Šéf Letiště Praha Řehoř: Letošek nemáme pod kontrolou. Dálkové lety se vrátí jako poslední

Václav Řehoř

Václav Řehoř Zdroj: Michael Tomeš, E15

Pražské letiště
Václav Řehoř
Odstavená dopravní letadla na Letišti Václava Havla v Praze v době pandemie Koronaviru
šéf letiště Václav Řehoř
Letiště Václava Havla Praha
12
Fotogalerie

Pravidelně překonávalo rekordy v počtu odbavených cestujících. Sáhlo si na strop vlastních kapacit. A pak přišel pád na nulu. Pandemie koronaviru vyprázdnila Letiště Václava Havla a to nyní usiluje o co nejhladší restart provozu. „Na osmnáct milionů odbavených cestujících se můžeme vrátit asi za tři roky. To už bude letectví zpět, možná bude vakcína a dopravci budou saturovaní,“ věří předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř.

Pusté ranveje, liduprázdné terminály a stamilionové měsíční náklady na provoz. Když byla krize v nejhlubší fázi, z čeho jste měl největší strach?

Neměl jsem strach z něčeho konkrétního. Na krize jsme trénovali, například na letadlo s vysoce nakažlivou chorobou. Byl jsem v klidu. Věděl jsem, že jsme připraveni. Čím vyšší je stres, tím více se dokážu soustředit, aby všechno klapalo. Spíš než strach jsem měl obavu o zaměstnance. Jste zvyklí pracovat v nějakém rytmu a druhý den tu není nikdo. Jak vrátíme zpátky letecké linky nebo profitabilitu? Takové otázky dokážeme byznysově uchopit. To zvládneme. Těžší bude udržet pracovní návyky lidí, přesvědčit je, že to dáme, když trvá krize dlouho.

Asi 450 zaměstnanců jste propustili. Naberete některé postupně zpět, nebo se může propouštění opakovat?

Při návrhu redukce pracovních míst jsme kalkulovali s odhadem počtu odbavených cestujících v příštím roce, ne letos. Letošek nemáme úplně pod kontrolou kvůli faktorům, které neovlivníme, a teprve uvidíme, co bude. Odhadujeme ale, že letos odbavíme pět milionů cestujících. Prognózy naznačují, že bychom mohli mít příští rok deset milionů cestujících. Kdyby se tak nestalo a měli bychom jich tři nebo pět milionů, zaměstnance tu nemůžeme držet, to je jasné. Takovému scénáři ale nic nenasvědčuje. Pokud by nastal razantní obrat a příští rok jsme měli přes třináct milionů cestujících, zaměstnance bychom nabírali zpět.

S jakým hospodářským výsledkem můžete zakončit letošní rok?

V tuto chvíli minus 390 milionů EBITDA, ale výhled se bude určitě ještě upravovat podle vývoje. Dosud jsme platili stamilionový provoz měsíčně z úspor z předchozích let, naspořili jsme nižší jednotky miliard. Využili jsme pomocné státní programy, například Antivirus. U dvou bank máme domluvené rámcové úvěry, zatím počítáme s čerpáním jedné miliardy. Tyto peníze půjdou na provoz a nutné investice, například do bezpečnosti.

Letiště plánuje masivní investice do rozšíření Terminálu 2 za šestnáct miliard a do stavby nové ranveje. Budete potřebovat finanční pomoc od státu?

Tyto úkoly jsou v projektové fázi, nezastavily se. Odložili jsme ale například některé rekonstrukce pojezdových ploch. Zatím nevíme, jestli v případě dlouhodobého rozvoje budeme potřebovat pomoc státu. Realizace Terminálu 2 začne až v roce 2025. Vše bude záviset na tom, jak dlouho bude trvat obnova profitability a návrat cestujících. V lednu můžeme teoreticky vydělávat tolik, že na velké investice nebudeme potřebovat pomoc státu. S jistotou to ale vědět v lednu nebudeme. Bude záležet na dalším vývoji v následujících letech, nikoli měsících.

Do jaké míry je tento scénář pravděpodobný?

To uvidíme. Potřebujeme to vědět v roce 2024. Na osmnáct milionů odbavených cestujících se můžeme vrátit asi za tři roky. To už bude letectví zpět, možná bude vakcína, dopravci budou saturovaní. Vycházíme z predikcí předních leteckých organizací. Otázkou je, kolik na provozu vyděláme, jaké příjmy budeme mít od dopravců, ale také z neleteckého obchodu. To nám vytváří profitabilitu, kterou potřebujeme, abychom si mohli vzít dvaceti- až třicetimiliardový úvěr.

Potvrdili vám už dopravci obnovu dalších linek?

Loni jsme měli celkem 165 destinací, z toho jsme si vytipovali 45 jako klíčových; jde například o Londýn, Amsterodam, Paříž nebo o Barcelonu. Zbytek jsou objemově menší destinace nebo typicky dovolenková místa. Ze 45 klíčových destinací máme dnes od dopravců u 31 destinací potvrzeno, že obnoví provoz, a dalších osm je před potvrzením. To už je více než 80 procent. Další destinace budou rychle přibývat. Devatenáct spojů už takto létá. Dopravci je potvrzují zhruba na měsíc dopředu. Obnovu letů do dovolenkových destinací lze jen těžko předpokládat, to je na domluvě dopravců s cestovkami.

Jak rychle čekáte, že se podaří obnovit dálkové spoje z Prahy?

Většina aerolinek začne nejprve létat vnitrostátně. Poté přejdou na vnitroevropský prostor, mezi velké země, kde je velká poptávka, bezpečná situace a větší profit na letence. Pak budou přidávat další země a soustřeďovat se na napojení na velké přestupní body typu Frankfurt či Londýn. V poslední fázi přijdou dálkové lety z hlavních evropských hubů do Ameriky či Asie a až po nich přímé dálkové lety. S dopravci jednáme, zatím to ale nevypadá, že bychom měli mít letos nebo příští rok přímou linku do USA. Qatar Airways oznámily, že od července obnoví spoj do Dauhá.

S postupnou obnovou spojů přichází i skupina Smartwings, jež žádá stát o podporu. Měla by ji dostat?

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!