Závazek Česka vůči NATO je na vodě. Mohou chybět stamiliony až miliardy
Vláda Petra Fialy často zdůrazňuje, že teprve s jejím nástupem začalo Česko vydávat na obranu více peněz, jak dlouhodobě požaduje NATO. Aktuálně je ale dosažení závazku, platného pro všechny spojence, opět nejisté. Přestože sněmovna loni armádě odsouhlasila rozpočet na letošní rok odpovídající dvěma procentům HDP, což je alianční strop, vzhledem k růstu tuzemské ekonomiky to může být v současnosti málo. Podle informací e15 je kabinet ochoten ministerstvu obrany přidat, ale pod podmínkou, že bude jasné, za co peníze utratí. Ve hře je nákup nových německých tanků Leopard 2A8.
V současnosti k hranici dvou procent HDP mohou chybět stamiliony až jednotky miliard. Přesné číslo ukáže až srpnová makroekonomická predikce rezortu financí. Ve vládní rezervě ale peníze nejsou. Že se v letošním rozpočtu pro obranu ve výši 154,4 miliardy korun může objevit díra, upozorňovala šéfka rezortu Jana Černochová (ODS) už na jaře.
Slib splníme, ujišťuje Stanjura
„Klíčový závazek naší vlády, že dáme na obranu dvě procenta HDP, bude v letošním roce splněn,“ ujišťuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Laťka dvouprocentního podílu obranných výdajů na HDP je přitom už překonaná. Na červnovém summitu NATO v Haagu Česko souhlasilo s novým aliančním závazkem posunout limit do roku 2035 až na pět procent HDP. Čistě vojenské výdaje mají dosáhnout tří a půl procenta HDP. Zbývající procento a půl může zahrnovat i další náklady, které s obrannou nějak souvisejí – například investice do posílení silniční sítě včetně zvolnění mostů, kybernetické bezpečnosti nebo nových zdravotnických zařízení.
Nicméně ještě před vrcholnou schůzkou NATO přijal Fialův kabinet usnesení, že Česká republika do pěti let postupně zvýší výdaje na obranu na tři procenta HDP. V současných cenách jde o více než 250 miliard korun.
Čeká se na německé tanky
Kde ale nyní vláda vezme prostředky pro případné zacelení letošní mezery, zatím nikdo s určitostí neví. Kromě makroekonomické predikce údajně záleží také na tom, zda Černochová předloží návrh na konkrétní a s dodavatelem detailně dohodnutý akviziční projekt. Týkat se má právě německých tanků Leopard 2A8.
Nákup by v řádu týdnů mělo projednat kolegium ministryně obrany, což je vrcholný orgán rezortu. Vzhledem k tomu, že jde o nadlimitní zakázku, musí s ní následně souhlasit vláda – stejně se postupovalo u švédských bojových vozidel pěchoty CV90 nebo amerických nadzvukových letounů F-35.
„Pokud se schválí pořízení nového hlavního bojového tanku, bude tento projekt standardně financován z prostředků ministerstva obrany,“ uvádí jeho mluvčí Karel Čapek.
Nových leopardů má česká armáda získat až 77, stát mají přes 52 miliard korun. Česká republika se už v červnu připojila ke koalici evropských zemí v čele s Německem, které mají o obrněnce zájem. Cena pro bundeswehr, Česko i další zapojené státy bude stejná.
Lavírování nad závazkem
Důvodem už druhý rok panující nejistoty, zda Praha dodrží závazek vůči NATO, je snaha rozprostřít dvouprocentní podíl obraných výdajů do více rozpočtových kapitol. Přehled za minulý rok zaslaný bruselské centrále aliance tak zahrnuje i necelých osm miliard korun, s nimiž hospodařila Správa státních hmotných rezerv, Národní bezpečnostní úřad a další státní orgány a instituce. Loni v prosinci ale vláda raději obraně ještě mírně přidala, aby měla jistotu, že spojenecký slib dodrží. Ukáže se to ale až na podzim, kdy NATO rozesílá jednotlivým státům svá stanoviska. Analogicky tak bude o letošní ochotě Česka dostatečně utrácet za vojenský personál a zbraně jasno až příští rok.
Za rok 2024 vykázala ČR obranné výdaje zhruba 167 miliard korun, tedy 2,08 procenta HDP. Z toho 159 miliard činil rozpočet samotného rezortu obrany. Letos má země vykázat téměř 160,8 miliardy na obranu, z toho má armáda zmíněných 154,4 miliardy. Odpovídá to přesně dvěma procentům HDP.
Stanjura v dubnu řekl, že příští rok mají celkové výdaje na obranu dosáhnout asi dvou set miliard korun a další rok 225 miliard. „Částky odpovídají podílu 2,3 procenta na hrubém domácím produktu, což je o tři desetiny procentního bodu více, než je současný strop doporučovaný NATO,“ řekl. Zmíněné sumy bude podle ministra obsahovat návrh státního rozpočtu na příští rok a rozpočtový výhled na další období.
