Nepotřebujeme auta bez řidičů, ale města bez aut, říká dopravní expert Carlo van de Weijer

Carl van de Weijer

Carl van de Weijer Zdroj: Michaela Szkanderová

Carl van de Weijer
Carl van de Weijer
Carl van de Weijer
Carl van de Weijer
Carl van de Weijer
6
Fotogalerie

Vybudujte lidem další dopravní infrastrukturu, a oni budou více cestovat, říká odborník na chytrou mobilitu a Smart Cities Carlo Van de Weijer. Řešení dopravní situace ve městech podle něj spočívá ve změně chování jejich obyvatel. „Chtějí přece žít ve městě, tak tomu musí něco málo obětovat,“ říká.

Zabýváte se modernizací současných měst. Jako jedno z řešení dopravy ve městech bývají často prezentovány autonomní vozy. Vy v jejich rozšíření ale nevěříte. Proč?

Protože jsou příliš neohrabané. Nedokážou flexibilně interpretovat pravidla silničního provozu. Jel jste někdy za někým, kdo se přísně drží pravidel provozu? Je to velmi otravné a vlastně i velmi nebezpečné. Nedávno jsem jel po dálnici v Belgii a někdo na krajnici zapomněl značku snižující rychlost na 50 kilometrů za hodinu. Mně bylo jasné, že jí tam nechali omylem, a tak jsem pokračoval původním tempem. Ale autonomní auto by si přečetlo značku a zpomalilo, zatímco všichni kolem by dál jeli stotřicítkou. A to by byla skutečně nebezpečná situace.

Mnoho lidí argumentuje, že potřebujeme autonomní vozy, protože lidé způsobují dopravní nehody. A to je pravda. Můžeme ale vyvinout vozy, které převezmou řízení těsně předtím, než nabouráte. Potřebujeme technologii, která nám pomůže řídit auta, a technologie potřebuje nás, abychom za ní zvládli neobvyklé situace. To je perfektní kombinace schopností člověka a stroje.

Pokud podle vás autonomní vozy nejsou cestou vpřed, jak navrhujete řešit dopravní situaci ve městech?

Musíte dostat více lidí do hromadné dopravy a na kola. Především na kola. Kdykoli přidáte další asfalt a další infrastrukturu, nic se nevyřeší. Je to, jako kdybyste léčil obezitu tím, že si povolíte pásek. Lidé, kteří chtějí opravdu zhubnout, a analogicky to platí i pro dopravu, si koupí pásek, který je jim o centimetr dva menší, takže jim neustále připomíná, že potřebují zhubnout.

Lidé ale cestují stále více…

Jediné, co se stane, když zvýšíte kapacitu dopravního systému, je, že lidé začnou cestovat více a dál. A v tom není žádná přidaná hodnota. Dříve to tak nebývalo, vzdálenost, kterou byli lidé ochotní denně absolvovat, byla pár kilometrů, a teď je to 20 až 30 kilometrů, což je samozřejmě lepší, protože máte v této vzdálenosti na výběr z více zaměstnání. Nebo z pohledu zaměstnavatele nadejdete více lidí v okolí svého obchodu nebo továrny. To má skutečný ekonomický přínos. Tuto vzdálenost bychom ale neměli zvětšovat příliš, protože lidé začnou mít nepříčetné cestovní návyky.

Takže ano, ve městech musíte zajistit vysokokapacitní koridory (pro silniční dopravy – pozn. aut.), musíte zajistit dobrý systém veřejné dopravy, ale nedávejte lidem prostor pro to, aby měli hloupé cestovní návyky. A přesně to děláte, pokud se omezíte na to, že lidem nabídnete více infrastruktury. Současná infrastruktura je dost dobrá.

Zdůraznil jste úlohu jízdních kol. Ta jsou ale řešením jen na krátké trasy.

Ano. Jízdní kola lidé pří každodenním dojíždění akceptují tak na vzdálenosti do pěti kilometrů. S elektrokolem ale lidé nemají problém jezdit 10 nebo 12 kilometrů.

Jízdní kolo je také jen sezónním řešením dopravní situace.

V Nizozemsku tomu tak rozhodně není.

V Česku ale minimálně po dobu několika týdnů ano…

A na tuto přechodnou dobu zkrátka musíte přijmout, že budete stát v dopravní zácpě. A musíte se jí přizpůsobit. Mnoho lidí má dnes flexibilní pracovní dobu, tak mohou lépe plánovat a jezdit do práce mimo špičku. A když třeba já uvíznu v dopravní zácpě, tak už mi to nevadí – mám auto, které v dopravní zácpě převezme řízení, já otevřu počítač a začnu pracovat. Dopravní zácpy mě už netrápí. Vyřešil jsem svůj problém s dopravními zácpami tím, že jsem se zbavil problému, než abych se pokoušel vyřešit dopravní zácpu. Samozřejmě takovou možnost mi teď dává pouze moje docela drahé auto, ale mohu vás ujistit, že v budoucnosti bude mít takovou funkci každé auto. Například v Kalifornii se už auta bez této funkce neprodávají.

Budou města budoucnosti vypadat jinak?

Pokud budeme mít chytřejší auta, může být naše infrastruktura o něco „hloupější“než nyní. To znamená méně dopravního značení v ulicích. Částečně také zmizí dráty nad našimi hlavami, protože tramvaje a trolejbusy budou moci alespoň část cesty jezdit na baterie. Říkám tomu „debordelizace“. Myslím tedy, že města mohou vypadat lépe. Můžeme také schovat auta z ulic, třeba do podzemních garáží, protože většina lidí přijede na kole nebo hromadnou dopravou. Chtějí přece žít ve městě, tak tomu musí něco málo obětovat. Stále budeme používat auta, ale mnohem smysluplněji. Města se tedy vrátí k tomu, k čemu byla původně určená. Neslouží k tomu, aby byla hostiteli dopravního systému.

Jak jsou tyto změny daleko?

Už se to děje ve městech po celém světě, v Česku také. Rozsah zón se zákazem vjezdu aut je tu mnohem větší než před 50 lety a stále se zvětšuje. A bude to pokračovat, auta zmizí z ulic, což je ve velkých městech normální.

Carlo van de Weijer
Vystudoval na technických univerzitách v Eindhovenu a Štýrském Hradci. Působil na řadě pozic v automobilovém průmyslu, například v německém průmyslovém gigantu Siemens nebo výrobci navigací TomTom. Na Eindhovenské technologické univerzitě je ředitelem pro chytrou mobilitu. Je členem projektu Singularity Univerzity.

Chcete vědět, jak uspět v digitální době? Dozvíte se v novém magazínu E15 Premium >>>

Video placeholde
Jak uspět v digitální době? Nový magazín E15 • E15