Svět po covidu: Křehčí a méně spravedlivý | E15.cz

Svět po covidu: Křehčí a méně spravedlivý

Život v New Yorku během pandemie
Život v New Yorku během pandemie
• 
ZDROJ: Reuters

Jaroslav Bukovský

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Pandemie koronaviru dokázala během několika měsíců obrátit naruby účetní knihy světových centrálních bank a také shodit ze stolu jakékoli úvahy globálních vlád o případných rozpočtových úsporách. Horečné aktivity bankéřů a politiků sice mohou odrazit ty nejčernější scénáře důsledků ze dne na den zastavených ekonomik, toxické efekty štědrých politik ale budou působit zmatek a strach na finančních trzích ještě několik let.

Nekontrolované zadlužování států i firem, prohlubování sociálních rozdílů či selhání role ceny jako základního nositele informace o výhodnosti investice se tak propříště mohou stát podstatně palčivějšími problémy než dosud. „Důsledkem reakce centrálních bank a vlád na pandemii je vedle nulových úrokových sazeb a růstu zadlužení i z ekonomicko-psychologického hlediska morální hazard spočívající v potvrzení, že tvořit si rezervy se nevyplácí a vždycky pomůže stát nebo centrální banka,“ uvádí ekonom společnosti Conseq Martin Lobotka.

Hlavní centrální banky na obou březích Atlantiku na pandemii zareagovaly dosud neviděnou intenzitou tisku nových peněz, které se staly hnacím motorem pro burzovní růst na pozadí hrozby recese. Část akcií přitom skončila i v bilancích centrálních bank. „Měnová politika se stává stále silnějším tržním hráčem, který dodává nejen peníze a chrání stabilitu finančních institucí, ale je zároveň i držitelem obrovského objemu akcií, dluhopisů a dalších finančních nástrojů,“ uvádí ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Akciová bonanza: Toxické bilance centrálních bank ženou nahoru ceny akcií

Jen americká centrální banka natiskla od konce letošního února do června tři biliony čerstvých dolarů, objem majetku Fedu tak během tří měsíců stoupl o tři čtvrtiny. O sumu na prahu čtyř bilionů dolarů se během druhého čtvrtletí naopak zvýšila burzovní hodnota firem sdružených v akciovém indexu S&P 500. Obdobná situace zavládla po první vlně pandemie na starém kontinentu. Souhrnná burzovní hodnota akcií firem začleněných do indexu Eurostoxx vzrostla o 1,6 bilionu eur, přesně o tutéž sumu přitom Evropská centrální banka od března do června zvýšila objem svých aktiv, a prakticky tak natiskla stejný objem nových peněz. 

Postcovidová krize a zadlužení vybraných zemí Autor: E15

„Zatímco investoři zprávy o nafukování bilancí hlavních centrálních bank vyloženě milují, ekonomové obvykle zůstávají ostražitější. V dlouhém období totiž extrémně uvolněná měnová politika vede k bublinám na trzích aktiv,“ zdůrazňuje ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Akciové trhy na obou březích Atlantiku se tak i přes chmurné ekonomické předpovědi dostaly v současnosti do velké blízkosti svých historických maxim z letošního února. „Je možné, že investoři počítají s hrozící budoucí inflací, a zajišťují se proti ní nákupem akcií, jejichž ceny obvykle rostou stejným tempem,“ dodává i manažer investičního fondu Vltava Fund Daniel Gladiš.

Přístup k veškerému digitálnímu obsahu

Předplatit E15 Premium

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah