Armádní výdaje čeká stagnace a Česko „vyhazov z NATO“. Zbrojaři žádají alespoň mírný příliv peněz
Závodit s Polskem nebo Pobaltím v každoročním růstu výdajů na obranu se vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů určitě nechystá. Bude se držet v minulém volebním období uzákoněného a po letošním summitu NATO v Haagu už historického stropu dvou procent HDP. Čeští zbrojaři ale míní, že armáda musí dostávat o něco více peněz. Například proto aby firmy mohly rozvíjet výrobní kapacity a Česko bylo nezávislejší na cizích dodavatelích zbraní.
O dvou procentech HDP na obranu se v průběhu vyjednávání o programu nového kabinetu zmínila místopředsedkyně ANO Alena Schillerová, která se má stát ministryní financí. Zástupci SPD nechtějí tento limit překračovat, zároveň ale zdůrazňují nutnost modernizace vojska a zvýšení počtu vojáků a také jejich platů.
Ze spojeneckých zemí plánuje vynakládat na obranu maximálně dvě procenta svého HDP jen Španělsko s levicovou vládou premiéra Pedra Sáncheze. V reakci na toto rozhodnutí americký prezident Donald Trump zemi pohrozil vyhazovem z NATO.
Profit cizích zbrojařů by uškodil
„Obranný průmysl potřebuje podmínky pro rozvoj. Z dlouhodobého pohledu je proto potřeba výdaje na obranu navyšovat a zapojovat do jednání o rozpočtu zbrojní podniky,“ říká pro e15.cz šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) Jiří Hynek, o němž se spekuluje jako o jednom z kandidátů na post ministra obrany.
Firmy ale nežádají příliš rychlé tempo zvyšování obranných výdajů, a to z toho důvodu, že by ho nebyly schopny absorbovat. „Peníze by končily u zahraničních zbrojařů. A zhoršení pozice vůči konkurenci určitě nechceme, to by nám uškodilo. Důležité je, aby růst vynakládaných prostředků byl v rovnováze se schopnostmi průmyslu. A ten musí být partnerem vlády, protože je jedním z hlavních pilířů obrany,“ upozorňuje Hynek.
Názor podniků v podstatě koresponduje s usnesením končícího kabinetu. Ten na jaře rozhodl právě o postupném růstu výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně tak, aby Česko v roce 2030 posílalo armádě tři procenta svého HDP. „Nesmí to být ale dogma, může se navyšovat třeba jen o jednu desetinu procentního bodu. Důležité je, aby prostředky nechyběly jinde a rozvíjela se celá česká ekonomika,“ dodává šéf AOBP.
CSG žádá hlavně podporu vlády
Zbrklý úprk k NATO odsouhlaseným pěti procentům HDP, které mají spojenci vynakládat na obranu do roku 2035, nepovažuje za nutný ani největší český dodavatel armády, skupina CSG Michala Strnada. Ta má s ministerstvem obrany uzavřenu například rámcovou smlouvu na dodávky až 872 vozů Tatra za více než 13 miliard korun, za další miliardy pak dodává obrněnce Titus.
Strnad rovněž usiluje o zakázku na zhruba 250 nových osmikolových transportérů, které mají podle informací e15 stát 30 miliard korun. CSG nabízené vozidlo Pandur EVO se zřejmě střetne s finským transportérem AMV XP. Jeho výrobce, finskou společnost Patria, v tuzemsku zastupuje silná skupina STV Group Martina Drdy.
„Zakázky pro českou armádu představují méně než jedno procento našich tržeb. Na druhou stranu jsou pro nás prestižní a mají důležitý referenční význam,“ říká mluvčí Strnadovy skupiny Andrej Čírtek.
Pro české firmy jsou klíčové i další faktory. Často je zmiňována komplikovanost a zdlouhavost armádního systému nákupů. Oproti tomu třeba v Polsku je akviziční proces mnohem rychlejší.
„Důležitá je také podpora vlády a ministerstva obrany při mezinárodních projektech, jako je česká muniční iniciativa, kde je přínos pro český průmysl mimořádný. A to přesto že české financování je marginální,“ připomíná Čírtek. Tyto a další aspekty, jako je podpora zbrojních vývozů nebo aktivní ekonomická diplomacie, posilují podle CSG konkurenceschopnost českého obranného průmyslu mnohem více než samotný růst výdajů na obranu.
Odcházející vláda čaruje s čísly
Koaliční vláda Petra Fialy armádní rozpočet výrazně posilovala, například příští rok má rezort obrany hospodařit s částkou téměř 176 miliard korun. Bude ale záležet na tom, zda kabinet vůbec pošle Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu a jaká bude jeho výsledná podoba.
Navzdory růstu výdajů na obranu ale kabinet Petra Fialy nikdy s určitostí nevěděl, zda dostojí uzákoněným dvěma procentům HDP, které s podporou ANO prosadil. Do obranných výdajů Česko započítává i peníze jiných rozpočtových kapitol, jako je Národní bezpečnostní úřad nebo Správa státních hmotných rezerv, a zatím není jasné, zda NATO tento postup uzná. V návrhu rozpočtu na příští rok je do výdajů na obranu navíc zahrnuto i přibližně dvacet miliard korun na výstavbu dálnic.
