To ještě v roce 2011 uvádělo celkové počty vykácených stromů mnohem nižší, přesně 106 670. Podle údajů krajských silničních správ zase vyplývá, že jen v roce 2013 bylo pokáceno téměř 16 tisíc stromů.
K nejhorším patří dlouhodobě podle ekologů kraje Liberecký a Královéhradecký, kde počet vykácených stromů převyšuje výsadbu více než desetinásobně. Nejlepší situace byla předloni na Pardubicku a Olomoucku, kde se sázelo víc, než kácelo. Ekologové ocenili rovněž z pohledu posledních deseti let kraje Středočeský a Moravskoslezský.
Aleje se nemusí obnovovat
Zda byly stromy zasazeny opět okolo silnic nebo na úplně jiná místa, však není podle ekologů jasné. Některé z krajů neposkytly kompletní informace o kácení a vysazování stromů. Silničáři se často hájí bezpečností silničního provozu. Nevládní organizace proto apelovala na obce a úředníky, kteří rozhodují o žádostech správců silnic o kácení, aby všechny aspekty kácení důsledně prověřovali.
Podle zákona o ochraně přírody a krajiny se sice musejí za pokácené stromy vysadit takzvané náhradní výsadby, nenařizuje však, aby nové stromy mířily opět do alejí. Výsadby tak podle ekologů často skončí v městském parku, což je prý pro obnovu vykácené aleje bezvýznamné.
Silničáři mohou získat dotace
„Jako problém vnímáme zejména fakt, že povolení ke kácení neobsahuje žádná kompenzační opatření, jako je například náhradní výsadba,“ uvedl mluvčí Arniky Vratislav Vozník. Dodal, že by ideální byla opět na místech původních stromů. Pokud tomu ale brání bezpečnostní předpisy, je prý možné hledat vhodné pozemky i mimo okolí komunikací.
Jako pozitivní příklad uvedli silničáře z Vysočiny, kteří už zrealizovali několik úspěšných žádostí o evropské granty a ošetřili řadu historických alejí. Dotací využívají také pardubičtí silničáři.
