Zakázka má hodnotu 30 milionů dolarů, což je přes 650 milionů korun. Podle projektového manažera Inekonu Milana Halouna budování tratě již začalo a start provozu je plánován na rok 2016. „Tramvaje musíme dodat zhruba ve druhém či třetím čtvrtletí 2016, což pro nás nebude problém,“ řekl pro E15.cz.
Detroitský tendr, jehož se zúčastnil i německý Siemens nebo španělský CAF, se táhne už od loňska, přičemž Inekon v něm podle Halouna definitivně vyhrál letos v srpnu. Firma teď vyjednává s bankami o zárukách. Nezisková organizace M-1 Rail, která zajišťuje výstavbu dopravního systému města, totiž požaduje finanční záruku za splnění kontraktu ve výši 100 procent hodnoty dodávek.
Fotografie ze stavby tramvajové tratě v Detroitu:
„Jednáme nyní s bankami, bohužel mají ze zkrachovalého Detroitu obavy. Za tímto projektem však nestojí město, ale nezisková organizace a privátní investoři, proto věříme, že se nakonec o ručení dohodneme,“ vysvětlil projektový manažer. Státní Exportní a garanční pojišťovna poskytnout záruky odmítla.
Tramvaje budou jezdit po hlavní třídě Detroitu Woodward Avenue, která má však kvůli krizi celého města svá nejlepší léta za sebou. Trať by jí ale měla pomoci. Podle Milana Halouna totiž tramvajová doprava neplní v Americe jen přepravní funkci, jako jsme zvyklí v České republice, ale stává se i katalyzátorem stavebního rozvoje města.
„Vzorem pro tento model je Portland, kam jsme dodávali naše tramvaje. Ty jezdí mimo jiné i v původně zanedbané čtvrti, avšak po otevření tratě tam developeři začali stavět a otevírat nové komerční budovy,“ uvedl Haloun.
Moderní nízkopodlažní tramvaje Inekonu budou v Detroitu jezdit po pětikilometrové trase s 20 zastávkami. Troleje však nebudou natažené po celé její délce, vozy proto musí mít baterie. Náklady na celý projekt se vyšplhají na 140 milionů dolarů.
Český Inekon úspěšně dobývá americký trh již několik let. Jeho soupravy už jezdí ve zmíněném Portlandu, pak v Seattlu, Tacomě a hlavním městě USA Washingtonu.
| Rozklad kolébky amerického autoprůmyslu |
|---|
| Americký Detroit vyhlásil v polovině července 2013 největší bankrot v historii Spojených států. Město dluží přes 18 miliard dolarů (365 miliard korun). Ratingové agentury snížily hodnocení Detroitu pod jakoukoliv míru i rizikového investování už v roce 2009. Celé roky si Detroit půjčoval na splácení dluhů. Nedokázal však vyrovnat stále nižší příjmy z daní. |
| Největšího rozmachu dosáhl Detroit za druhé světové války a v 50. letech, kdy měl jakýsi nepsaný status centra vojenského a automobilového průmyslu. Kvůli odchodu odvětví, rasovým problémům a katastrofální politice města se ale začal od 60. let postupně vylidňovat a rozkládat. Město bývalo čtvrtým nejlidnatějším městem v Americe, ale počet obyvatel klesl z necelých dvou milionů na 700 tisíc. Více než třetina lidí žije pod hranicí chudoby. Detroit má nejvyšší zločinnost v USA. |
| Město má hned několik skupin věřitelů. Asi polovina dluhu jsou investoři, kteří kupovali městské dluhopisy na trhu, a to ale třeba i v době, kdy už ratingové agentury před nimi varovaly. Ještě loni město prodalo dluhopisy za 123 miliony dolarů. Většina těchto dluhů je krytá daňovými příjmy. Město má ještě nekryté závazky jako třeba penzijní fondy městských zaměstnanců v celkové výši tři a půl miliardy nebo téměř šest miliard na zdravotním pojištění a dalších zaměstnaneckých výhodách. |
