Hodnota akcií všech podniků obchodovaných v eurozóně je nyní nižší než hodnota firem v americkém indexu Nasdaq sdružujícím jen technologické tituly. Akcie v Nasdaqu představují podle propočtů stanice CNBC bohatství za 2,53 bilionu dolarů proti evropským akciím za 2,5 bilionu dolarů.
Ještě hůře jsou na tom evropské banky. Jejich tržní kapitalizace je nyní v souhrnu stejná jako hodnota australského bankovního sektoru. Bankovní akcie eurozóny mají cenu 433 miliard dolarů, akcie australských bank 432 miliard. Ekonomický výkon eurozóny je přitom jedenáctkrát vyšší než Austrálie.
Cenné papíry evropských bank se teď obchodují za polovinu jejich účetní hodnoty a jsou osmdesát procent pod někdejší vrcholnou cenou. Evropské akcie jako celek jsou 56 procent pod historickými výšinami z doby před krizí.
Propad obchodů a hodnoty akcií se projevil i na pražské burze. Zatímco v roce 2007 se na tomto parketu zobchodovala denně v průměru více než miliarda korun, loni to bylo 366 milionů. Tržní kapitalizace 14 firem na pražském akciovém trhu je 775 milionů korun. Na konci roku 2007 byla hodnota dvanácti obchodovaných firem 1,1 miliardy korun.
Otázka je, zda jsou nízké objemy a ceny akcií příležitostí k výhodnému nákupu. Ani slavní investiční guruové ji neumějí jednoznačně zodpovědět. Někteří nakupují, jiní se Evropě vyhýbají.
Zakladatel fondu Pimco a investor Bill Gross radí lidem, ať se od investic do Evropy drží dál. Dluhopisová krize podle něj zdaleka neskončila stejně jako nutnost mezinárodních pomocí pro některé země. „Úrokové sazby mnoha zemí jsou nad úrovní jejich růstu HDP. To opět přidá k celkovému zadlužení, i za situace, kdyby byl rozpočet primárně vyrovnaný. Konkrétně za současných úrovní výnosů dluhopisů, tempa růstu a deficitů vzroste celkový dluh Španělska a Itálie ročně o dva až tři procentní body,“ uvedl Gross. Jiný známý investor Marc Faber nedávno naopak evropské akcie nakupoval.
Od finanční krize na podzim 2008 se řada velkých investorů – například i či pojišťoven – od akcií odvrátila a svá portfolia vyprodala. Velcí hráči nakupují mnohem více dluhopisy a drží hotovost. Evropských akcií se zbavila i spousta amerických investorů a peníze stáhla zpět do USA. Faber je ale přesvědčen, že kvůli velkému tištění peněz přijde velká inflace a přes současná rizika jsou podle něj výhodnější akcie než dluhopisy.
