Legislativa ESG je stále zahalena tajemstvím, říká expert Jaroslav Seborský

Video placeholde
Článek ze speciálu
Na kus řeči s právníky
Partner obsahu

Ačkoliv se o ESG regulaci a reportingu mluví velmi intenzivně, legislativa, která přidá firmám spoustu nových povinností, je stále zahalena tajemstvím. Dvě ze tří klíčových norem jsou totiž teprve ve stadiu návrhu. Některé věci jsou ale jasné už teď. Že zodpovědnost členů statutárních orgánů posílí. Že firmy budou muset prověřovat své dodavatelské řetězce a že budou muset shromažďovat nepředstavitelné množství dat, říká expert PRK Partners Jaroslav Seborský.

ESG a odpovědnost statutárních orgánů se podle Seborského stávají klíčovými slovy v podnikatelském světě. Společnosti musejí reflektovat kritéria týkající se životního prostředí, společenských otázek a řízení a informace vhodně reportovat, aby se vyhnuly možné právní odpovědnosti.

Připravovaná směrnice CSDD ze strany Evropské unie navíc cílí na prověřování dodavatelských řetězců.

Jak zdůrazňuje Jaroslav Seborský, nedodržení těchto standardů by mohlo znamenat pro firmy značné riziko, a to zejména v kontextu odpovědnosti statutárních orgánů. „Společnosti musejí být vůči svým zainteresovaným stranám transparentní, a to jak v otázkách životního prostředí, tak i sociálních a řídicích kritérií,“ přibližuje Seborský s tím, že otázka, jak se tato nová legislativa projeví, je ale doposud nezodpovězenou a do určité míry záhadnou.

Samotná zkratka ESG znamená environmental (životní prostředí), social (společnost) a governance (správa). Podle Seborského nejde o nic převratného, například největší správce aktiv BlackRock podobný přístup už léta používá při hodnocení svých investic. „Není to nic nového, vždy to tady bylo, jen se tomu říkalo jinak,“ zdůrazňuje.

Nedotčený zůstane málokdo

Legislativa Evropské unie ale směřuje k regulaci tak, aby šlo o institut kvantifikovatelný, měřitelný a pro všechny férový. Nedotčena jím zůstane jen málokterá společnost. I v případě, že se jí nová legislativa nedotkne přímo, budou od ní zpravidla požadovat informace její odběratelé.

Rozšíří se také povinnosti péče řádného hospodáře pro statutární orgány firem, byť detaily stále neznáme. „Rozhodně lze považovat za nevhodné, kdyby byla zúžena definice obchodního vedení. Protože toto vedení představuje základ toho, co má společnost provádět,“ říká Seborský a dodává: „Podle mě se v této legislativní vlně trochu zapomíná, že společnost má v první řadě být zisková. Nemůžeme se spokojit s tím, že budeme firmy zatěžovat tak, že to nebudou zvládat. Už teď je byrokratické zatížení společností v Evropě opravdu obrovské.“

Na co všechno se mají firmy připravit? Podle experta PRK Partners je třeba realizovat tři kroky. Nejprve nalézt data, a to v až nepředstavitelném množství. Následně se zamyslet nad tím, kde jsou rizika. A ve finále nastavit vnitřní compliance proces.

Leccos z toho možná přijde i dříve, než se nové směrnice implementují. Pokud například projde novela zákoníku práce, budou od 1. ledna odběratelé v oblasti stavebnictví ručit za mzdy u svých dodavatelů.