Prachař obrací: plány na rychlostní silnici do Vídně se neruší

Silnice I/52 bude nadále tvořit základ silničního spojení z Brna do Rakouska

Silnice I/52 bude nadále tvořit základ silničního spojení z Brna do Rakouska Zdroj: MyFriend, Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Spojení Brna a Vídně bude nadále připravované jako rychlostní silnice. Podmínkou výstavby čtyřproudé komunikace je ale to, aby na ni v Rakousku navazoval stejný typ komunikace, což ale zatím sousední země nechystá. Přípravu rovněž komplikuje skutečnost, že byly zrušeny zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Uvedl to ministr dopravy Antonín Prachař s tím, že zatím se proto bude stavět jen dvouproudý obchvat Mikulova.

Stavět v současné chvíli tento obchvat a následné napojení do Rakouska jako čtyřproudé by bylo podle ministra plýtvání penězi. Podobnou čtyřproudou silnicí, která nikde nezačíná a nekončí, je například obchvat Znojma, který je tak prakticky nejdražší bruslařskou dráhou v zemi. Při vykupování pozemků na jižní Moravě se ale přesto bude počítat s případným rozšířením na čtyřproudou rychlostní silnici.

V pondělí přitom Prachař po jednání s dolnorakouským hejtmanem Erwinem Pröllem uvedl, že čtyřproudá silnice z Brna na Vídeň nevznikne, protože nynější intenzitě dopravy dostačuje i stávající komunikace. Rozhodnutí kritizoval mimo jiné ministr financí a Prachařův stranický šéf Andrej Babiš.

V Rakousku takzvaná severní dálnice končí u obce Schrick. Další dálniční úsek Schrick - Poysbrunn by mohl být hotový v letech 2016 až 2017 a odsud na české hranice povede pouze dvouproudá silnice, uvedl na nedávném setkání s Prachařem dolnorakouský hejtman Erwin Pröll.

Podle Haška dvouproudá silnice nestačí

Prachařova pondělní slova kritizoval i hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek (ČSSD), podle kterého je současné dvouproudá silnice spojující Brno s Vídní nedostatečná. Hašek tvrdí, že nápor tranzitní dopravy je obrovský. „Cesta vede od Polska a ze severu Moravy až do Rakouska a Chorvatska k moři a já bych si netroufl tvrdit, že stačí dvouproudová silnice,“ uvedl Hašek. Podle něj zástupci obou měst trvají na mezivládní úmluvě ČR a Rakouska z roku 2009 o vybudování dálnice.

„Ministr svým prohlášením prostě udělal chybu. Bylo by fér, kdyby ji přiznal a dorazil na jižní Moravu, kam jej rád pozvu nejen k jednání o R52,“ řekl dnes Hašek. Náměstek brněnského primátora Robert Kotzian (ODS) chce ministrovi napsat dopis, který ho má přesvědčit o důležitosti čtyřpruhové silnice pro rozvoj brněnské oblasti.

Podle Prachaře má ale výrazně větší problém s intenzitou dopravy v hustě obydlených oblastech rakouská strana. České republiky se to nedotýká až tak výrazně, protože valná většina této komunikace prochází mimo obydlená území. Jedinou výjimkou je právě Mikulov, zopakoval Prachař.

Chybí napojení na rakouské straně?
Zatímco podle českého ministra dopravy Antonína Prachaře nemá smysl stavět rychlostní silnici na Vídeň, protože na rakouské straně nenavazuje odpovídající silnice, šéf rakouské společnosti ASFINAG Klaus Schierhackl, spravující rakouské dálnice a rychlostní silnice, nedávno v rozhovoru pro deník E15 hovořil o pravém opaku. Silnice navazující na české straně nejsou adekvátní ani v případě dálnice A5 směřující z Vídně na severu, ani u rychlostní silnice S10 z Lince k českým hranicím. Zároveň ale připouští, že „spojení od hranic na Brno není tak špatné, pro napojení rakouské dálnice přijatelné“.

Klaus Schierhackl: Rakouským dálnicím chybí odpovídající napojení na české straně