Budapešťská MHD zřejmě spěje ke krachu

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: bkv.hu

Komentátoři ekonomického tisku, analytici i vedení hlavního města popisují stav Budapešťského dopravního podniku (BKV) jako agónii. Společnosti údajně zbývají dvě volby: buď se zhroutí doprava, nebo podnik zkrachuje. Rozsáhlá zpráva Státního účetního dvora (ÁSZ alias nejvyšší kontrolní úřad) analyzuje příčiny a proces postupného pádu dopravního podniku.

Mimochodem úřad vůbec poprvé analyzoval podnik ve vlastnictví samosprávy. A základní otázka zněla, proč budapešťská samospráva nedokázala zorganizovat fungující hromadnou dopravu. BKV od roku 2003 soustavně vykazuje ztrátu s tím, že koncem roku 2010 dlužil 72,8 miliardy forintů (zhruba 6,2 miliardy korun). Kromě toho ve zprávě stojí, že podnik neskutečně investoval – celková suma v tomto oboru koncem roku 2010 dosahovala 700 miliard forintů.

Přímo děsivý je údaj, že až 85 procent vozového parku, tedy tramvají, autobusů, trolejbusů, vozů metra a příměstských vlaků, už překročilo hranici plánované životnosti. Logicky to neznamená jen stálou hrozbu narušení provozu nejrůznějších linek, ale přímo to také ohrožuje bezpečnost cestujících. Ve světle těchto zjištění vypadá pozoruhodně údaj o platech zaměstnanců: průměrná mzda v BKV na plný úvazek přesahovala v letech 2005 až 2010 úroveň průměrných příjmů v daném sektoru o 16,9 až 22,2 procenta.

Mezi hlavními příčinami dluhové spirály uvádí ÁSZ shodně s primátorem Budapešti Istvánem Tarlósem, že BKV nedokáže vyžít jen z příjmů z cestovného.

Hlavní město si totiž od dopravního podniku objednávalo mnohem více služeb, než které dokázalo platit. Dluhovou krizi nezmírnily ani časté příspěvky státu, pravidelné přebírání častí úvěrů a různé státní garance. Zásadní rozhodnutí o převzetí celého dluhu BKV státem se však ve vládě stále ještě nezrodilo.

I samotné vedení podniku uvádí, že ztrátovost BKV není způsobena špatným hospodařením, ale tím, že se neplatí objednané služby. Například letošní provoz podniku je kalkulován na 139 miliard forintů – z toho však cestující zaplatí v podobě lístků a permanentek jen padesát miliard forintů, tedy 36 procent.

Primátor Tarlós minulý týden formuloval zoufalý výkřik: „BKV nemá rezervy, hlavní město rovněž ne, prakticky se už na ničem nedá ušetřit, tedy jedinou záchranou je pomoc ze státního rozpočtu.“ V únoru vyprší úvěry ve výši desítek miliard forintů. Předseda občanského sdružení Městský a příměstský dopravní spolek Lajos Dorner však hovoří o dvou Damoklových mečích: hrozbu finančního bankrotu doplní technický krach zastaralého parku.