Byznysem hýbe ESG reporting. V udržitelnosti jde o fenomén roku, říkají firmy

Takzvaný ESG reporting, který zavádí evropská směrnice CSRD, se kvůli zahrnutí dodavatelských řetězců nakonec dotkne více méně všech. Od roku 2025 dopadne nejdříve na společnosti, které již musely zveřejňovat informace podle předchozí směrnice o nefinančním reportingu. Jde o ty, které mají přes 500 zaměstnanců a zároveň jsou společnostmi veřejného zájmu jako banky, pojišťovny nebo veřejně obchodované firmy. Následující rok přibudou velké podniky splňující dvě ze tří kritérií, mezi něž patří velikost obratu, aktiv a počet zaměstnanců. Ve třetí vlně od roku 2027 pak dojde zejména na menší firmy, jež jsou veřejně obchodované.

Za nejvýznamnější letošní změnu spojenou s udržitelností považuje posun k reportování podle směrnice CSRD například řídící partner české pobočky advokátní kanceláře DLA Piper Miroslav Dubovský. „Ze své pozice řídícího partnera české pobočky globální advokátní kanceláře sleduji tento ¢zelený přechod¢ již delší dobu. Směrnice výrazně zpřísňuje požadavky na transparentnost v oblasti environmentálních opatření (ESG), kterým se budou muset všechny větší společnosti postupně přizpůsobovat. Budou tak muset důsledně sledovat nejen dopady své vlastní činnosti na životní prostředí a společnost, ale i dopady v rámci celého svého dodavatelského řetězce. A právě to již pozorujeme i v praxi, kdy jako dodavatelé právních služeb musíme velmi často dokládat náš soulad s touto směrnicí,“ říká Dubovský. Zpřísnění povinnosti ESG a CSR reportingu podle něj přichází společně s rostoucím zájmem investorů o udržitelné investice a odpovědnost korporací, a to jak v Česku, tak v globálním měřítku. „Proto věřím, že dopady nového celoevropského rámce budou ve výsledku spíše pozitivní,“ dodává Dubovský.

Také Markéta Horková, senior manažerka poradenství v oblasti změny klimatu a udržitelnosti v EY Česká republika vidí letos hlavní posun v přísnějších požadavcích na enviromentální a sociální aspekty podnikání včetně přechodu na povinné reportování dle přesně daných standardů. Pro firmy je to spojeno s nastavením procesů a metodik tak, aby prošly povinným auditem a vydaly zprávu v určeném termínu. S tím podle ní zároveň rostou požadavky na digitalizaci a automatizaci sběru dat, kdy firmy volí napojení na systémy, které již používají pro finanční konsolidace. „Tyto změny je nutí nejen k transparentnosti, ale také k aktivnímu řízení udržitelnosti ve všech aspektech jejich činnosti, ať už se jedná o řízení ESG rizik v dodavatelském řetězci nebo při přípravě dekarbonizačních a tranzitních plánů, včetně analýz klimatických rizik a jejich mitigace, kde je již potřeba zapojení sofistikovaných modelů a nástrojů,“ shrnuje Horková.

Je to náročná disciplína, někdy i kvadratura kruhu

V první linii jsou v nové informační povinnosti, jak už bylo řečeno, banky. „Troufám si říct, že nejen nás v České spořitelně intenzivně zaměstnává CSRD reporting. V rámci schválené regulace jsou nové evropské standardy pro vykazování udržitelnosti ESRS výrazně přísnější než stávající směrnice o nefinančním výkaznictví NFRD,“ říká Petra Ondrušová, která je v jedné z největších českých bank šéfkou udržitelnosti. Jedním z hlavních cílů CSRD je podle ní vedle transparentnosti podniků postavení nefinančního reportingu na stejnou úroveň, jakou má reporting finanční, aby se stal pro vedení firem stejnou prioritou. CSRD přitom bude vyžadovat novou úroveň zveřejňovaných informací a množství souvisejících ukazatelů, politik a cílů. „My to vidíme jako reálnou příležitost opravdu dobře integrovat ESG do struktury řízení systémů i rizik. Už letos jsme si za naši banku zkusili zpracovat několik kapitol tak, jak to bude od příštího roku vyžadovat zmíněná evropská směrnice, abychom měli přesnější představu, co to bude obnášet. Je to opravdu náročná disciplína,“ hodnotí Ondrušová.

Specialistka udržitelnosti v Moneta Money Bank Lucie Outerská podotýká, že nefinanční reporting si klade za cíl nejen zmapování ESG procesů ve firmách, ale konkrétně u bank i to, aby své klienty hodnotily také na základě udržitelných kritérií a financovaly „zelené“ projekty. CSRD vyžaduje velmi podrobná a specifická data nejprve od největších firem, u kterých Evropská unie předpokládá, že mají potřebný administrativní aparát pro jejich sběr a zpracování. „Realita je však zcela jiná. Bankovní instituce jsou v mnohém závislé na údajích od svých dodavatelů a především klientů, kteří relevantní data dosud neshromažďovali a v mnoha případech ani nikdy nebudou, protože se na ně evropská direktiva jednoduše nevztahuje. Tuto kvadraturu kruhu musí bankovní sektor vyřešit už v letošním roce,“ poukazuje na těžkosti Outerská.

Hlavně neotálet, zkoušky nanečisto ukazují cestu

Stranou ale nezůstávají ani další obory byznysu. Operátor T-Mobile Czech Republic podle ředitele vnějších vztahů a udržitelnosti Martina Orgoníka vykazuje své počínání v ESG podle směrnice CSRD už od letošního roku. „Přestože jsme zprávy o udržitelnosti vydávali mnoho let, museli jsme udělat komplexní analýzu a revizi dat, která sbíráme a následně reportujeme a celý proces reportování posunout na další úroveň,“ uvádí Orgoník. Zároveň apeluje na menší firmy, kterým se publikování prvního nefinančního reportu může zdát jako vzdálené, aby s přípravou neotálely. „Důvod nevidím jen ve splnění legislativního požadavku, ale hlavně ve zvýšení konkurenceschopnosti, která se k nefinančnímu reportování, a hlavně udržitelnému přístupu firem obecně pojí,“ dodává Orgoník. 

Také firmy, které mají na starost zásobování Prahy pitnou vodou, letos v udržitelnosti nejvíce vnímají blížící se povinnost ESG reportování. V přípravě na tento nový úkol přitom spojily síly. „Ačkoliv Pražská vodohospodářská společnost zatím není povinným subjektem a Pražské vodovody a kanalizace nyní vykazují ESG report v rámci koncernového reportingu za skupinu Veolia, obě společnosti se tématu ESG věnují, mají zájem své aktivity prezentovat a zároveň jsou svou činností velmi provázané. Proto jsme se rozhodli tuto pilotní ESG zprávu vyhotovit za PVS a PVK společně pod jednotným názvem Pražská voda,“ vysvětluje generální ředitel PVK Petr Mrkos. V pilotním nepovinném reportu si firmy vyzkoušely, jaká data bude třeba získávat. „Zjistili jsme, že hlavní problematické body spočívají v identifikaci a získávání dat z podnikových systémů a stanovení odpovědností za jednotlivé činnosti v rámci ESG. Výzvou pro nás je zavedení digitálního sběru a zpracování potřebných dat tak, abychom mohli každoroční vyhotovení ESG zprávy co nejvíce automatizovat,“ popsal nabyté zkušenosti Mrkos.

Vedle nadcházejícího povinného reportingu je důležitou změnou také zpřísnění legislativy týkající se greenwashingu. „Tyto kroky znamenají zásadní posun směrem k větší transparentnosti a odpovědnosti firem, které budou muset systematicky sledovat a vyhodnocovat své environmentální, sociální a správní dopady a vyhýbat se přitom klamání spotřebitele nepravdivými nebo zavádějícími tvrzeními o udržitelných praktikách,“ zdůrazňuje manažer komunikace řetězce dm Jiří Peroutka. Uvedené změny podle něj nutí všechny dotčené subjekty k větší odpovědnosti a skutečnému plnění závazků v udržitelnosti.

Míchání plynů a druhý život losů

Udržitelnost se samozřejmě ve firmách nezačala točit jen kolem povinného vydávání ESG zpráv. Například v oboru plynárenské infrastruktury je letos největší změnou posun směrem k integraci obnovitelných plynů, jako je biometan a vodík, do stávajících sítí. „Tlak na udržitelnost a snižování emisí skleníkových plynů vede nejen naši společnost k transformaci z tradičního plynárenství na moderní energetickou firmu, která podporuje dekarbonizaci. Tato změna vyžaduje modernizaci a technické úpravy stávajících sítí, ale také investice do výzkumu a vývoje nových technologií pro bezpečné a efektivní míchání plynů,“ osvětluje Jan Srb, manažer ESG, komunikace a PR v Pražské plynárenské Distribuci.

Důležitá je ale podle něj také nová legislativa týkající se emisí metanu, která v plynárenství přináší přísnější požadavky na monitorování, hlášení a snižování úniků. „Naším úkolem je redukovat emise tohoto skleníkového plynu a přispět tak k plnění klimatických cílů EU. Přinese to ale také zvýšené náklady na technologie pro detekci úniků, povinnost častějších kontrol a tlak na rychlejší modernizaci naší soustavy,“ vysvětluje Srb. Legislativa zároveň zavádí sankce za neplnění stanovených limitů, přičemž příslušná opatření vstoupí v platnost postupně. První povinnosti ale platí už od roku 2024.

Udržitelnost mění i loterijní byznys. „V roce 2024 došlo v našem oboru k několika změnám, které vedly ke snižování emisí uhlíku, podpoře odpovědného hraní a zvýšení udržitelnosti dodavatelských řetězců,“ říká manažerka externí komunikace Sazky Pavla Hobíková. Firma se podle ní dlouhodobě věnuje digitalizaci zákaznické cesty a snižování spotřeby papíru, včetně papírových tiketů a potvrzenek. „Nejsme výrobní firma, ale materiál, kterého máme hodně, je papír. Proto jsme od loňského roku začali zmenšovat velikost našich stíracích losů. Zároveň všechny výherní i neprodané losy už přes 20 let ekologicky skartujeme. A letos jsme se jako první loterijní společnost rozhodli losy upcyklovat a dát jim druhý život,“ říká Hobíková. Na mysli má platformu reLosy, která losy přetváří na produkty s přidanou hodnotou, jako jsou designové tenisky Sazka Kickz, modulární nábytek nebo deodorizační rePuky. „A to jsme stále teprve na začátku…,“ slibuje Pavla Hobíková.