„V plánu je postupné soutěžení všech dálkových linek bez ohledu na to, že tady existuje nějaký národní dopravce,“ řekl mluvčí rezortu Martin Novák. Zatím se převážně mluvilo pouze o soutěžích na 75 procent nynějších dopravních výkonů, které zajišťují výhradně České dráhy. Jejich desetiletá smlouva s ministerstvem umožňuje státu každoročně vybrané tratě vyjmout a dát je do soutěže.
Čtvrtina tratí je zatím nedotknutelná, mimo jiné hlavní tahy z Polska přes Ostravu a Břeclav na Slovensko a do Rakouska nebo z Německa přes Prahu a Brno do Rakouska. I na ty však nakonec po vypršení smlouvy s ČD v roce 2019 dojde. Soutěže budou vyhlášeny tak, aby první vítěz mohl vyjet v prosinci 2019. Jako poslední půjde do tendru tah z Německa do Rakouska, úspěšný soutěžitel tam bude jezdit od jízdního řádu 2027/2028.
Poté už nebude v českých zemích žádný dálkový spoj, na který by někdo dostal dotace bez soutěže. Český stát se tímto postupem stane evropskou avantgardou, unijní legislativa umožňuje zadávat vlakovou dopravu přímo.
Celý proces je ale zatím v plenkách, pilotní soutěž o trať Ostrava–Krnov–Olomouc má být vypsána v lednu, následovat budou spoje z Prahy přes Ústí nad Labem do Chebu a do Děčína. Předběžný zájem o provozování rychlíků už projevila řada společností, například Viamont, RegioJet, Leo Express, Veolia Transport, Arriva vlaky, Abellio CZ a České dráhy.
Ministerstvo ve schváleném materiálu poukazuje i na možná rizika pro dálkovou železniční dopravu. Hrozbou je hlavně nedostatek peněz v rozpočtu a s tím spojený možný rozvrat systému vlaků. Ročně dá stát za rychlíky čtyři miliardy korun.
