Stovky propuštěných dostaly odstupné přes čtvrt miliardy. ČD Cargo šrotuje poslední vlaky a doufá v restart
- ČD Cargo letos dokončí šrotaci části své flotily, skončí další stovky vagonů a desítky lokomotiv.
- Nákladní divize Českých drah šetří i formou propouštění, loni vyplatila přes 300 milionů korun na odstupném.
- Nejtvrdší fázi restrukturalizace by měl mít podnik za sebou a soustřeďuje se na nové příležitosti.
Nákladní železniční doprava v Evropě prochází hlubokou krizí, výjimkou není ani nákladní divize Českých drah. ČD Cargo prodělalo jen v prvním pololetí loňského roku 931 milionů korun a ani druhá polovina roku nepřinesla změnu trendu ve vývoji hospodaření, uvedl pro e15 Radim Ječný, jenž od února nově vede podnik z pozice předsedy představenstva. Do vysoké ztráty, kterou společnost konkretizuje v příštích měsících, se výrazně podepsala i vyplacená odstupná propuštěným zaměstnancům a odpisy majetku, tedy sešrotované lokomotivy a vagony.
Dopravce během necelých dvou let propustil asi 1400 zaměstnanců, kterým jen v loňském roce vyplatil více než tři sta milionů korun na odstupném. V jeho řadách tak nyní působí orientačně 4600 pracovníků. Jejich osud závisí na tom, zda se podniku podaří naplnit plán tržeb. „Ten vychází z našeho očekávání, že letos přepravíme asi 45 milionů tun zboží,“ říká Ječný. V nejlepších letech Cargo vozilo necelých sedm desítek milionů tun, ty už jsou však dávnou minulostí. Loni podnik převezl 53 milionů tun i při započtení jeho zahraničních poboček, zakázek na celém trhu ale ubývá.
České dráhy a restart ČD Cargo
Stejně jako další dopravci, kteří převážejí náklady po evropských kolejích, trpí i ČD Cargo na odklon kontinentu od uhlí. Významného zákazníka takto ztratil ve zkrachovalé společnosti Liberty Ostrava, které v minulosti převážel i pět milionů tun nákladů ročně. Nejistá je přitom budoucnost i dalších uhelných zdrojů ve Chvaleticích, Zlínu či na Kladně.
Klíčovou součástí proměny ČD Cargo v životaschopnou společnost je také obměna flotily. Staré lokomotivy a nákladní vozy, pro které nenachází kupce, šrotuje. Zatímco ještě předloni jezdilo s 21 tisíci vagony, koncem loňského roku jich bylo už jen osmnáct tisíc, které doplňovalo asi sedm set lokomotiv.
„Hlavní vlnu šrotování máme za sebou, letos proces dokončíme. Sešrotovat plánujeme desítky lokomotiv a nižší stovky vagonů. Jedná se o staré lokomotivy řad 230, 111, 122 nebo 123, některé ze sedmdesátých let. Železniční technika na jednu stranu vydrží desítky let, také ale morálně zastarává. A jelikož se vyrábí po minisériích, tak je poměrně drahá,“ vysvětluje Ječný. Ze šrotování loni plynuly příjmy do kasy Carga ve výši asi 150 milionů.
Cena elektřiny jako klíčový problém
Do flotily zároveň přibývají i nové stroje. Celkem v ní bude letos parkovat šedesát lokomotiv řady 388 TRAXX, zároveň přibudou další dodávky z až padesáti lokomotiv 742.71 od českého výrobce CZ Loko. Celkem tak dopravní divize Českých drah letos zainvestuje do nové techniky řádově miliardy korun.
„Neřekl bych, že je ČD Cargo dneska úplně zdravé, ale když se podívám, co se děje v Evropě, tak to naše Cargo je nejméně nemocné,“ glosoval stav dceřiné společnosti předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec. Připomněl stovky milionů eur prodělávající národní dopravce v Rakousku a Německu nebo insolventního dopravce v Polsku. Podobných případů by se však našla na evropské mapě celá řada.
Ačkoliv dopravci hledají nové příležitosti například v převozu odpadů, biomasy nebo baterií do elektromobilů, v konečném součtu jim zakázky přebírají kamionoví dopravci. Zatímco cena trakční elektřiny v posledních letech výrazně zdražila, ceny pohonných hmot zlevnily. Nevyrovnaný vztah mezi silnicí a železnicí hodlá řešit i ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD).
„Zastropování ceny trakční elektřiny je to nejrychlejší, co se dá udělat. Pokud by cena překonala dejme tomu 120 eur, tak by členský stát mohl dobrovolně spustit dorovnávání rozdílu mezi zastropovanou a tržní cenou. O tom bude diskuze,“ uvedl Bednárik v rozhovoru pro e15.
Eurounijní ministry dopravy se proto pokouší přesvědčit o tom, že by zastropování ceny výrazně přispělo k záchraně podle něj nepostradatelné nákladní železniční dopravy. „Pokud by se mi to nepodařilo nastavit plošně v Evropě, tak požádám o notifikaci Evropské komise a zkusíme to udělat individuálně v Česku,“ zmínil. V případě, že by cena trakční elektřiny vyšplhala například nad zmíněnou úroveň 120 eur, Česko by dopravcům dotovalo veškeré náklady nad touto cenou ze státního rozpočtu. Ten by měl přitom letos dle vládou schváleného návrhu skončit schodkem 310 miliard korun.
