Zelenskyj může s mírem narazit doma. Ukrajinci nechtějí ustupovat a Trumpovi nevěří
Výsledkem cesty ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Bílého domu je plán na jeho přímé jednání s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Zelenskyj přitom tvrdí, že je připraven hovořit s nepřítelem bez předběžných podmínek. Třecích ploch, které mohou vše zhatit, je však celá řada a pro Zelenského nebude snadné jakékoliv ústupky prodat doma. Ukrajincům se dosavadní ruské ani americké návrhy nelíbily, Trumpovi příliš nevěří a řada z nich vyjadřuje ochotu bojovat tak dlouho, jak bude třeba.
Již dlouho je zřejmé, že se mírový plán bude stavět na dohodě především o třech klíčových oblastech: přesunech území, budoucí síle ukrajinské armády a bezpečnostních zárukách pro Kyjev zvenku. Ani po setkání Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem není o těchto bodech jasno. Představitel Ukrajiny potvrdil, že spolu o garancích diskutovali, detaily by však měly být vypracovány do deseti dnů.
V tuto chvíli se zdá, že by na bezpečnostních zárukách měly pracovat evropské státy společně s Washingtonem. „To je klíčová otázka pro začátek konce války. Vážíme si důležitého signálu ze strany USA o jejich připravenosti je podporovat a být součástí,“ zdůraznil Zelenskyj. „Je naprosto jasné, že by se měla podílet celá Evropa,“ konstatoval zase německý kancléř Friedrich Merz.
Otázka územních ústupků Kyjeva naopak na stole nebyla, protože garance jsou v tuto chvíli považovány za prioritu. Francouzský prezident Emmanuel Macron zároveň zdůraznil, že mírová dohoda by neměla obsahovat omezení pro sílu a velikost ukrajinské armády, což je pro Kyjev velmi dobrý signál.
Skepse ohledně ruských ústupků
Někteří evropští představitelé a odborníci přesto vyjadřují skepsi ohledně toho, jaké jsou Putinovy úmysly a jestli je skutečně ochotný vzdát se dosavadních maximalistických požadavků. A zdůrazňovali také nejistotu, zda se USA skutečně zapojí do bezpečnostních záruk. „Je málo jasné, co má prezident Trump na mysli. Jeho náhlý obrat k této otázce vyvolává skepsi ohledně toho, jak hluboký by byl závazek USA k takovým zárukám,“ podotkl Neil Melvin z britského bezpečnostního think tanku Royal United Services Institute.
Role Washingtonu je přitom klíčová, protože bez jeho vojenské síly v zádech se Ukrajinci patrně nebudou cítit bezpečně. Z nedávno zveřejněného průzkumu Kyjevského mezinárodního ústavu sociologie (KIIS) vyplývá, že pro obyvatele země jsou zcela nepřijatelné ruské návrhy, které zahrnují omezení ukrajinské armády, trvalé odmítnutí v členství v NATO a převod čtyř oblastí pod Moskvu. Za kompletně nepřijatelné takové podmínky považují tři čtvrtiny Ukrajinců.
„Pokud budou podmínky míru stejné jako ty, které dříve požadovalo Rusko, pak s nimi drtivá většina Ukrajinců nebude souhlasit ani pod tlakem našich západních přátel,“ zdůraznil výkonný ředitel KIIS Anton Hrušeckyj.
Pro polovinu respondentů je ale naprosto nepřijatelný i plán, který byl dosud připisován Washingtonu. V něm by zodpovědnost za garance připadla pouze evropským zemím. Nejprůchodnější by pro Ukrajince byl takzvaný evropský návrh, na jehož základě by napadené zemi poskytly spolehlivé záruky Evropa i Spojené státy. Zcela ho odmítá pouze třetina tázaných.
Evropa překonala americkou pomoc
Paradoxní je, že přestože Ukrajinci zjevně považují Bílý dům za lepšího garanta jejich bezpečnosti, větší důvěru chovají k Evropanům. Téměř dvě třetiny jich stabilně věří tomu, že Evropa je spolehlivým spojencem, který chce pro Kyjev přijatelný konec války. Naproti tomu jejich důvěra k Washingtonu značně kolísá. V současnosti v jeho ochotu pomoci chovají důvěru čtyři Ukrajinci z deseti, po únorové roztržce Trumpa se Zelenským to ale bylo pouze 24 procent.
„Když v červenci začali Ukrajinci slyšet od amerických úřadů více férových prohlášení, jejich postoj se začal výrazně zlepšovat,“ komentoval situaci Hrušeckyj. Další vývoj podle něj bude záviset na konkrétních výsledcích jednání.
Je samozřejmě otázkou, jestli se Zelenskyj rozhodne přijmout i případně velmi tvrdé podmínky bez jasných záruk, že se ruský útok časem nebude opakovat, nebo by raději volil pokračování války s podporou evropských zemí. Z červnové analýzy Kielského institutu pro světovou ekonomiku vyplývá, že se státům starého kontinentu v tuto chvíli poměrně daří nahrazovat výpadek americké pomoci Ukrajině, a to včetně té vojenské.
Chybějící vojáci i prostředky
„Toky pomoci Ukrajině se v březnu a dubnu výrazně posunuly. Zatímco USA v tomto období nepřidělily žádnou novou pomoc, evropské země svou podporu zvýšily,“ podotýká ústav. „V důsledku toho Evropa poprvé od června 2022 překonala USA v celkové vojenské pomoci, která dosáhla 72 miliard eur oproti 65 miliardám eur od USA,“ dodává. Mezi evropskými donory jsou přitom velké rozdíly. Severské státy společně s Británií vyčnívají, naopak italské a španělské příspěvky jsou velmi skromné. A otázkou také samozřejmě je, jak dlouho je evropská pomoc udržitelná.
Zelenskyj samozřejmě musí dobře zvažovat i domácí situaci, kromě nálad i ekonomické a personální zdroje. Z červnového šetření vyplynulo, že šedesát procent Ukrajinců je ochotných snášet válku tak dlouho, jak bude třeba. Stále těsně převažovali ti, kteří nejsou ochotni obětovat nepříteli ani kousek ukrajinského území.
Jenže tato ochota se příliš nezhmotňuje na frontě. Stanice Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) nedávno napsala, že Rusku se daří do armády přivádět více lidí než Kyjevu, ročně podle ní může jít o rozdíl až 150 tisíc osob. Ukrajina má navíc potíže s dezercemi.
Kyiv School of Economics (KSE) navíc varuje, že ukrajinští spojenci příliš nepočítají s tím, že by se válka přelila do příštího roku, je to pro ně pouze krajní scénář. „Delší válka znamená, že současná úroveň podpory ze strany partnerů nebude dostatečná k tomu, aby Ukrajina mohla nadále odolávat ruské agresi, aniž by ohrozila svou makroekonomickou stabilitu,“ podotkla KSE podle webu Kyiv Post minulý měsíc.
