Nová trať by měla být kratší než současná jednokolejka, tunely a viadukty v kopcovitém terénu ovšem odhadovanou cenu vyšroubovaly na 1,4 miliardy eur. A tyto peníze se Slovincům neshánějí snadno. Původně si chtěli vypomoci se 400 miliony z dopravního fondu Evropské unie, jenže se žádostí podle serveru Think Railways neuspěli. Měli by ještě doplnit mezery ve finančním plánu, než žádost o dotaci podají znovu.
A tak se jejich snahy o financování upřely na soukromý kapitál a další státy EU. Při únorové návštěvě Prahy slovinský ministr dopravy Peter Gašperšič k účasti vyzval i české investory. „Na všech dosavadních jednáních potenciální investoři a některé země projevily zájem o konstrukci tratě,“ napsala serveru E15 tisková mluvčí slovinského ministerstva dopravy Nataša Pelková. Podle zpravodajského serveru Slovenia Times projevili zájem investoři z Číny, Turecka, Německa a Francie.
Podívejte se na vizualizaci plánované trati:
Česko se stále orientuje především na přístavy v Severním moři. Ministerstvo dopravy slovinský projekt podpořilo, konkrétnější zapojení ovšem zatím na obzoru není. Česko upozorňuje, že jednokolejná přímořská trať není jediným omezením severojižního koridoru.
„Je potřeba zajistit zvýšení kapacity na slovinsko-rakouské hranici mezi Mariborem a Štýrským Hradcem,“ řekl redakci Zdeněk Neusar z tiskového oddělení ministerstva dopravy. Tam se zase do velké míry jezdí pouze na jedné koleji, tratí navíc nemůžou projet moderní lokomotivy.
Provoz na přímořské trati roste
Objem české dopravy v Koperu roste, zejména ve spojení s automobilovým průmyslem. Větší využívání slovinského přístavu by mohlo částečně řešit problém s vytíženými železničními cestami k severoněmeckým přístavům.
Výhodou je i kratší vzdálenost k destinacím ve Středozemním moři a skrze Suezský průplav i k Dálnému východu. „Konkurence mezi jednotlivými přístavy na severu Jadranu roste. Chtěli bychom si ale udržet vedoucí postavení u středo- a východoevropských dopravců,“ nastiňuje slovinské ambice Nataša Pelková.
Plánovaná trasa nového projektu
Nejdále se zatím v jednání o projektu dostala maďarská vláda, pro kterou je z geografického hlediska Koper důležitější než v případě Česka. „Kdybychom se dohodli, mohli bychom investovat více než sto milionů eur,“ řekl v lednu po jednání se Slovinci náměstek maďarského ministra Laszlo Szabo. Budapešť by navíc mohla půjčit na projekt dalších 380 milionů eur. Výměnou by Maďaři dostali do pronájmu část koperského přístavu.
Slovinská vláda ovšem stále bude muset najít investory pro zbytek plánovaného rozpočtu. Lublaň sama by měla přispět 200 miliony eur, v projektu chce být pouze menšinovým akcionářem. Mezitím ještě místní úřady chtějí provést ještě jednou prověřit, zda se trať nedá postavit levněji. Analýza auditorské firmy by měla být hotová do konce června.
Projeďte si současnou trať mezi Divačí a Koperem
