SŽDC rozdělilo výstavbu rychlodráhy kvůli omezeným možnostem financování na dvě - z pražských Bubnů do Ruzyně a z Ruzyně do Kladna. Podle Drvoty se v dohledné době nepočítá se zahájením části vedoucí z Bubnů, protože je finačně nákladná. Dříve se cena tohoto úseku odhadovala na 27 miliard korun, a státní podnik chce proto začít s levnější částí. „Snahou SŽDC je zahájit tuto stavbu v roce 2013 nebo 2014. Rozhodně tu stavbu vnímáme jako velkou prioritu pražské příměstské dopravy,“ řekl Drvota.
Z dokumentů o posouzení vlivu stavby na životní prostředí vyplývá, že rychlodráha z Ruzyně do Kladna bude dvoukolejná a z větší části povede po stávající železnici. Celková délka modernizovaného úseku je téměř 20 kilometrů. Po rekonstrukci se zvýší traťová rychlost na 120 kilometrů za hodinu, která však bude v některých úsecích omezena. Někde budou moct vlaky naopak jezdit až 145 kilometrů za hodinu.
Při budování rychlodráhy se kromě toho počítá například s elektrifikací tratě, modernizací mostů, nádraží, přejezdů nebo výstavbou protihlukových zdí. O nákladech na opravy Negrelliho viaduktu a Masarykova nádraží zatím Drvota neměl podrobnější informace. „To je poměrně nová věc, o kterou se snažíme, abychom se stavbou nějakým způsobem pohnuli,“ zdůraznil.
O modernizaci železnice na letiště a do Kladna se diskutuje už několik let. Kvůli rychlodráze v 90. letech vznikla společnost PRaK, kde mělo zastoupení Kladno, Středočeský kraj nebo Praha a její části. Firma připravovala studie a zprostředkovávala jednání o moderní trati.
Nakonec skončila v likvidaci, protože podle náměstka středočeského hejtmana Marcela Chládka (ČSSD) už splnila svojí roli a nebyla dál potřebná. „Byla to společnost, která táhla ten projekt, připravovala různé studie, ale v posledních letech byl její výkon téměř nulový,“ řekl dnes kladenský primátor Dan Jiránek (ODS), který ve firmě působil. Podle obou politiků nyní vybudování rychlodráhy závisí především na státních orgánech.
