Úředníci proto zvažují převod několika miliard ze silničních do železničních projektů. Železnice je totiž v dolování fondů úspěšnější. O peníze zřejmě přijdou hlavní silniční tahy zařazené do páteřní evropské sítě TEN-T, naopak si polepší vedlejší tratě mimo TEN-T. Obnovy by se tak mohly dočkat některé regionální železnice, popřípadě se bude zvyšovat bezpečnost na přejezdech.
Podle některých informací by mohlo jít až o pět miliard korun. Ministerstvo chce využít mimo jiné nového pravidla Evropské komise, které bez zdlouhavé administrativy umožňuje zvýšit peníze v jedné oblasti až o deset procent na úkor jiné.
150 miliard korun mohlo v posledních sedmi letech vyčerpat Česko na dopravní stavby z unijních fondů
„Tuto flexibilitu bereme jako jeden z nástrojů, které máme k dispozici. Zatím je ale předčasné hovořit o přesné částce či projektech, které jsou ve hře,“ uvedl mluvčí úřadu Tomáš Neřold. U silničních projektů by stát rád uplatnil evropské peníze na poslední chvíli v inteligentních dopravních systémech.
Česká republika mohla v rámci operačního programu Doprava získat v období 2007 až 2015 přes 150 miliard korun. To je nejvíce ze všech českých operačních programů. Úspěšnost čerpání ale sráží nepřipravenost projektů, chyby v tendrech a následná desetiprocentní plošná korekce ze strany Evropské komise.
| Fázování aneb Času dost |
|---|
| Brusel se snaží usnadnit čerpání fondů i takzvaným fázováním. Nově už netrvá na striktním pravidle, že financovaná stavba musí být hotova do konce roku. Na základě nových pravidel z dubna lze projekty rozdělit na dvě části a proplatit každou zvlášť. Stavebníci tak nemusejí pracovat s pocitem, že při nedokončení celé stavby přijdou zcela o její proplacení z evropských fondů. V tuzemsku se to týká například výrazně zpožděného železničního tunelu u Plzně za čtyři miliardy korun. |
