„Hlavním důvodem je potřeba dodatečných příjmů pro Státní fond dopravní infrastruktury,“ uvedl po jednání premiér Petr Nečas. Podraží i krátkodobé známky. Cena měsíčního kuponu se zvýší z 350 na 440 korun, desetidenní známka by zdražila z 250 na 310 korun. Vláda od zdražení známek očekává zvýšení výběru za prodej kuponů o 750 milionů korun. Ty půjdou na opravy silnic.
Podle nedávného vyjádření ministra dopravy Pavla Dobeše se nové ceny nebudou vymykat z evropského cenového průměru. Dražší roční dálniční známky jsou podle něj například v Rakousku za v přepočtu 1866 korun, ve Slovinsku za 2318 a v Maďarsku za 3900 korun.
Dražší než v Česku je cesta po dálnici podle Dobeše i v zemích, kde se za projetí zpoplatněných úseků platí přímo. Ve Francii a v Itálii jsou dálnice průměrně zpoplatněny částkou 144 korun za 100 kilometrů. V něketrých státech ale stojí kupony i mnohem méně. Ve Švýcarsku vyjde roční dálniční známka na 826 korun, v Bulharsku na 864 korun.
Díky zdražení mýtného by stát měl navíc v roce 2012 získat 1,3 miliardy korun, celkem tedy vybere asi 9,5 miliardy korun. Zvýšení cen by podle úřadu nemělo mít výrazný negativní dopad na podnikatelskou sféru. Na zdražení se totiž ministerstvo dopravy dohodlo se Sdružením automobilových dopravců Česmad Bohemia a jako kompenzace tuzemským dopravcům nabídlo množstevní slevy na mýtném. Poslanecký návrh zákona, který množstevní slevy zavádí, s výhradami schválila vláda a nyní čeká na projednání v Poslanecké sněmovně.
Zachováním stejných cen za ujetý kilometr v kategorii Euro 5 a vyšší chce ministerstvo dopravy podpořit obnovu vozového parku dopravců a zvýhodnit používání ekologičtějších vozidel. Výše sazeb u mýtných poplatků se u této emisní kategorie neměnila ani při posledním zvyšování cen.
V Česku se během loňského roku prodalo 4,7 milionu dálničních známek, za které stát utržil přes tři miliardy korun. Systém elektronického mýtného od řidičů vybral zhruba 6,5 miliardy korun.
