Nyní zbývá už jen doladit detaily a podepsat příslušné smlouvy. Celkem se dráhy zbaví 1500 nemovitostí, z toho je zhruba tisícovka výpravních budov. V balíku jsou i stovky zaměstnanců. Dopravce za vše v několika splátkách zinkasuje 3,3 miliardy. O převodu se mluví již několik let, prvotní odhady celkové sumy se přitom pohybovaly na více než dvojnásobku.
Plány na masivní přesun majetku se neobešly bez řady kontroverzí. Například právní oddělení samotných drah jej zpochybnilo jako nevýhodné, na což doplatila místem vrchní právnička Daniela Kovalčíková. Debata se strhla například kolem nízké ceny hlavního nádraží v Praze, do hry navíc vstoupil realitní magnát Radovan Vítek, který za celý balík nabízí čtyři miliardy.
Cena ošlapného
Odbory zase upozorňovaly na nedůvěryhodnost cenových odhadů, neboť není známa výše takzvaného ošlapného. To je poplatek, který budou platit všichni dopravci za využívání nádraží. Stát naopak považuje převod za dovršení transformace české železnice, která spočívá v úplném oddělení dopravního provozu od infrastruktury. Tím se dopravci zrovnoprávní. Správa železnic navíc chce do zanedbaných budov investovat v následujících čtyřech letech přes tři miliardy korun.
Z velké části hodlá využít evropských fondů, což České dráhy jako akciová společnost údajně nemohly. Jak informoval deník E15 koncem dubna, převodem nádraží šachy s drážním majetkem nekončí. Drahám například stále zůstávají některé pozemky pod kolejemi a zhruba 500 prvních nástupišť. I tento majetek by měl po geometrickém vyměření přejít na SŽDC. Odhady ceny se pohybují od stovek milionů až po dvě miliardy.
| SŽDC se kromě kolejí bude starat i o nádraží v majetku státu |
|---|
| Vizitka společností Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) a České dráhy (ČD; řídící výbor Českých drah dnes schválil převod nádraží na státní SŽDC): Správa železniční dopravní cesty Vznik: 1. ledna 2003; SŽDC vznikla v rámci liberalizace dopravního trhu oddělením od původní státní organizace České dráhy. Právní forma: státní organizace. Předmět činnosti: plní funkci vlastníka a provozovatele celostátní železniční sítě a regionálních drah ve vlastnictví státu; jejím úkolem je nejen zajišťování provozování a provozuschopnosti železniční dopravní cesty, ale i zajišťování jejího rozvoje a modernizace, SŽDC působí jako investor do výstavby tratí, také sestavuje jízdní řád a zajišťuje rovný přístup dopravců na železnici. Organizační struktura: v čele SŽDC stojí generální ředitel, kterým je od května 2014 Pavel Surý, bývalý brněnský oblastní ředitel SŽDC; kontrolním orgánem je správní rada, kterou jmenuje a odvolává vláda a která mimo jiné rozhoduje o personálním obsazení vedení organizace včetně generálního ředitele; předsedou správní rady je bývalý náměstek hejtmana Vysočiny Vladimír Novotný (ČSSD); společnost má 17 organizačních složek, z toho sedm oblastních ředitelství (Praha, Plzeň, Brno, Ostrava, Olomouc, Hradec Králové a Ústí nad Labem). Počet zaměstnanců: 17 200 (2015). Délka tratí: cca 9400 kilometrů. Hospodářský výsledek: společnost v roce 2014 hospodařila se ztrátou téměř 2,4 miliardy korun, kterou podle SŽDC způsobil rozdíl mezi účetními odpisy ve výši přes čtyři miliardy korun a oddlužením ze strany státu ve výši dvou miliard korun; SŽDC v roce 2014 utržila za použití dopravní cesty 1,9 miliardy korun od osobní dopravy a 2,3 miliardy korun od nákladní dopravy. Ostatní: SŽDC patří k největším investorům do stavebnictví v zemi. Investiční výstavbu financuje především z veřejných zdrojů, hlavně z fondů EU. V roce 2014 činil objem přijatých investičních dotací 12,7 miliardy korun. V současnosti je jedním z největších projektů stavba dvoutubusového čtyřkilometrového tunelu na trati z Rokycan do Plzně za 3,9 miliardy korun. Zhruba 1500 nádražních budov za 3,3 miliardy korun by měly ČD převést na SŽDC nejpozději k 1. srpnu. Správa zaplatí Českým drahám z prostředků ministerstva dopravy. Součástí prodeje má být i pražské hlavní nádraží, naopak se netýká pražského Masarykova nádraží nebo hlavního nádraží v Brně. Tato nádraží by měla být součástí převodu dalšího balíku majetku. Kromě nich se mluví rovněž o převodu některých prvních nástupišť ve stanicích, která rovněž nejsou součástí nynějšího převodu. Další položkou pak mají být pozemky pod kolejemi. V posledních letech se objevilo v souvislosti s hospodařením SŽDC několik podezřelých případů. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) například v roce 2012 upozornil na údajné zbytečné utrácení za pronájem a nákup aut nebo právní služby. Až před soudem pak skončil někdejší ředitel organizace Jan Komárek, kterého žalobce vinil z toho, že uzavřel nevýhodnou smlouvu na nákup elektřiny a způsobil tak stamilionovou škodu. Obvodního soudu pro Prahu 1 Komárkovy nejprve udělil dvouletý podmíněný trest, v březnu 2014 odvolací pražský městský soud Komárka osvobodil. Loni v dubnu NKÚ oznámil, že polovinu zakázek SŽDC za 4,6 miliardy korun si rozdělilo pouhých sedm dodavatelů. Celkem se přitom na všech zakázkách podílelo 223 dodavatelů. NKÚ prověřoval, jak v letech 2010 až 2014 využila SŽDC peníze na údržbu a opravy drah. Právě v nastavení tendrů prý podnik chyboval. NKÚ také našel až stoprocentní rozdíly mezi cenami v katalogu SŽDC a u dodavatelů. SŽDC uvedla, že čísla NKÚ jsou nepřesná a že kontrola neodhalila žádná porušení zákona. |
| České dráhy Název: České dráhy, a.s. Vznik: 1. ledna 2003 rozdělením státní organizace České dráhy na státní organizaci Správa železniční dopravní cesty (správce infrastruktury) a České dráhy (železniční dopravce) Hlavní předmět podnikání: poskytování služeb v osobní, a prostřednictvím dceřiné společnosti ČD Cargo i nákladní železniční dopravě Postavení na trhu: v roce 2015 přepravily 169,7 milionu cestujících, nejvíc ze všech železničních dopravců v Česku; Počet zaměstnanců: téměř 24 tisíc lidí Vlastník: jediným akcionářem ČD je Česká republika Hospodářské výsledky Skupiny ČD za rok 2015: ztráta téměř 1,4 miliardy korun tržby 33,083 miliardy korun Ostatní: Do Skupiny ČD patří kromě mateřské společnosti České dráhy například dceřiné společnosti ČD Cargo (přeprava nákladu), Výzkumný ústav železniční nebo ČD-Telematika (služby v oblasti telekomunikací a informatiky). ČD se v posledních letech výrazně zadlužily, mimo jiné kvůli modernizaci svého vozového parku. Výše dluhu ČD dosahuje přibližně 33,2 miliardy korun. Na konci loňského roku provozovaly České dráhy 2100 lokomotiv a elektrických a motorových jednotek. Flotilu dopravce rovněž tvořilo na 2300 osobních vozů. Průměrné stáří vozidel, do kterého se započítávají modernizovaná vozidla jako nová, je zhruba 20 let. |
