Bohaté státy budou ztráty počítat v dolarech, chudé v životech, říká expertka na klima

Prudké deště ničí globální ekonomiku.

Prudké deště ničí globální ekonomiku. Zdroj: profimedia

„Podstatou klimatické nespravedlnosti je, že bohaté státy budou počítat škody v dolarech, zatímco ty chudší v lidských životech,“ říká Kristina Zindulková z Klimatýmu Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) k nové zprávě mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). „Z pohledu nejzasaženějších států tak musí ty bohaté nejen přestat škodit dalším pálením fosilních paliv, ale i pomoct tam, kde se škody již projevují,“ dodává.

Nová, únorová zpráva IPCC totiž dává mimo jiné důraz právě na sociální nerovnost a klimatickou spravedlnost. Podle Michala Nekvasila, specialisty na klimatickou adaptaci z Evropské komise říká, že snížení skleníkových plynů nestačí. Že je zároveň potřeba přijmout opatření na přizpůsobení se změně klimatu. „Že to není volba, ale že musíme dělat oboje najednou,“ podotýká s tím, že tato analýza vykresluje klimatickou budoucnost pesimističtěji než předchozí zprávy o adaptacích. 

V tom se liší od reportu z loňského prosince. „Tehdy zpráva v podstatě řekla, že klimatická změna již dnes zásadně ohrožuje naše životy i ekosystémové služby. Řekla i to, že změna klimatu vede k častějším a ničivějším událostem způsobeným mimo jiné extrémními projevy počasí,“ řekl Nekvasil ve vyjádření pro platformu Co bude dál? S tím, že při zvýšení globální průměrné teploty o 1,5 stupně Celsia podle vědců nastanou nevratné a nezastavitelné změny.

„Prosincový report dodal, že takovému zvýšení se již teď nelze vyhnout, že nastane ve třetí, možná čtvrté dekádě tohoto století a že zvýšení o každou další desetinu stupně Celsia bude z hlediska dopadů zcela zásadní,“ upřesnil. 

Polovina fauny i flóry se začala přesouvat

V únorovém reportu mezivládní panel pro změnu klimatu mimo jiné upozorňuje, že se rozšíří oblasti náchylné k požárům. Zároveň konstatuje, že asi polovina druhů fauny i flóry se začala posouvat k zemským pólům nebo do vyšších poloh. 

„Co se lidí týče, je evidentní, že se zásadně zvýší v tomto kontextu smrtnost. A to i v Evropě, zejména kvůli vlnám horka a povodním. Z podobných důvodů budou obrovské ztráty v zemědělství. A můžeme očekávat nedostatek pitné vody, což je něco, s čím se již potýká nemalá část populace, nejen na jihu Evropy,“ tvrdí Nekvasil. 

Právě vlny veder, povodně nebo například sucho budou podle únorové zprávy nastávat čím dál častěji. Což podle Nekvasila platí i pro střední Evropu: „Z mého pohledu je nejpalčivější, že přicházíme o malý a velký vodní cyklus. Malý vodní cyklus vypadal dříve tak, že bylo venku hezky, pak se zatáhlo, zapršelo a pak se zase udělalo pěkně. Skoro každý den pršelo trochu. Teď ale, než se stihne vytvořit mrak, z něhož by mohlo zapršet, vítr ho odvane. Takže cyklus, kdy by na území České republiky voda, jež se vypařila a zase spadla, přestává fungovat. A to i přesto, že samotné vypařování vody kvůli zvyšování teploty mnohem větší.“

Fungovat přestává i velký vodní cyklus, mimo jiné kvůli tomu, že zpomaluje Golfský proud. Srážky, které by měl vítr přinést nad naše území, kvůli tomu nenastávají. Důsledkem je pokles srážek, ale hlavně výrazná nepravidelnost.

Hmatatelný posun ke spravedlnosti?

Důraz na sociální nerovnost a klimatickou spravedlnost je v posledním reportu větší než v minulosti. „Je zcela evidentní, že změna klimatu dopadne víc na lidi, kteří jsou náchylní již teď – lidi žijící ve složitých podmínkách nebo například chudé komunity, které nemají prostředky, jakými se změně klimatu bránit,“ shrnul Nekvasil. 

Jde například o obyvatele Afriky, pro něž vlna horka a sucha může znamenat hladomor. Nebo lidi žijící podél vodních toků nebo u oceánu, kteří nemají možnost před dopady uprchnout.

„V minulém shrnutí zprávy pro tvůrce politik nebyla spravedlnost zmíněna ani jednou, v tom únorovém je už čtrnáctkrát. I jen na tom je vidět, že se tato otázka dostává do popředí,“ uvedla Zindulková. „Podle některých analýz je to možná proto, že se dříve vědci obávali, že by je takové otázky v pohledu tvůrců politik a veřejnosti zdiskreditovaly. Teď se ale ukazuje, že je důležité mluvit nejen o samotných fyzikálních dopadech klimatické krize na planetu, ale i o tom, na koho dopadá a jaká mají být řešení,“ dodala.

Zatímco klimatickou krizi podle ní způsobují spíše státy globálního Severu, její dopady pocítí země globálního Jihu: “Často jde o státy náchylnější vzhledem ke své poloze, například v oblasti rovníku. Takže je zasáhne nárůst teploty, sucho i tání ledovců. A také jde o zranitelnost, protože právě tyto země mají méně možností a prostředků tu situaci řešit.“

Jako příklad uvedla rozdíl mezi tím, jak se na různých místech mohou postavit k zaplavování: „V New Orleans si mohou dovolit investovat velké finance, jež mimochodem získávají i z těžby ropy a plynu, do výstavby protipovodňových opatření, vysávání vody z města a dalších opatření, kterými regulují proudy řek. To si jiné, chudší státy prostě dovolit nemohou.“

„Na globálních jednáních se také řeší schopnost těchto rozvojových zemí reagovat na adaptační a mitigační politiky, jež představil rozvinutý svět. Možnosti rozvojových států jsou v této oblasti často omezené, protože nemají kapacity nebo finance různé provazby klimatických politik sledovat a řešit,“ doplnila analytička AMO Romana Březovská. 

Zmínila i roli Zeleného klimatického fondu, do něhož měly k roku 2020 přispět rozvinuté státy dohromady částkou 100 miliard dolarů ročně. To se ale nepodařilo a novou lhůtou je rok 2023. „Nyní se už jedná o novém finančním mechanismu a částkách, které by byly aktuální po roce 2025,“ řekla.

Spravedlnost ve třech podobách

Podle ní jde ve zprávě o spravedlnost ve třech podobách. První je distributivní, která z hlediska adaptace řeší spravedlivé rozdělování přínosů a břemen. Potom procesní, kdy jde o to, jak se opatření vůbec tvoří. Jak se připravují politiky, kdo je do jejich tvorby zahrnutý, jaké názory jsou ve strategii reflektovány a podobně „A třetím bodem je uznání rozličných kultur a perspektiv například s ohledem na původní obyvatele,“ uzavřela Březovská.

Dopady klimatické krize se nesou v různých rovinách. Přičemž některé hrozby si možná neuvědomujeme dostatečně.  „Může dojít na migraci ze zasažených států, jejich destabilizaci a případně i na válku,“ uzavřela Zindulková s tím, že změna klimatu může mít nakonec i vliv na infrastrukturu, běžnou i kritickou.