Velké korporace nad 500 zaměstnanců, jako jsou banky, pojišťovny nebo společnosti kótované na burze, zřejmě budou mít od příštího roku povinnost vyhotovit takzvanou zprávu o udržitelnosti. Novinku vyplývající z evropské směrnice CSRD už schválila sněmovna. Tomasz Wiatrak, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Orlen Unipetrol, říká, že Česko i Evropa by měly přemýšlet nad tím, co je reálné ESG a co greenwashing, který nenese dlouhodobé vize. „Je důležité, abychom hledali technologie a inovace, které nám pomohou k cíli. Pokud necháme ty věci na papíře, neposuneme se dál a nenajdeme odpovědi, jak vést udržitelně byznys v příštích desítkách let,“ prohlásil Wiatrak na konferenci Shifts23, kterou v říjnu pořádala e15.
Jak vnímáte ESG? Je to podle vás spíše příležitost, nebo povinnost?
Začal bych tím, co mi v té zkratce ESG chybí. Jsou tam slova environmental, social a governance, ale mně tam chybí možná kontroverzní slovo zisk. Nemůžeme zapomínat, že se podniká pro zisk a že žádné podnikání nebude udržitelné a dlouhodobé, pokud nebude zisk zajištěn.
Nemluvím tu o zisku z filmů s Michaelem Douglasem z osmdesátých let pod heslem „chamtivost je dobrá“. Spíš bych se přimlouval, abychom se chovali jako Warren Buffett. Jednou se ho ptali, proč ostatní nesledují jeho investiční strategii. Odpověděl na to podle mě velmi chytře slovy, že jen málokdo chce zbohatnout pomalu.
A taková strategie by podle mě měla odpovídat nastavení ESG. Byznys nejprve vydělává peníze a pak se o ně dělí s ostatními. Je to takové přepnutí z pohledu shareholders na stakeholders. A o tom by ESG mělo být.
Jak konkrétně u vás k ESG přistupujete, jaké jsou příklady?
Byznys obecně dělá dvě věci. Jednou je greenwashing (zdánlivé plnění požadavků ESG - pozn. red.) a druhou reálné ESG.
A druhá část odpovědi? Reálné ESG?
Jako reálné vnímám třeba to, jak nakládáme s odpady. V Česku se vyprodukuje 400 tisíc tun plastového odpadu, z toho je jen polovina využívána znovu. My to vidíme a snažíme se nastartovat recyklační ekonomiku, která nám dovolí používat starý plast k výrobě nového, případně pro syntetická paliva a tak dále. To už jsou reálné projekty s přidanou hodnotou v dlouhodobém měřítku. Stejně tak vodíková ekonomika. To téma je všude v Evropě přítomné a všichni hledají cesty, jak ten problém posunout. Možná teď nevidíme řešení, ale jsem přesvědčen, že můžeme přijít na to, jak zapojit vodík do výroby, abychom snížili emise.
Nakolik balancujete evropské požadavky a veřejnou poptávku po ESG?
Když jsem se díval na seznam profesí, které lze v budoucnu očekávat, vidím, že v top 10 je specialista pro ESG. Schválně jsem byl zvědavý na jeho popis práce. Byla tam data, reportování, legislativa a tak dále. Jsou to jistě všechno důležité věci, protože my tu změnu musíme nějak měřit, ale není to reálně tím, o čem má ESG být. Ono má být odpovědí na chyby byznysu, odpovědí na jeho krátkozrakost. Byznys má totiž sklony dívat se na problémy prizmatem návratnosti investic v horizontu ročního plánu. ESG by měla pomoci z toho vystoupit a poskytnout další pohled.
Má ta povinnost reportingu reálný dopad na podnikání?
Vidím už třeba v komunikaci s bankami, že pokud máme správně nastavené principy ESG, financování je jednodušší. ESG je také znát na zvýšení hodnoty firem. Pokud se obchoduje s firmami v rámci transakcí, je velký rozdíl ve valuaci těch udržitelných a neudržitelných. To už nejsou ideje, ale reálné peníze. Určitě se na ESG dívají také zákazníci a zaměstnanci firmy.
Není téma ESG ideologické, a tedy zbytečné?
Zbytečné není, ideologické trochu ano. My si představujeme svět, jak chceme, aby vypadal za třicet čtyřicet let. Když se ale zamyslíme, tak není moc zřejmé, jak k tomu ideálu dojít. Všude jsou kolem nás velké vize, ale jen málo těch správných cest, které k tomu cíli vedou. Podívejte se třeba, jak ESG řešíme v Česku, potažmo v Evropě, a jak je řeší jinde. Nedávno jsem se vrátil z cesty do Abú Dhabí. Neptali se mě tam, jaká přijde budoucnost. Oni ji mají vyřešenou do detailu. Jsou přesvědčeni, že budou zásobovat celou Evropu levnou elektřinou ze slunce. Ptali se mě ne na ideologii, ale na to, kam budou moci přistavit své cisterny se zeleným čpavkem a jak tady bude vyřešen transport, aby sem mohli zdroje dovézt. Tam vidím vize a za nimi plán. U nás vidím, že v tomhle srovnání převažuje ideologie, byť určitě správná.
Co bychom teď měli v oblasti ESG udělat?
Neváhal bych s tím, abychom postupně implementovali všechna pravidla. Taky bych chtěl zjistit, proč mají elektroauta změřenou menší uhlíkovou stopu než auta se spalovacím motorem podle ESG vzhledem k současné výrobě elektřiny a baterií.
Ale všechny ty otázky, které mám, by neměly být překážkou k tomu, aby se s principem dál pokračovalo. Je důležité, abychom hledali technologie a inovace, které nám pomohou k cíli. Pokud necháme ty věci na papíře, neposuneme se dál a nenajdeme odpovědi, jak vést udržitelně byznys v příštích desítkách let.
Tomasz Wiatrak (42)
Vystudoval Varšavskou univerzitu, v letech 1999 až 2005 studoval v magisterském studijním programu obchodní administrativu.
V letech 2008 až 2009 absolvoval postgraduální studium v rámci univerzitní Akademie pro hodnocení rozvojových sociálních a podnikatelských programů.
Vystudoval postgraduální program Strategic Leadership Academy organizovaný institutem ICAN, vydavatelem polského vydání Harward Business Review.
V roce 2021 dokončil International Executive MBA Management Program na Politecnico di Milano v Itálii.
Tomasz Wiatrak vstoupil do skupiny Orlen Unipetrol ze společnosti Energa Informatyka i Technologie, která se specializuje na nejmodernější řešení pro energetický sektor.
Od července 2019 je předsedou představenstva a generálním ředitelem skupiny Orlen Unipetrol.
