Chcete dostat přidáno? Změňte práci. Jenže padesátníci se odchodu z práce bojí
Zatímco u generace Z posiluje trend takzvaného job hoppingu – tedy přeskakování z práce do práce, lidé po padesátce se změny často bojí. Kromě diskriminace kvůli pokročilejšímu věku a nejrůznějším předsudkům v oblasti technologií se obávají finanční nejistoty. Data přitom ukazují, že z hlediska mezd se riskování obvykle vyplatí – nejrychlejší dynamiku růstu odměny totiž lidé zažívají během prvních tří let u jednoho zaměstnavatele. Jak ale po padesátce překonat strach z neznáma?
Manažer náboru v personální agentuře ManpowerGroup Jiří Halbrštát radí, aby uchazeči v pokročilém věku své přednosti stavěli na mnohaleté praxi a zkušenostech. „Často jsou tito lidé navíc psychicky stabilnější a také loajální, což vyplývá nejen z jejich osobních vlastností, které nabyli věkem, ale také ze situace, kdy většina z nich má ještě finanční závazky a musí je do důchodu splatit, a tím pádem zde vzniká velká motivace si pracovní místo udržet,“ dodává.
Současně ale upozorňuje na paušalizování a připisování určitých vlastností jedné věkové skupině. Zatímco někteří lidé po padesátce vyhledávají spíše klid a stabilitu, jiní jsou podle něj nadšení z možností nových technologií a vítají impulzy nebo možnosti předávat své zkušenosti nové generaci.
Uchazeči 50+ tvoří v Česku 36 procent nezaměstnaných. Například v Praze si ke konci letošního ledna hledalo práci kolem šesti tisíc lidí mezi 50. a 59. rokem, po šedesátce to byly tři a půl tisíce. Celkový počet uchazečů starších 50 let je tak více než 116 tisíc. Po roce 2030 bude v západní Evropě přibližně 80 procent pracujících ve věku nad 50 let. „V ČR bude silná populační vlna Husákových dětí před důchodem, zatímco slabá populační vlna nastupující generace na trh práce bude o 200 tisíc lidí méně početná,“ komentuje Halbrštát.
VIDEO: Platy jako v Německu? Za čtyři roky je určitě mít nebudeme. Česká práce je stále podhodnocená, tvrdí analytik Dombrovský ve FLOW
Chcete přidat? Změňte práci
Že bude stárnutí populace představovat pro trh práce do budoucna problém, potvrzuje i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Věří ale, že na změny nakonec zaměstnavatelé budou muset ragovat. „Trh práce bude čelit obrovské poptávce, kterou nebude schopen uspokojit pouze absolventy nebo opravdu mladými ročníky,“ říká. A souhlasí i Halbrštát: Firmy již nemohou starší uchazeče ignorovat, protože jejich počet poroste a nezaměstnanost v Česku dál zůstává na velmi nízkých hodnotách.
Podle ministra Jurečky by proto i po padesátce měli lidé zůstávat na trhu práce aktivní a zvažovat své možnosti. Předcházet strachu z finanční nejistoty by podle něj měla pomoci novela zákoníku práce týkající se redesignu podpory v nezaměstnanosti. První dva až tři měsíce v období mezi zaměstnáním by měli uchazeči pobírat 80 procent předchozího výdělku. „Jde o klíčovou změnu, která podpoří bezpečnější a flexibilnější pracovní trh v Česku,“ domnívá se ministr.
Pro zapojení starších uchazečů na trhu práce podle něj bude i dál zásadní systém rekvalifikací, které mají zlepšovat například technické dovednosti nebo orientaci v oblasti umělé inteligence. Za poslední rok prošlo kurzy Úřadu práce 74 tisíc lidí; ten na ně má rozpočet přes čtyři miliardy korun.
Díky loňské změně systému, jak úřady práce pracují s klienty, podle něj navíc v druhé polovině loňského roku dokázali úředníci nasměrovat do nového zaměstnání dvojnásobný počet lidí. „Je ale pravda, že zcela zásadní bude změna přístupu zaměstnavatelů, opravdu dobrý age management v rámci HR a obecně personální kultury i politiky,“ dodává Jurečka.
Práce jako cesta, nikoliv cíl
Zatímco u starší generace panují předsudky ohledně nechuti učit se a špatné orientace v nových technologiích, o mladých lidech často mluví zaměstnavatelé jako o nespolehlivých nebo neloajálních. U změny práce ale nemusí jít nutně o nespolehlivost. „Mladí lidé vnímají práci jako cestu s více zastávkami, nikoli jako cíl. Nehledají zaměstnavatele na deset let, ale pozici, která je posune dál,“ říká zakladatel platformy StartupJobs Filip Mikschik.
Generace Z tak často volí prostředí, které jí umožní experimentovat, zkoušet nové technologie a roste fenomén takzvaného job hoppingu – tedy častějšího skákání mezi firmami i typy pozic. Jak ale ukazují data, z hlediska mzdy se takový přístup často vyplácí. „Pokud člověk mění práci, nejrychlejší dynamiku růstu výdělku zažívá v prvních třech letech u nového zaměstnavatele. Naopak nejnižší tempo růstu mzdy mají ti, kteří zůstávají u jednoho zaměstnavatele deset a více let,“ potvrzuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
A co práce v důchodu?
Stát si bude muset poradit nejen s větším množstvím uchazečů po 50, ale také s přibývajícím množstvím pracujících důchodců. Jejich počet se za deset let více než zdvojnásobil, limitem ale dál zůstávají nedostatečné příležitosti ve formě zkrácených úvazků nebo nedostatečná chuť starších pracovat.
Zatímco zkráceným úvazkům by i v tomto případě měla jít naproti flexi novela zákoníku práce, podle ministra je zásadní výzvou udržení pracovního elánu šedesátníků. „Chci, aby lidé, alespoň pokud je to možné, neodcházeli z pracovní aktivity skokově ze sta procent na nulu. Má to totiž významné dopady i na jejich osobní život, mentální a duševní zdraví,“ říká s cílem vytvořit systém, který umožní pozvolný odchod do důchodu postupným zkracováním úvazků.
