Jen během prvního obchodního dne dosáhl obrat akcií NWR více než dvojnásobku současného průměrného objemu obchodů celé pražské burzy. Primární emise ocenila Bakalovo uhelné impérium na 110 miliard korun, a v mžiku tak udělala z NWR fenomén na středoevropské burzovní scéně. První varování na sebe však nenechalo dlouho čekat.
Dobrá doporučení
Společným jmenovatelem všech vydaných reportů byl bezbřehý optimismus. Nákupní doporučení patřilo k dobrému jménu brokera, stejně jako vysoká cílová cena slibující desítky procent růstu. V průměru slibovala doporučení vydaná na jaře 2008 akcionářům NWR 34procentní roční výdělek.
Načasování primární emise tak slušel přívlastek geniální. Pohled na graf historického vývoje cen uhlí vzbuzoval pochybnosti o úspěchu investice snad jen u patologických skeptiků. Během pěti let před vstupem NWR na burzu dokázalo uhlí sedminásobně podražit, křivka navíc nabrala lákavě expresivní tvar po roce 2006.
Pouhé dva roky před IPO totiž stačily k tomu, aby se ceny uhlí zvedly o 300 procent. Důvodem byla přehřátá globální ekonomika a čím dál sebevědomější růstové scénáře stále častěji poukazující na nedostatek energetických surovin.
Zádrhel přišel ani ne rok po úpisu akcií. Ačkoli měl těžař v roce 2009 podle analytického průměru vydělat něco přes 600 milionů eur, hospodářský marazmus se ve výsledovce odrazil více, než kdokoli z investorů čekal. Už pololetní účet za krizový prolog zaplatilo NWR ztrátou čtyřiceti milionů eur. Výsledkem pro akcionáře NWR tak byla tragická bilance jejich investice. Už na konci upisovacího roku 2008 stála jedna akcie 73 korun, investoři tak během osmi měsíců prodělali 82 procent vkladu.
Nová vlna investorských nadějí přišla během roku 2010. Globální růst se zdál být na dosah a nadechovaly se i evropské ekonomiky, jejichž uhelný apetit začínal opět růst. Na číslech NWR to bylo znát. Těžař v tomto roce dosáhl na druhý nejvyšší zisk ve své historii, když jeho výsledovka přibrala o bezmála čtvrt miliardy eur. Poslední nevěřící Tomášové v budoucnost těžaře odpadli už v pololetí a začali opět nakupovat.
Během roku se po akciích NWR postupně strhla největší nákupní horečka od vstupu firmy na burzu. Investoři, kteří nejlépe spárovali své nákupy akcií s prodejem, si přišli během pár měsíců i na více než 80 procent výdělku. Větší zájem o těžařské akcie už se nicméně nikdy neopakoval, následoval totiž rok 2011, rok zmařených nadějí.
Nepomohl ani Londýn
Akcionářům NWR nevytrhlo ztrátový trn z paty ani zařazení těžařských akcií do prestižní rodiny britského indexu FTSE, kvůli němuž přestála firma i akcionáři vysilující rošádu v podobě přesunu sídla firmy z Nizozemska do Velké Británie. O slovo se znovu přihlásila recese. V roce migrace do Londýna zažili investoři nejhorší propad svých akcií od roku 2008, mnozí tehdy přišli během pár měsíců o šedesát korun z každé stovky vkladu. Opakovaný krach jako by předznamenal trend akcií NWR až do současnosti.
Znovu chřadnoucí globální ekonomika podle učebnicového scénáře dvojitého W připravila těžaře nejen o veškeré provozní zisky, ale navíc začalo být více než jasné, že na lepší časy se hned tak neblýskne. NWR tak otevřelo nejbolestivější kapitolu své historie a odepsalo největší objem majetku ve své historii.
Investorská podpásovka připadla na loňský rok, během něhož těžař ve svém účetnictví nechal mávnutím účetního pera zmizet majetek za dvacet miliard. Akcie se definitivně vydaly na svou chmurnou cestu k nule už v pololetí, pod dojmem ztráty převyšující 400 milionů eur. Jen během loňského roku pak akcionáři přišli o 75 procent své investice.
Firmu dohnaly dluhy
Ke slovu se vedle situace vně NWR začaly stále více hlásit i problémy uvnitř firmy. Vysoké úroky z dluhů uzavřených ještě z dob vysokých sazeb začaly dělat těžaři velké potíže. Bondy vydané na počátku roku 2013 se ukázaly příliš drahé, stejně tak provoz dolu Paskov se vzhledem ke světovým cenám uhlí začal jevit jako ekonomicky neracionální. Během roku 2013 tak začalo období bolestivých škrtů. Někdejší cíle dosahovat zisku ustoupily existenčním problémům, když se hlavní snahou vedení stalo zajištění dostatečné hotovosti na pokrytí provozních nákladů.
NWR začalo s rozprodejem majetku, první na řadě byla zisková koksovna, následoval záměr zbavit se chronicky ztrátového dolu Paskov. Ten se však ukázal jako neprodejný a plán na jeho odstavení narazil i na politický odpor. Po dohodě s vládou bude důl s necelými dvěma tisíci zaměstnanci postupně utlumovat těžbu až do uzavření v roce 2017.
Rozhodnou věřitelé
Drama v hospodaření NWR vyvrcholilo letos počátkem června, kdy firma představila plán oddlužení a navýšení kapitálu. Záměr odsoudil věřitele i akcionáře k drastickým ztrátám. Ani úspěšná restrukturalizace přitom nemusí zajistit firmě dlouhověkost.
Příští kritický bod by nastal koncem října příštího roku. Pokud nebude mít NWR v pokladně dostatek hotovosti, může se celé dluhové drama rozjet nanovo. Podle podmínek jednoho z velkých věřitelů NWR, úvěrové agentury ECA, musí mít tou dobou totiž těžař v pokladně alespoň 40 milionů eur. V opačném případě firmě hrozí okamžitá splatnost všech jejích dluhů.
