V Česku je nyní asi 17 tisíc výdejních boxů všech doručovacích společností. Jejich počet bude růst i do budoucna.
Jedním z největších hráčů na trhu je společnost Zásilkovna.
Firma se nyní zaměří na zvětšování samotných schránek, protože kapacitně se prý Česko blíží optimálnímu stavu.
Společnost Zásilkovna investovala za poslední dva roky do výdejních boxů padesát milionů korun. Další investice do rozšiřování schránek chystá i letos. „Množství boxů, čímž myslím počet jednotlivých dvířek na tisíc obyvatel, patří k nejvyšším v Evropě. Blížíme se počtu, kdy bude dostatečná kapacita,“ uvedl pro e15 Erich Čomor, šéf skupina Packeta, pod niž Zásilkovna patří.
Doručovací společnost investuje do rozšiřování své sítě pravidelně, rozdíl je v tom, že namísto nových schránek by se nyní měly boxy spíše zvětšovat. „Síť rozšiřujeme zhruba stejným tempem jako v minulosti, jsou to tisíce nových boxů. Rozdíl je ovšem v tom, že počet míst, kde by box vznikl nově, bude relativně malý. Na místech, kterých se to týká, stavíme rovnou velkokapacitní boxy s 200 až 250 dvířky, primárně ale rozšiřujeme stávající boxy, ze šesti sloupců na dvanáct, z dvanácti na dvacet a podobně,“ líčí Čomor. Kapacita podle něj tedy přibývá stejným tempem jako v minulosti, zatímco samotné boxy menším.
Aktuálně má Zásilkovna asi 6,5 tisíce takzvaných Z-boxů. Daří se jí také naplnit cíl, aby mělo 95 procent jejích klientů přístup k boxu do pěti minut – ve městech pěšky, na venkově autem. Aktuálně dokáže síť takto obsloužit 93 procent svých zákazníků. Cílem je mít v Česku sedm tisíc výdejních boxů.
Sdílená vs. vlastní síť
Dohromady je v celé republice asi 17 tisíc výdejních boxů různých společností. Alza má bezmála čtyři tisíce, PPL přes 2200 schránek. Zároveň lze ve veřejném prostoru narazit na boxy DPD, Balíkovny nebo GLS.
V poslední době se diskutuje o tom, aby společnosti jednotlivé schránky sdílely. Podle poslední jmenované společnosti GLS si ale i tak budou velcí hráči chtít zachovat svou vlastní páteřní síť. „Když máte jen půjčené boxy, je to fajn, ale můžete o ně kdykoli přijít, klidně v okamžiku, kdy je nejvíc potřebujete, tedy v sezoně,“ uvedl v podcastu Flow výkonný ředitel GLS Petr Pěcha. Aktuálně má společnost kolem dvou tisíc vlastních schránek a Pěcha je považuje za kritickou infrastrukturu. A staví proto další.
Podle odhadů Asociace pro elektronickou komerci (APEK) by počet schránek měl růst i do budoucna, a to asi ještě o třicet procent. Zároveň platí, že výdejní box aktuálně nemá asi třetina obcí do pěti tisíc obyvatel. Rozšiřování sítě by se tak mělo týkat právě jich.
Výdejní boxy | Zdroj: Profimedia
V Česku se přitom stále řeší, jak boxy do veřejného prostoru umisťovat. V minulosti se schránky objevily na místech, kde blokovaly průchod, nebo se k nim naopak nebylo možné dostat, ještě víc se ale debatuje o vizuální stránce či o záboru veřejného prostoru. Někde boxy jen hyzdí místo, někde zakrývají památky, jinde tvoří bariéru ve městě.
I proto vznikla debata, jak boxy do veřejného prostoru dostat tak, aby nerušily. Pomohly různé iniciativy, pravidla pro hlavní město vzešla z dílny pražského Institutu plánování a rozvoje, Zásilkovna zase zveřejnila spolu svůj manuál. Debata každopádně vyústila v zařazení schránek do kategorie drobných staveb v novele stavebního zákona.
Po kritice doručovacích společností se nicméně boxy ze zákona znovu vyškrtly, což znamená, že nebudou podléhat regulaci. „Ať už stavíme boxy kdekoli, jednáme se samosprávou, pokud se vyskytne jakýkoli problém, pak ho řešíme v řádu dní. Pokud by se lidé se starosty bavili, většina řekne, že s boxy žádný problém nemá,“ míní Čomor.
Boxy jako popelnice
Zařazení do drobných staveb znamenalo, že boxy nebudou podléhat povolení, pokud ale budou v rozporu s nějakými pravidly, bude je moci úřad jednoduše odstranit. Podle vládní zmocněnkyně pro stavební zákon Hany Landové to byly přitom právě obce, kdo volal po přísnější regulaci. Starostové chtěli podle Landové dokonce schránky zařadit mezi stavby, což by znamenalo, že by pro ně bylo potřeba stavební povolení.
„Je to asi tak stejné, jako kdyby byly drobnou stavbou kontejnery na tříděný odpad. Jsou srovnatelně velké, navíc s horší dopravní zátěží, vizuálně neskonale horší. Je to ale služba, kterou potřebujeme a řešíme ji pragmaticky. Boxy jsou to samé,“ komentuje šéf Packety.
Proti možné regulaci se v minulosti ohradila například také PPL. „Jakékoli zpomalení instalací by mohlo znamenat nižší komfort, delší docházkové vzdálenosti i vyšší cenu služby,“ kritizovala opatření například i PPL prostřednictvím tiskové mluvčí Michaely Tůmové.
