Koronavirová pandemie odstřihla Letiště Praha od drtivé většiny cestujících a tím i příjmů. Největší české letiště proto už pár měsíců po jarním vypuknutí pandemie avizovalo, že bude muset čerpat úvěr na pokrytí provozních nákladů. Ačkoliv ještě koncem září si vedení podniku plánovalo půjčit kolem jedné miliardy korun, konečná výše úvěru nebude ani poloviční.
„Od začátku prosince očekáváme postupné čerpání krátkodobého úvěru ve výši asi čtyř set milionů korun. Finance budou čerpány na nutné investice spojené s provozem letiště a jeho základními činnostmi,“ řekl deníku E15 mluvčí letiště Roman Pacvoň.
Provozní ztráta podniku aktuálně činí asi sto milionů měsíčně, kterou na Ruzyni hradí z úspor z minulých let. Ty se pohybují v řádu jednotek miliard, řekl už v létě šéf letiště Václav Řehoř. Řádu jednotek miliard dosahovaly v posledních letech i zisky podniku, jenž k čerpání úvěru přistupuje o několik měsíců později, než plánoval.
„Důvodem jsou velmi dobře a efektivně nastavené provozní úspory, díky kterým se podařilo snížit výdaje nad rámec původního plánu,“ vysvětluje změnu postupu Pacvoň. Na jaře letiště propustilo 450 zaměstnanců. Server Zdopravy.cz koncem listopadu informoval, že o místo přijde dalších 150 převážně provozních a administrativních zaměstnanců. Před krizí jich na Ruzyni pracovaly téměř tři tisíce.
Zatímco loni Letiště Praha vydělalo 4,5 miliardy, letos očekává provozní ztrátu EBITDA asi půl miliardy. Důvodem je strmý pokles provozu – loni letiště odbavilo rekordních 17,8 milionu cestujících, letos jich mají být asi čtyři miliony. Dosud nejhorší měsíc byl duben, kdy letištěm „prošlo“ pět tisíc lidí, meziročně o 99,6 procenta méně.
Navzdory stávající situaci mezinárodní agentura Moody's v červnu letišti potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti známkou Aa3 se stabilním výhledem do budoucna. „To zajišťuje mimo jiné velmi dobré podmínky pro získání externích zdrojů financování,“ říká Pacvoň. Podrobnosti k plánovanému úvěru letiště neuvedlo.
Jak už dříve informoval deník E15, letiště se loni zbavilo svého největšího jednotlivého dluhu, když dokončilo splacení pětimiliardového úvěru od Komerční banky. Ten čerpalo na vybudování Terminálu 2. Navzdory koronavirové krizi letiště dál počítá s rozšířením Terminálu 2 za asi šestnáct miliard korun. Letiště by však potřebovalo pomoc státu s financováním.
