Třináct procent za necelé dva měsíce, tedy takřka dvojnásobek výkonu Wall Street. Taková je výnosová bilance zlata v posledních měsících vydatně těžícího nejen z americké bankovní krize, ale i z nákupů velkých hráčů na trhu včetně centrálních bank. Výsledkem jsou nejvyšší ceny drahého kovu od vpádu Ruska na Ukrajinu, od svého historického vrcholu zlato zároveň dělí jen pouhých několik procent. Žlutý kov přitom ještě neřekl poslední slovo; jak totiž uvádí zpráva Světové rady pro zlato, centrální bankéři jsou po něm letos nejhladovější od roku 2010 a ve svých nákupech mohou pokračovat. Stranou přitom nezůstává ani ČNB.
„Hovořit můžeme o fenoménu takzvaného ,bull runu‘ na zlato. Ekonomická i politická nejistota, za níž stojí bankovní krize či konflikt na Ukrajině, vedla jako obvykle k potřebě bezpečných investic, mezi něž zlato dlouhodobě patří. Obrat ke zlatu tak lze vnímat jako indikátor strachu z ekonomické recese a poklesu dolaru,“ zdůrazňuje analytik společnosti Zlaťáky.cz Jakub Petruška.
Zatímco ještě v listopadu loňského roku se troyská unce zlata obchodovala za cenu jen mírně přesahující 1600 dolarů, v tomto týdnu překročila i hranici 2050 dolarů za unci. Drahý kov tak od loňského podzimního minima vydělal investorům až 28 procent.
Jak uvádějí statistiky Světové rady pro zlato ze závěru dubna, devět z deseti největších centrálních bank, které během prvního čtvrtletí letošního roku rožšířily své zlaté rezervy, působí na Východě vesměs v rozvojových zemích. Nejvíce zlata letos nakoupily centrální banky Číny, Turecka, Uzbekistánu, Indie, Ruska a Singapuru.
„Jejich chování se dá vnímat jako akt vzdoru vůči západním státům a neochvějné pozici dolaru,“ soudí Petruška. Objem zlata nicméně zvyšuje i tuzemská Česká národní banka.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
