Zběsilé půjčky státu mohou oslabit korunu
Výměnou za více než miliardový příspěvek do státního rozpočtu letos ministerstvo financí svou dluhovou politikou podstatně rozšířilo arénu, v níž spekulanti svádějí bitvu o budoucí kurz koruny.
Českou korunu čeká dost možná divoký závěr léta. Během srpna a září totiž stát musí vrátit zhruba 170 miliard korun, které si zběsile napůjčoval začátkem roku povětšinou od zahraničních spekulantů. Ti sázeli na posílení koruny po ukončení devizových intervencí ČNB a předpokládali, že poté se měny zbaví a z Česka odejdou.
Odchod velké části spekulantů ze země ale může poslat korunu níže. „Objem pokladničních poukázek splatných v nejbližších týdnech může korunou zahýbat. Její kurz má problém se dostat přes 26 korun za euro a vybírání zisků spekulantů může měnu oslabit, jde tak trochu o hazard ministerstva financí s korunou,“ soudí analytik BH Securities Martin Vlček.
„Ministerstvo financí se stalo klíčovým hráčem na devizovém trhu s korunou,“ dodává ekonom UniCreditu Pavel Sobíšek. Stát totiž nabral během prvního pololetí rekordní objem krátkodobého dluhu se splatností v řádu měsíců v historii země. Důvodem byla provize pro ministerstvo ve formě záporných úrokových sazeb, celkem si tak stát za pololetí přišel na více než miliardu.
Stát tím ale nabídl útočiště zahraničním spekulantům, kterým krátkodobý dluh posloužil jako parkoviště peněz do okamžiku ukončení devizových intervencí ČNB. Poté očekávali prudké posílení koruny a zhodnocení své investice. Podle ministerstva přitom nebylo cílem získat prostředky na chod státu, ale primárně vydělat na záporných sazbách a předfinancovat se pro budoucí splátky dluhu.
Hrozící odliv kapitálu prý podle ekonomů uspíší okamžik růstu úrokových sazeb v Česku. „Blížící se velké splátky pokladničních poukázek i dluhopisů mohly být jedním z důvodů, proč ČNB začíná uvažovat o dřívějším zvyšování sazeb během srpna a září. Dříve přitom říkala, že letos to zřejmě nebude,“ uvádí ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
