Hodinky Prim pod jedním vedením i značkou: Jak probíhá sjednocování dříve znepřátelených firem
Značka Prim patří k českým hodinářským legendám a také k nejznámějším obchodním sporům porevoluční éry. Po více než dvaceti letech, kdy název Prim používaly dvě různé firmy, se příběh rozštěpeného hodinářství konečně uzavírá jejich sloučením. Výrobce luxusních mechanických hodinek Elton hodinářská z Nového Města nad Metují převzala rodina Hanko, majitelé frýdecko-místecké společnosti MPM Quality, která dosud vyráběla cenově dostupnější modely. Nová šéfka sjednoceného Primu Barbara Hanková teď poprvé popisuje, jak probíhá sbližování obou závodů, sjednocování značky i návrat ikonických českých hodinek pod jedno jméno.
Když se v padesátých letech v Novém Městě nad Metují rozběhla výroba prvních československých náramkových hodinek, staly se Primky symbolem domácího hodinářského umu. Po roce 1989 se ale značka rozdvojila a o ochrannou známku se rozhořel dlouholetý spor mezi Eltonem, který zachoval ruční výrobu, a MPM Quality, jež vlastnila práva na jméno Prim a prodávala hodinky montované z dovážených dílů. Dvoje různé hodinky tak nesly stejný název.
Letos v červnu se tenhle rozkol definitivně uzavřel. Rodina Hankových, stojící za MPM Quality, koupila Elton a obě firmy se poprvé v historii ocitly pod jedním vedením. „V pátek jsme oznámili koupi a v pondělí už jsme stáli před lidmi ve výrobě. Pro všechny to byl šok,“ vzpomíná Barbara Uher Hanková, která dnes vede sjednocený Prim. Její první misí bylo uklidnit obavy, že se manufaktura zavře. Dále bylo potřeba vysvětlit, že firma MPM Quality bude hodně přítomná fyzicky. Hanková i vedení MPM začali do Eltonu pravidelně jezdit a postupně obcházeli všechna oddělení od hodinářských stolů po sklad.
„Plán pro oba závody jsme nemohli představit po týdnu ve firmě a koupi bez přípravy. Museli jsme nasát novou atmosféru a začít společně trávit čas,“ vysvětluje Hanková, která dle svých vlastních slov ukončení dlouholetých sporů mezi oběma značkami považuje za velkou úlevu a odsuzuje „mediální masírku“, která zasahovala zejména zaměstnance firem.
Pro všechny příznivce Eltonu je hlavní ujištění, že ruční výroba dílů a strojků v Novém Městě nad Metují zůstává a do Frýdku-Místku se pouze přesune celá kompletace baterií poháněných quartzových hodinek. Model výroby nicméně bude kooperativní a oba závody si mají pružně vypomáhat kapacitami i technologiemi. Elton už má objednané tři nové stroje do výroby, v plánu je pětiosý CNC stroj a v horizontu pěti let chce Hanková postavit před areálem Eltonu novou výrobní halu a zlepšit chod mezi jednotlivými fázemi výroby.
Jeden Prim, jedno logo
Po dvaceti letech dvojkolejnosti bude mít značka také jeden vizuál: modernizované „obloukové“ logo, takzvaný bochníkovitý tvar, který byl dosud typický pouze pro historické hodinky z Eltonu, a zároveň nové z MPM Quality. Všechny hodinky ponesou název Prim a kusy s vlastním strojkem se navíc budou označovat „Prim Manufacture“. Zakázkové odchylky budou možné jen výjimečně a za podmínek „kusové“ výroby. Symbolem sjednocené značky i vizuálu bude nová kolekce hodinek s ručně vyráběným strojkem, kterou firma uvede na trh tento pátek.
Firmu Hanková hodlá více digitalizovat – místo papírů prý nastoupí data, IT nástroje a online prostory, takže ručně dělané účetnictví už v Eltonu nebude mít místo. Pokračovat bude také interní vývoj nového strojku. Pokud harmonogram vyjde, nový „kalibr“ by měl být připraven kolem roku 2027. Právě tady mají nové stroje zkrátit prototypovací cykly a odlehčit jiným přetíženým fázím výroby.
Na nostalgii to už neuhrajeme
Elton měl loni tržby téměř 100 milionů korun, frýdecká větev kolem 70 milionů – ambice vedení po sjednocení firem se pohybují kolem 150 milionů ročně. „To se nám letos určitě se všemi změnami nepodaří, ale postupným zvětšováním produkce strojků se tam dostaneme,“ odhaduje Hanková. Ta má v plánu také postupnou expanzi, ale prý opatrně: napřed po Evropě a USA za tamními Čechoslováky, a to až po zlepšení efektivity výroby. Důraz chce klást i na online: „Ve světě hodinek jsou lidé ochotni kupovat i kusy za několik stovek tisíc korun na jeden klik. A my jim tu možnost musíme dát,“ popisuje směr dalšího vývoje Hanková.
Prim chce zůstat značkou ruční práce, ale otevřít se i mladším zákazníkům. Podle Hankové je potřeba zaměřit se na nové barvy, edice nebo spolupráce s tvůrci, kteří mluví k dvacátníkům a třicátníkům: „Na nostalgii to za dalších dvacet let uhrát nepůjde. Historie je samozřejmě velká přidaná hodnota značky, ale je potřeba sledovat nové trendy.“ O chytrých funkcích, jako je měření tepu nebo spánku, Prim neuvažuje, výjimkou může být technologie typu bezkontaktní platby v klasických hodinkách: „To je taková moje fajn představa do budoucna,“ popisuje Hanková funkci, kterou by ráda někdy do „Primek“ zavedla.
V Novém Městě nad Metují nyní pracuje 63 lidí, ve Frýdku pak 37. Hanková zatím v počtech lidí neškrtá, plánuje ale vytvořit tým, kde se lidé umí zastoupit a práce plyne bez zbytečných prostojů. Některé role se nicméně přeskupily, třeba u obchodu, a důraz má být kladen na spolupráci dvou výrobních ředitelů a společné procesy. Cílem je, aby si týmy z obou měst přestaly říkat „my a oni“ a fungovaly jako jeden Prim. „Za ideál považuji den, kdy se mě už nikdo nebude ptát, jestli jsem z Frýdku-Místku, nebo z Nového Města nad Metují. Snad třeba do dvou let lidé pochopí, že je zkrátka jeden Prim,“ uzavírá Barbara Uher Hanková.
