Cena elektrické energie by mohla na jaře příštího roku klesnout, nicméně teď se vývoj těžko odhaduje, říká generální ředitel společnosti EP Energy Trading Petr Švec. Souhlasí s výstavbou nových jaderných bloků, jako problém ale vnímá otázku, kdo je vlastně postaví.
V souvislosti s válkou na Ukrajině a otázkou energetické nezávislosti Evropy se diskutuje o určité renesanci jádra. Souhlasíte s tím, nebo si musíme vystačit s obnovitelnými zdroji?
Souhlasím s výstavbou nových jaderných bloků, abychom zajistili dostatečnou kapacitu na pokrytí poptávky po elektřině. Kapacita obnovitelných zdrojů stačit v současné době určitě nebude. Problém ale vidím v tom, kdo jaderné bloky postaví. Dodavatelů je málo a poptávka bude narůstat. Čím dříve ČEZ o výstavbě bloků rozhodne, tím lépe.
Co říkáte na vyšší zdanění jádra a nižší zdanění uhlí?
Struktura zdanění mimořádných příjmů by měla zohledňovat náklady a rizika spojená s výrobou elektřiny. Připadá mi logické, že se vyšší zdanění týká jádra. Stávající jaderné zdroje mají již zaplacené fixní náklady, neplatí povolenky a ani cena paliva u nich zásadně neovliňuje výrobní cenu. Oproti tomu uhelné elektrárny musejí platit povolenku, jejíž cena je nestabilní, a jsou mnohem více závislé na ceně paliva – tedy uhlí, která roste.
Mezi lidmi se v souvislosti s energetickou krizí diskutuje o tom, že bychom neměli vyvážet naši levnou elektřinu, a tím bychom docílili toho, že by byla pro české občany rázem levnější. Proč to podle vás nejde?
Takové řešení není reálné. Česká republika by tím porušila pravidla trhu s elektřinou v Evropské unii. A navíc jak bychom potom mohli využívat výhod volného trhu a požadovat solidaritu například v dodávkách plynu?
V současné době je velká část produkce z českých zdrojů prodávána již napřímo obchodníkům v ČR, nikoli na burze. Tato produkce je ale na rok 2023 a částečně i na rok 2024 již vyprodaná. Kdyby chtěla vláda nějakým způsobem zasáhnout, musela by nařídit soukromým subjektům, aby zrušily platné kontrakty na budoucí dodávky a prodávaly za limitní cenu. Kdo by pak ale řešil žaloby a kompenzace škod?
Vláda Petra Fialy doufá, že daň z mimořádných zisků přinese do rozpočtu až 100 miliard korun. Není to podle vás přehnané očekávání?
Osobně jsem skeptický a nevěřím, že příjem do rozpočtu bude odpovídat takovým očekáváním. Pravděpodobnější je, že se firmy budou snažit optimalizovat zisk a budou přemýšlet nad tím, zda pro ně nebude lepší „investovat“ do svých současných a budoucích zákazníků a tím si snižovat daňový základ.
Jak jste vnímal návrhy některých vládních poslanců, že by se daň měla vztahovat už na zisky z letošního roku?
Zastávám názor, že nelze retroaktivně zasahovat do aktuálního hospodářského roku.
V čem se česká daň z mimořádných zisků liší od zahraničních?
V mnoha členských státech její konečná podoba ještě není schválena. Z velkých unijních států tuto daň již zavedlo například Španělsko, Itálie, Řecko a mimo unii Velká Británie. Každá země zvolila trochu jiný přístup. Těžko se mi srovnává celkový dopad, ale zdanění bankovního sektoru z uvedených zemí využilo zatím jen Španělsko.
V ČR je oprávněně kritizované zejména dvojí zdanění výrobců energií, kteří odvádějí daň z mimořádných příjmů a vyšší daň ze zisku, a také délka platnosti mimořádné daně do roku 2025.
Jak mimořádná daň a zastropování dopadne na vaši skupinu?
Společnosti epet se také týká. Ale protože v tomto okamžiku stále není jasná kompenzace nákladů a poměrného zisku od státu v souvislosti se zastropováním cen koncovým zákazníkům, spíše očekávám, že se nás dodatečné zdanění dotýkat nebude.
Jaké očekává společnost epet hospodářské výsledky pro tento rok a jak jste dopadli loni?
V loňském roce jsme konsolidovaně za společnost epet a Dobrá Energie dosáhli EBITDA více než 250 milionů korun. V letošním roce očekáváme výsledek o něco lepší.
Jak se meziročně vyvíjí základna zákazníků?
Obsluhujeme okolo 130 tisíc odběrných míst. Co se týče objemu dodávek, jsme na trhu největší z takzvaných alternativních dodavatelů, protože dodáváme výraznou část objemu také průmyslovým podnikům. V letošním roce očekáváme další nárůst o zhruba šest tisíc odběrných míst.
Jak odhadujete vývoj cen energií do konce roku a v příštím roce?
Letos už by nemělo dojít k nějakému dramatickému zvýšení nákupních cen. Příští rok se těžko odhaduje. Na jaře by mohlo dojít ke snížení ceny elektrické energie, u plynu bude cena závislá na kapacitních možnostech sítě naplnit zásobníky plynu do zimy 2023.
Máte spočítáno, kolik vašich zákazníků od ledna narazí do cenových stropů?
Cenový strop se bude týkat 85 tisíc zákazníků.
V čem spočívá zastropování cen energií:
Drahé energie a zastropování cen • Videohub
O cenové stropy se hlásí i velké průmyslové podniky. Měly by se jich podle vás také týkat?
Vysoké ceny jsou samozřejmě velkým problémem pro celý průmyslový sektor a chápu svízelnou situaci, ve které se nacházejí, když náklady na energie tvoří podstatnou část jejich fixních nákladů.
Podle mého názoru cenový strop není ideálním řešením. Přináší s sebou velké riziko, že výdaje státu na kompenzace budou mnohonásobně vyšší (samozřejmě za předpokladu, že budou příští rok ceny denního trhu stále nad limitní cenou) a model kompenzací nákladů bude ještě složitější.
A především – jsme v polovině listopadu, v této otázce mělo být jasno už výrazně dřív.
Petr Švec
Petr Švec je generálním ředitelem společnosti EP Energy Trading, a. s., zkráceně epet. V minulosti pracoval například jako finanční a provozní ředitel ČKD Blansko. Vystudoval ekonomii a finance na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava a MBA na Masarykově univerzitě v Brně.
