Česku hrozí chronická inflace. Zkrotit ceny se do roka nepodaří, pomoci musí silná koruna

Bezmála půldruhého roku trvající období dvouciferné inflace stihlo v Česku zdomácnět ve spotřebitelské psychologii i byznysových plánech

Bezmála půldruhého roku trvající období dvouciferné inflace stihlo v Česku zdomácnět ve spotřebitelské psychologii i byznysových plánech Zdroj: Shutterstock

Bezmála půldruhého roku trvající období dvouciferné inflace stihlo v Česku zdomácnět ve spotřebitelské psychologii i byznysových plánech. Zvrátit její vývoj tak bude během na podstatně delší trať, než předpokládá Česká národní banka. Palčivý růst cen nezmizí z Česka podle ekonomů ani napřesrok. Inflace sice podstatně zpomalí, dvouprocentní cíl ČNB ovšem zůstane zbožným přáním a podle ekonomů může země vysněnou dvojku přivítat až za dva roky. Podmínkou zkrocení inflace je ovšem důvěra zahraničních investorů.

„ČNB se nepodařilo utlumit inflační očekávání, což je účelem zvedání sazeb. To se nestalo. Inflační očekávání jsou vysoká, mzdové požadavky rostou, firmy nepropouštějí a všichni vyšší inflaci kalkulují do svých modelů,“ říká šéf investiční společnosti Conseq Jan Vedral. Inflaci v příštím roce odhaduje v širokém intervalu mezi pěti až deseti procenty.

„Za nejpravděpodobnější scénář považuji zpomalení inflace na nižší jednociferné hodnoty, ale stále dost vzdálené od inflačního cíle ČNB,“ uvádí ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Zhatit tento scénář by ovšem dokázala i slabší koruna. „V případě černé labutě, která by mohla mít podobu prudkého oslabení koruny, by se inflace mohla vrátit nad deset procent,“ zdůrazňuje Horská. 

Česká inflace v březnu zvolnila z necelých sedmnácti procent v únoru na meziročních patnáct procent, což znamená sedmý nejrychlejší růst cen v Evropské unii. Experti zdůrazňují, že hlavními motory české inflace v příštích měsících zůstanou nedostatkoví, a tudíž i přeplácení zaměstnanci v tuzemské ekonomice stejně jako vysoké deficity státního rozpočtu.

Platná prognóza ČNB z letošního února počítá pro druhý kvartál příštího roku s inflací 1,95 procenta, tedy pomalejší o více než třináct procentních bodů, a to s tím, že po zbytek roku 2024 se ustálí těsně nad dvěma procenty. 

„Za rok budeme kolem pěti až šesti procent, ale může trvat další dva roky dostat inflaci ke dvěma procentům, v tom bude hodně záležet na postupu ČNB při budoucím snižování sazeb,“ předpokládá šéf Raiffeisen investiční společnosti Jaromír Sladkovský.

Do konce roku by nicméně podle převládajícího názoru expertů měla česká inflace zhubnout na jednocifernou hodnotu. „Dosažení dvouprocentního optima je značně vzdálené a vyžádá si úsilí bankovní rady, rozpočtové politiky vlády a zbrzdění ekonomického růstu,“ zdůrazňuje ekonom a partner poradenské společnosti PwC Petr Kříž. 

Češi přitom na cestě k příznivějším cenám opráší i zapomenuté termíny. „Bude téměř nutné zažít nějaké měsíce s deflací. Ať už letos, nebo příští rok. Ale to bude možné,“ připomíná ekonom společnosti Natland Petr Bartoň. Dlouho neviděný meziměsíční pokles cen by Česku mohla přinést kombinace již několik měsíců v řadě zlevňujících energií s příznivějšími letními cenami potravin. „Jediným důvodem, proč by domácí inflace mohla zpomalovat rychleji, je další růst sazeb ČNB,“ uvádí ekonom společnosti Citfin Tomáš Volf. 

V posledních týdnech přitom tyto signály z centrální banky nabývají na intenzitě. S odkazem na rychlý růst mezd i rozmařilou fiskální politiku růst sazeb nevyloučili během dubna oba noví radní ČNB Jan Procházka i Jan Kubíček. „Sedmiprocentní sazbou trochu vytváříme u lidí otázky, zda náhodou centrální banka částečně nerezignuje na rychlé snížení inflace,“ uváděl v únorovém rozhovoru pro E15 radní Tomáš Holub, jeden z dosavadních největších „jestřábů“ ČNB.