Vlaky na této trati mohou jezdit rychlostí 300 kilometrů v hodině. Cestující se tak z Pekingu do Kantonu, což je zhruba jako z Prahy do Madridu, dostanou za osm hodin. A zanedlouho bude trať ještě delší, zbývá dokončit 36 kilometrů do Hongkongu.
Ačkoli v rozvoji vysokorychlostní železnice Čína dlouho stála mimo, nyní má již síť dlouhou 8000 kilometrů. Přitom první železniční úsek spojený vysokorychlostními vlaky byl v Číně zprovozněn až v roce 2007. A čínští komunisté počítají s tím, že do roku 2020, tedy doby, kdy například v Česku nebude pravděpodobně stále ještě ani kilometr skutečně vysokorychlostní trati, rozsah své sítě zdvojnásobí. Například již loni v říjnu Peking zahájil testovací jízdy vysokorychlostního vlaku, který může jet rychlostí více než 350 kilometrů za hodinu i v teplotách kolem minus 40 stupňů Celsia.
Na podpoře vysokorychlostní železnice zřejmě nic nezmění ani četné korupční skandály nebo nehody. Loni v červenci narazila do vysokorychlostního vlaku jiná souprava. Zahynulo tehdy 40 lidí a 200 bylo zraněno. Příčinou byla porucha signalizace, ale po rozsáhlém vyšetřování bylo potrestáno 54 lidí včetně někdejšího ministra železnic.
Moderní rychlovlaky: Jak se jinde stírá rosa na kolejích
