Bednárikovo řešení krize na železnici: stropy cen trakční elektřiny nebo příjmy z emisních povolenek

Nákladní železniční doprava v Evropě zažívá nebývale hlubokou krizi. Přepravu po kolejích zásadně prodražuje vysoká cena trakční elektřiny, naopak konkurenční kamiony těží z relativně levných pohonných hmot. Zatímco jsou pravé pruhy dálnic i silnic beznadějně přeplněné, železniční dopravci napříč kontinentem kolabují. Kvůli ztrátě zakázek čelí zásadním potížím i tuzemské ČD Cargo. Změnit to hodlá ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD).

„Zastropování ceny trakční elektřiny je to nejrychlejší, co se dá udělat. Pokud by cena překonala dejme tomu 120 eur, tak by členský stát mohl dobrovolně spustit dorovnávání rozdílu mezi zastropovanou a tržní cenou. O tom bude diskuze,“ říká Bednárik pro e15. Eurounijní ministry dopravy se proto nyní pokouší aktivně přesvědčit o tom, že by zastropování ceny výrazně přispělo k záchraně podle něj nepostradatelné nákladní železniční dopravy.

„Pokud by se mi to nepodařilo nastavit plošně v Evropě, tak požádám o notifikaci Evropské komise a zkusíme to udělat individuálně v Česku,“ dodává. V případě, že by cena trakční elektřiny vyšplhala například nad zmíněnou úroveň 120 eur, Česko by dopravcům dotovalo veškeré náklady nad touto cenou ze státního rozpočtu. Ten by měl přitom letos dle vládou schváleného návrhu skončit schodkem 310 miliard korun.

Peníze z ETS 2 pro železnici?

Ačkoliv Evropská unie dlouhodobě nahlíží na nákladní železnici jako na preferovaný způsob dopravy pro její menší ekologickou zátěž ve srovnání se silnicí, jednotliví dopravci nyní bojují o přežití. Před několika lety plánovala Evropská komise zvýšit podíl po kolejích přepravovaného zboží alespoň na třicet procent, k cíli se ale ani zdaleka neblíží. Jen v Česku je tento podíl ani ne pětinový a dál klesá.

„Vidím ještě jedno možné řešení – modernizační fond, který rozděluje výnosy z emisních povolenek ETS 1 a do budoucna ETS 2. Dopravci, kteří jezdí na elektřinu, by z fondu mohli dostávat zpátky prostředky, které se vyberou od průmyslu na emisních povolenkách,“ uvádí Bednárik. „Nejsem Harry Potter s kouzelnou hůlkou, kterou bych vše rychle spravil. Jako ministři dopravy si to musíme odmakat.“

Zachránit „cargo“ je podle Bednárika zcela zásadní mimo jiné i kvůli obnově válkou zasažené Ukrajiny. Až se v budoucnu naplno rozeběhnou práce na rekonstrukci země, bude zapotřebí dovézt na její území stovky milionů tun nákladů ze všech koutů kontinentu. „Vše to půjde po silnici, nebude-li železniční alternativa. Klidně se může stát, že by proto silnice zkolabovala,“ varuje Bednárik.

Nejen ČD Cargo v krizi

Současnou krizi naplno pociťuje i největší tuzemský dopravce ČD Cargo. Jen loni firma propustila více než tisíc zaměstnanců a byla nucena sešrotovat značnou část flotily. Koncem října rezignoval na ředitelský post ČD Cargo Tomáš Tóth s odvoláním na „vážné osobní důvody“.

Od letošního února však vede Správu železnic. Do čela státního investora, který jen letos hospodaří se 72 miliardami korun, ho jmenovala správní rada. V domě jeho předchůdce Jiřího Svobody nalezla policie přes osmdesát milionů korun v hotovosti a vyšetřuje některé zakázky Správy železnic, proto byl Svoboda už dříve z pozice odvolán.

Nákladní dopravci v Evropě kvůli krizi omezují nákupy techniky, což negativně doléhá i na českého výrobce nákladních lokomotiv CZ Loko. Loni propustil desítky zaměstnanců, především v oblasti výroby. „Situace na evropském trhu se určitě projeví na našem obratu v příštích letech, může se snížit o dvacet až třicet procent,“ uvedl pro e15 majitel firmy Josef Bárta. Jeho podnik zaměstnává asi šest stovek pracovníků a běžně vytváří miliardové tržby.

Nelichotivá situace panuje napříč kontinentem. Propouští německé DB Cargo, polské PKP Cargo, švýcarské SBB Cargo i dopravci na Slovensku a řada dalších.