Je mužem, pro kterého by se našlo mnoho přídomků včetně těch nelichotivých. Jedno se ale Elonu Muskovi upřít nedá: umí zaujmout. Třeba když jeho vesmírná loď v létě poprvé vynesla astronauty k vesmírné stanici, připoutal k obrazovkám nejen technologické fanoušky, ale i miliony lidí, kteří by jinak sledovali své oblíbené dokumenty, nekonečné seriály nebo sportovní zápasy.
Jeho celoživotním programem je posouvat hranice neustále dál. Neustále tlačí na vylepšení technologií raket firmy SpaceX či elektromobilů Tesla, v budoucnu by tento tlak mohl kulminovat úspěšnou cestou lidstva k Marsu.
To, co Muska odlišuje od ostatních, je rychlost, s jakou on i jeho tým pracují a dosahují cílů. Kadence, s jakou nyní SpaceX posílá rakety na oběžnou dráhu, je závratná. V posledních měsících to je zhruba třikrát měsíčně, v listopadu raketa Falcon 9 startovala dokonce každý týden. Takové tempo SpaceX zvládá jen díky tomu, že dokázala vyvinout první znovupoužitelnou raketu schopnou dosáhnout oběžné dráhy Země. Některé rakety tak už mají za sebou sedm startů, což jde ruku v ruce s obřími úsporami.
Podobně působí i druhá klíčová Muskova firma – Tesla. Ještě před třemi lety si zavedené automobilky z vozů s „téčkem“ na kapotě utahovaly, nyní se obávají o svou budoucnost a přiznávají, že u elektromobilů zaspaly.
Rok 2020 byl pro Muska zatím nejúspěšnější, přičemž ty nejviditelnější a nejhmatatelnější milníky vizionář dosáhl se SpaceX. Kosmická loď Crew Dragon svůj start s astronauty v listopadu ještě jednou zopakovala, čímž se společnost SpaceX stala vůbec první soukromou společností, která v ostré misi s posádkou doputovala k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Muskův vesmírný tým navíc pokračuje i s vývojem nové lodi Starship, která má kosmonauty dopravit na Měsíc, a pokud vše půjde dle plánu, tak do šesti let i na Mars.
Experti i fanoušci však s jistou dávkou jízlivosti upozorňují, že k tomuto termínu je třeba přičíst takzvanou Muskovu konstantu, tedy klasické realizační zpoždění, které skutečný termín nechává v neprostupné mlze. Pokrok v tomto projektu je ale značný. V prosinci se prototypu lodi Starship podařil let do výše 12,5 kilometru. Přistání se sice nevydařilo a loď po kontaktu se zemí explodovala, ale většina letu, v rámci něhož se testovaly nové části lodi i manévrování, však proběhla nad očekávání dobře.
Musk se díky úspěchům letos dokonce dostal už na druhou příčku v žebříčku nejmovitějších lidí světa a zároveň se stal v této kategorii historicky nejrychlejším skokanem. Bohatství Muskovi přitom nepřinesla SpaceX, ale z drtivé většiny Tesla, respektive její minoritní akcionáři. Ti tlačí cenu titulu do výšin, která se z pohledu čisté analytiky vymyká všem zaběhnutým pořádkům. Násobek budoucího zisku na jednu akcii, takzvaný P/E poměr, se totiž vyšplhal nad astronomických 1200. Tento poměr se přitom na burze pohybuje obyčejně v nižších desítkách. I burzovnímu laikovi musí být zřejmé, že ceny akcií žene nahoru spíše emoční náboj nežli chladný analytický kalkul.
Tesla se nově zařadila také do prestižního indexu S&P 500, který měří vývoj cen akcií 500 největších amerických korporací. A aby toho nebylo málo, americký magazín Fortune ve svém žebříku tituloval Muska byznysmenem roku.
Příští rok zas o něco víc napoví, zda magazín Fortune a investoři do Tesly pouze nepodlehli mámení líbivých zítřků bez realistických základů. S postupem času to ale čím dál víc vypadá, že Musk sehraje v historii průmyslu nezanedbatelnou úlohu a že kronikáři se s touto personou budou muset zcela jistě nějak popasovat.
