Český průmysl rostl o 3,8 procenta. Bez výroby aut by stagnoval
Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče jsou výsledky příjemným překvapením. Vyzněly totiž lépe než indexy nákupních manažerů, které naznačovaly pokulhávající domácí zakázky. Důležité je také oživení průmyslu v Německu. „Růst exportů do Německa v říjnu činil meziročně 6,8 procenta, což je v rámci uvedeného měsíce nadprůměrný výsledek,“ píše Radomír Jáč.
Produkce po očištění od vlivu počtu pracovních dnů vzrostla o 6,4 procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem byla po vyloučení sezónních vlivů vyšší o 1,5 procenta. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 6,5 procenta. K růstu nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, která zaznamenala devatenáctiprocentní růst. „Bez ní by meziroční tempo průmyslu v říjnu činilo jen 0,1 procenta,“ upozorňuje hlavní analytik Raiffeisen Research Michal Brožka. Výkon českého průmyslu | Vývoj českého průmyslu
Před jednostrannou závislostí na tomto sektoru varuje i analytik Home Credit Michal Kozub. „Tento růst není nekonečný a hlavně silně závisí na vnější poptávce, tedy v zahraničí. Ve chvíli, kdy růst ochabne, okamžitě se to propíše na výsledcích průmyslu negativním směrem.“
Dařilo se výrobě oděvů, která rostla o 28 procent. Naopak o 12,6 procenta klesla výroba elektřiny. Vzrostl počet zakázek, ale hlavně těch ze zahraničí. Ty rostly o 9,6 procenta, zatímco ty domácí o jedno procento. Zvýšil se i počet zaměstnanců a jejich průměrná mzda, která dosahovala 28 337 korun.
Ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský předpokládá v příštím roce zpomalení průmyslové produkce v průměru na tři procenta. „Do růstu se negativně promítne zejména cyklické ochlazení v automobilovém průmyslu a také problémy na straně německého vývozu v souvislosti se slabou poptávkou na rozvíjejících se trzích,“ myslí si Rožumberský.
Miroslav Zámečník: Uvadající EU? Nadějí Česka je průmysl 4.0