Příjmy rostly všem skupinám s výjimkou domácností samostatně činných, tedy podnikatelů, vyplývá z průzkumu Českého statistického úřadu. Jejich situaci negativně ovlivnila horší ekonomická situace v zemi provázaná s nižším odbytem zboží a služeb, uvedl vedoucí oddělení sociálních šetření ČSÚ Jaromír Kalmus.
Čisté roční příjmy domácností podnikatelů se v důsledku toho v přepočtu na osobu snížily o 2,5 procenta na 157 300 korun. Tím se prohloubil rozdíl mezi jejich příjmy a příjmy domácností zaměstnanců s vyšším vzděláním, kterým čisté roční příjmy vzrostly o 2,3 procenta na 176 500 korun na osobu. Díky valorizaci důchodů k 1. lednu 2011 stouply také roční čisté příjmy domácností nepracujících důchodců o čtyři procenta na 140 tisíc korun na osobu. Zvýšily se také čisté roční příjmy domácností nezaměstnaných, a to na 80 600 korun.
Ohrožených chudobou je méně
Růst počtu osob ohrožených chudobou, který se projevoval v předchozích dvou letech, se zastavil. Míra ohrožení příjmovou chudobou se podle Kalmuse počítá jako podíl osob žijících v domácnostech, jejichž příjem je nižší než 60 procent mediánu disponibilního příjmu domácnosti, což pro rok 2012 znamenalo 114 953 korun. Osob žijících v domácnostech s příjmem pod touto hranicí bylo v roce 2012 v ČR 990 300, tedy 9,6 procenta všech osob bydlících v bytech. O rok dříve to bylo 9,8 procenta.
K poklesu počtu lidí ohrožených chudobou přispěla valorizace důchodů, díky níž se snížila míra chudoby osob žijících v domácnostech nepracujících důchodců.
Náklady na bydlení rostou rychleji než příjmy
Vedle valorizace daní byla druhou legislativní změnou takzvaná povodňová daň v podobě snížení slevy na dani na poplatníka, čímž se zvýšila daňová zátěž pracujících osob o 100 korun za měsíc. Tato změna se reálně nejvíce dotkla střední třídy, u níž se zvýšil podíl osob, které se ocitly pod hranicí chudoby.
Výdaje na bydlení rostly rychleji než příjmy domácností. Podíl příjmů, které domácnosti vynakládaly na bydlení, se zvýšil v květnu 2012 o 0,9 procentního bodu na 18,2 procenta. Tento vývoj měl zároveň vliv na mírné zvýšení počtu domácností hospodařících s příjmy pod hranicí životního minima, který se udává až po odečtení nákladů na bydlení od příjmů domácností. Jejich podíl se meziročně zvýšil o 0,2 procentního bodu na 3,8 procenta.
Na všeobecně obtížnější finanční situaci poukazuje i zvýšení podílu domácností, které náklady na bydlení vnímaly jako velkou zátěž (28,5 procenta), těch, které si nemohly dovolit zaplatit neočekávaný výdaj 9300 Kč (44 procent) či alespoň týdenní dovolenou pro všechny členy domácnosti (43,8 procenta).
