Vlak by měl vzdálenost mezi evropskými a asijskými terminály urazit zhruba za dva týdny, což je o polovinu kratší doba, než kdyby zboží cestovalo po moři. Je však na místě se ptát, nakolik je projekt reálný, či zda není spíše jen čínským přáním.
Článek ve státem podporovaných novinách totiž nespecifikuje, kudy přesně by vlaky mezi Evropou a Asií podle nového plánu jezdily. Zmiňuje pouze dřívější trasy konceptu Eurasijského pozemního mostu. Severní, která vedla přes ruskou Transsibiřskou magistrálu, a jižní vedoucí přes Barmu, Bangladéš, Indii, Pákistán, Írán a Turecko.
Eurasijské spojení používající koleje transsibiřské magistrály už využívají přepravní společnosti jako Far East Land Bridge nebo DB Schenker, které slibují dopravit zboží z Číny do střední či východní Evropy za zhruba 22 až 26 dní. Tedy za výrazně delší dobu než projekt citovaný týdeníkem China Daily. Po zemi mezi Evropou a Asií cestuje jen zlomek celkového vzájemného obchodu, který loni činil zhruba 600 miliard dolarů.
Podle magazínu projekt podporují čínské úřady. Hlavní zájem na zavedení nového spojení prý má vnitrozemské město Čchung-čching na západě země. Obří 32milionová megalopole je jedním z nejrychleji rostoucích regionů Číny.
„Nová trasa spojující město Čchung-čching se Západem je další velká věc. Může zkrátit současné dodací lhůty na dvacet dnů. Má podporu různých ministerstev. Je bezpečnější než námořní doprava, kterou ohrožují jevy jako pirátství,“ řekl o projektu člen vedení města Sü Ming. Záměr přivítal také Jens Rübbert, viceprezident Evropské obchodní komory v Číně a člen vedení Deutsche bank China.
Podle Mu Chua-pchinga, ředitele Městského logistického úřadu v Čchung-čchingu, úřady o nové trase přemýšlely už přede dvěma lety, ale nevzbuzoval v nich příliš důvěru. Tu prý již nyní mají. Přesvědčilo je hlavně množství zboží, které putuje směrem do Evropy. Pro Čínu je Evropská unie exportním trhem číslo jedna, pro Evropskou unii je Čína druhým nejdůležitějším partnerem.
„Automobilový a elektronický průmysl v silně roste. Levnější z tohoto zboží cestuje do a odtud pak po moři na západní trhy. Dražší zboží pak cestuje vzduchem. Nyní se zabýváme pozemní alternativou,“ řekl listu Mu.
O podporu železničního spojení mezi EU a Čínou usiluje i česká společnost Comenius vedená . Na konci loňského roku napsal dopis ministru dopravy Pavlu Dobešovi, ve kterém se ho snažil přesvědčit o výhodnosti zapojení Česka do projektu trasy Mnichov–Praha–Ostrava–Varšava–Moskva–Čína. O projektu nazvaném China Europe Memorial Line prý již jednal s čínským ambasadorem Jü čching-tchajem.
