Konsorcium nabídlo nejnižší cenu ze čtyř účastníků tendru. Zadání zakázky vítězi veřejné soutěže schválila krátce před březnovými parlamentními volbami již předchozí Ficova jednobarevná vláda. Uzavření kontraktu nakonec ale přenechala až novému koaličnímu kabinetu, který se s konsorciem dohodl na úpravě smlouvy.
Hlavní změny podle ministerstva dopravy souvisejí s tím, že větší subdodavatelé stavby by nově měli odkrýt svou vlastnickou strukturu a že bude posunutý termín odevzdání pozemků pro zmiňované silnice, které vykupuje stát.
Prostřednictvím PPP projektu vítězné konsorcium postaví a následně bude provozovat první část nového dálničního obchvatu Bratislavy D4 a rychlostní silnice R7 od slovenské metropole na jihovýchod země, kde v uplynulých letech vyrostlo mnoho obytných lokalit.
Tranzit přes město
V současnosti tranzitní doprava projíždí přes Bratislavu po dálnici, která vede městem a kde se v dopravní špičce vytvářejí zácpy. Podle slovenských médií projekt výstavby D4 a R7 ale příliš neuleví silniční dopravě v Bratislavě, protože tranzitní doprava na příjezdových silnicích do slovenské metropole tvoří jen zlomek z celkového počtu vozidel. Naopak automobily například ve směru od západoslovenské Trnavy by na cestě do Rakouska, Maďarska nebo i do České republiky měly po dokončení dálnice D4 projíždět Bratislavou během dopravní špičky rychleji než dosud.
Slovenský ministr dopravy Roman Brecely odmítl výtky, že nové silnice dopravu v Bratislavě nezlepší. „Jsem přesvědčen, že řešením je právě dálniční obchvat, který po dokončení odkloní z města tranzit s předpokládanou intenzitou 30 tisíc aut denně,“ řekl ministr po jednání vlády. Dodal, že stavební práce by se měly rozběhnout letos v létě nebo na podzim. Konsorcium slíbilo dokončit výstavbu do čtyř let a čtyř měsíců od zahájení prací.
1,5 miliardy za rok
Konsorcium pod vedením Cintry, jehož součástí jsou také společnosti Porr a Macquarie Capital Group, dostane od slovenské vlády roční splátku 56,72 milionu eur (1,5 miliardy korun), která se bude každoročně upravovat o inflaci. Stát bude investici splácet 30 let a po skončení smlouvy investor odevzdá zrekonstruovanou infrastrukturu státu.
Zmiňovaná hodnota kontraktu nezahrnuje náklady na výkup pozemků, za které by měl stát podle dřívějších informací zaplatit 375 milionů eur (10,1 miliardy korun).
Výstavbu dálnic a rychlostních silnic na Slovensku prostřednictvím PPP projektů prosazovala už první vláda nynějšího premiéra Fica, která byla v úřadu v letech 2006 až 2010. Realizovat se ale podařilo jen jeden z nich, a to výstavbu zhruba 50 kilometrů rychlostní silnice v okolí Nitry a Banské Bystrice. Na další infrastrukturní projekty pak Slovensko začalo více využívat peníze z evropských fondů.
