Vládu Bohuslava Sobotky (ČSSD) hodnotí v oblasti hospodářské politiky odborníci a analytici pozitivně především za boj proti daňovým únikům.
Naopak snížení zadlužení nebo dobrý vývoj ekonomických ukazatelů je podle nich spíše důsledkem hospodářského cyklu než činnosti vlády. Kritiku vláda sklízí za zvýšenou administrativní zátěž v souvislosti s daňovými změnami, například kontrolním hlášením.
Komora daňových poradců oceňuje boj vlády proti daňovým únikům, zavedení elektronických daňových formulářů nebo hladké rozšíření přenesené daňové povinnosti u DPH. Vládu ale kritizuje za růst administrativy v souvislosti s kontrolním hlášením nebo elektronickou evidencí tržeb (EET). Komora rovněž kritizuje změny v daňových zákonech, které ještě více znepřehlednily daňový systém. Sporné a obtížně použitelné je podle komory rovněž zavedené prokazování původu majetku.
"Pod vlajkou boje proti daňovým únikům bylo zavedeno několik opatření, která přinášejí značnou administrativní zátěž, četné výkladové problémy a potenciální riziko mnohdy drakonických sankcí. Považujeme za pozitivní, že zvýšený tlak zamezil mnoha podvodům především v oblasti DPH a zvýšil pozornost daňových poplatníků především v oblasti převodních cen," uvedla komora.
Upozornila, že během působení vlády vyšlo jen v oblasti daně z příjmů 21 novel, které obsahovaly mnohdy zásadní změny a pro poplatníky bylo obtížné je sledovat. "Na poli daňové legislativy tedy k žádnému zklidnění nedošlo, spíše naopak," dodala komora.
Rovněž podle Jany Skálové z poradenské společnosti TPA vláda zavedla mnoho nástrojů k výběru daní, které ale pro řadu podnikatelů představují významné zvýšení administrativní zátěže. Jako příklad uvedla kontrolní hlášení. Dále upozornila, že v oblasti daně z příjmů zůstala superhrubá mzda, přestože vláda slibovala její zrušení.
"Obecně lze uvést, že minulé volební období bylo ve znamení posílení kontrolních mechanismů, které jsou schopné bránit rozpočet před daňovými úniky. Tato restriktivní opatření však nebyla provázena opatřeními pro podporu dobrovolného plnění daňových povinností. Jsem přesvědčen, že o těchto opatřeních bude vedena diskuse po nadcházejících volbách," uvedl Jiří Žežulka ze společnosti Apogeo.
Ohledně celkové ekonomické situace měla vláda podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy štěstí, že své vládnutí zahajovala na počátku vzestupného hospodářského cyklu. "Do karet jí přitom hrála i další ´štěstíčka´, zejména Nečasovou vládou vytvořená rezerva na financování potřeb státu, intervenční režim České národní banky, ale také třeba pokles cen ropy na světových trzích, započatý v polovině roku 2014. Tváří v tvář takto příznivým podmínkám nelze jakýkoli z výsledků, jichž současná vláda dosáhla, přeceňovat. Naopak, v oblasti tempa redukce schodku měla - a mohla - být ambicióznější," uvedl.
Podívejte se, co přinesla druhá vlna EET:
Z hlediska zadlužení státu může sice podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška koalice prezentovat existující čísla jako svůj úspěch. "Je ale třeba vidět, že vývoj směrem ke snížení dluhu nebyl úplně zásluhou vlády. Nejpodstatnější roli hrálo cyklické zlepšení výkonu české ekonomiky, které podpořilo příjmovou stranu rozpočtu," uvedl. Jako velmi nešťastnou vidí změnu valorizačního schématu pro důchody. "Ta může během pěti let zvýšit náklady na průběžný systém o desítky miliard korun a uspíšit okamžik, kdy se stane nefinancovatelným," upozornil.
