Elektřinu si v Česku umíme vyrobit, horší to bude s plynem, říká Sladký z EP Energy Trading

Ladislav Sladký, EP Energy Trading

Ladislav Sladký, EP Energy Trading Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Ceny energií jsou vyšroubované hlavně nervozitou. Plynu je ve světě dostatek, roste ale napětí kolem jeho dodávek z Ruska do Evropy a zvyšují se ceny dalších energetických surovin, říká Ladislav Sladký, člen představenstva EP ENERGY TRADING. Evropa má nedostatek plynu i proto, že obnovitelné zdroje loni nedodaly tolik energie, kolik se čekalo, a před zimou se dost nenaplnily zásobníky. Přesto podle Sladkého bude Green Deal v nějaké formě pokračovat, protože Německo ho bude i nadále prosazovat. Ceny energií pak povedou spotřebitele k mnohem větší snaze o úspory.

Že ceny energií rostly už před válkou, víme, ale o příčinách se pořád spíše spekuluje. Hovořilo se o prudkém vzestupu poptávky po ekonomickém oživení. Ekonomika ale brzdí, rozhodně česká. Plyn i ropa proudí, byť pochybnosti a strach jsou namístě. Co je tedy teď faktorem určujícím ceny?

Podle mého názoru ceny nejvíce ovlivňuje situace na Ukrajině, respektive ruská invaze, dále minimálně naplněné zásobníky zemního plynu v Evropě, nejistota dodávek plynu z Ruska, chybějící dostatečná infrastruktura na dodávky plynu z jiných regionů a ceny ostatních energetických komodit. Trh s energiemi je nervózní, jakákoli negativní zpráva zvýší jeho ceny.

Loni se hodně hovořilo o nečekaně rychlém oživení…

Já myslím, že to s tak výrazným růstem cen nesouviselo. Samozřejmě k oživení došlo, ale vedle růstu spotřeby je tady snaha o ekologizaci, s tím souvisí ukončování řady neekologických zdrojů, které se nedaří nahrazovat tak rychle, jak bychom si přáli.

Navíc loni, když to řeknu lidově, tolik nefoukalo. Místo větrných elektráren musely nastoupit elektrárny plynové, jež částečně spotřebovaly plyn, který by bylo možné použít pro vtláčení. Gazprom nenaplnil své pronajaté zásobníky v Evropě, místo toho plnil zásobníky v Rusku. V tu chvíli bylo jasné, že plynu může být v zimě nedostatek, a ceny extrémně rostly.

Naštěstí zima nebyla tak studená, tudíž k úplnému vyčerpání zásobníků nedošlo a zatím se nepřerušily ani dodávky plynu z Ruska do Evropy. Ale nervozita z možného ukončení razantně navýšila ceny plynu a elektřiny. Do cen elektřiny do jisté míry promluvily i povolenky, ale problémy kolem dodávek plynu jsou podle mne nakonec ty zásadní.

Učí nás něco stávající situace? Něco, co bychom mohli do svého chování promítnout relativně brzo? Ať už jako stát, firmy, nebo jednotlivci?

Evropa pochopila, že je potřeba se zbavit závislosti na energetických zdrojích z politicky nestabilních zemí a pokud možno se stát soběstačnou. To však bude trvat několik let, do té doby se dají očekávat velké výkyvy cen. Předpokládám, že aktuální vysoké ceny energií budou motivovat firmy a jednotlivce k úsporám, což by měl stát vhodnou dotační politikou podporovat.

Doma si mohu snížit teplotu nebo efektivněji vařit. A nakonec přejít na solární panely. Ale co firmy a instituce?

Energie začnou mít v rozpočtech stále větší váhu. Takže se začnou vyplácet i opatření, která se dřív mohla zdát neekonomická. V průmyslu určitě uvidíme snahu implementovat úspornější způsoby výroby. U domácností bude stále větší tlak na co nejmenší spotřebu pro vytápění, tedy na omezení úniků tepla, ještě víc se bude zateplovat, víc se budou vyměňovat okna, víc lidí sáhne k instalaci rekuperace a k využití tepelného čerpadla a tak dále. Na venkově předpokládám, že se pak budou lidé vracet ke spalování dřeva.

Pokud to bude tolerováno.

Evropa chce být lídrem v ekologickém chování. Mohou si to však snáze dovolit země, které jsou bohaté jako Německo. Ale jestli elektřina a plyn v Česku a Německu stojí přibližně stejně, tak samozřejmě jsou pro nás ceny energií při nižších příjmech větší problém.

Jaký má v této souvislosti smysl instalovat plynový kotel, když je plyn nyní nedostatkový? Přesněji řečeno, zásob plynu je na světě dost. Ale problém je s jeho dopravou do Evropy, chybí potřebná infrastruktura, tak nyní nemáme jistotu stabilních dodávek.

Dotkl jste se srovnatelných cen. To ale souvisí se společným trhem. Jako kdyby se elektřina z Čech, Moravy a Slezska přehnala přes burzu a tím se zdražila.

Trh samozřejmě dokáže přinést to, že někteří producenti mohou dosahovat vyšších marží. Ale rozhodně jsme teď v situaci, kdy za růstem cen stojí obrovský nárůst cen vstupů. Jen cena povolenky CO2 už není pět eur, ale osmdesát, a byla i už přes devadesát eur. A tato cena se promítá do ceny elektřiny.

Covid nám mimochodem ukázal, jak jsme závislí na dovozech z Asie, ať šlo o čipy, léky, či spoustu dalšího zboží a polotovarů. Teď nám Rusko ukazuje, jak jsme závislí na dovozech ruského plynu a energií. Zkrátka čím dál víc vstupů není lokálních a má světovou cenu.

Obchodujete s elektřinou i s plynem. U plynu je situace napjatější. Vidíte to tak i do budoucna?

Elektřinu si v dostatečném množství v ČR umíme vyrobit a možností, z čeho elektřinu vyrobit, je více. Zemní plyn však z většiny dovážíme a je obtížné v krátkém čase nahradit dodávky zemního plynu, které z velké části míří do Evropy z Ruska, proto u plynu je a bude situace napjatější. Nějaký čas bude také trvat, než nahradíme zemní plyn použitý při výrobě tepla a elektřiny jinou energií nebo opět zabezpečíme jeho stabilní dodávky.

Co říkáte na požadavek EU, ale i ČR, aby obchodníci výrazně navýšili zásoby plynu na další sezonu?

Obecně si myslím, že energetická bezpečnost je zodpovědností státu, ne obchodníků. EU rozhodla, jaké zdroje energií jsou preferované, a kromě obnovitelných zdrojů upřednostnila pro výrobu elektřiny plyn před jinými palivy bez toho, aby zajistila jeho bezpečné a dostatečné dodávky.

Politici v Německu rozhodli, že uzavřou funkční jaderné elektrárny a jejich výrobu nahradí obnovitelnými zdroji a plynovými elektrárnami, prosadili si i přes varování vybudování Nord Stream 2 a prohloubili závislost na ruském plynu. A jak se ukazuje, tato rozhodnutí přinejmenším nebyla správná.

Souhlasím s tím, že je potřeba před další topnou sezonou doplnit zásobníky, nicméně zde vidím úlohu EU a státu, aby to zajistily. Pokud budou chtít, aby to za ně řešili obchodníci, budou jim to muset kompenzovat.

Záhy po vypuknutí války se objevily hlasy, že znamená konec Green Dealu v dnešní podobě. Ale Evropská unie – a hlavně Německo – o tom nechtějí slyšet. Jaký je váš názor?

Německo je ekonomicky hrozně silné, je tam politická podpora Green Dealu, takže jej v upravené podobě bude dál prosazovat. Pro ČR bude obtížné plnit závazky, pokud mezi ekologické zdroje nebudou počítány jaderné zdroje.

Vidíte budoucnost ve větším zapojení obnovitelných zdrojů?

Ano, vývoj nových technologií a politická podpora povedou k většímu podílu obnovitelných zdrojů. Je však zároveň nezbytné vyřešit skladování a přenos energie z místa vhodného pro výrobu do míst se spotřebou. Větší podíl obnovitelných zdrojů bude také znamenat větší tlak na řízení spotřeby a akumulaci energie. Tady vidím v budoucnu prostor pro vodík a e-mobilitu.

Obnovitelné zdroje jsou určitě správnou cestou, pokud budou fungovat enviromentálně i ekonomicky. Ale řekl už někdo dostatečně, že budou znamenat nové balancování sítí? Že nejde jen o soláry na střeše, ale rovněž o skladování energie, a spousta těchto potřeb ještě nemá široce použitelné řešení?

U domácností v ČR sledujeme nyní boom malých solárních elektráren, snahu domácností být co nejvíce nezávislý na jiných dodavatelích a eliminovat cenové výkyvy energií. Cesta k této decentralizaci bude velkou výzvou pro provozovatele distribučních soustav a zejména provozovatele přenosových soustav, kteří zabezpečují rovnováhu mezi výrobou a spotřebou.

Podle mne dojde k úpravě poplatků za distribuci, kde vyšší podíl bude mít pevná složka za možnost odebrat elektřinu. Dojde k většímu řízení spotřeby a výroby i na straně maloodběru a k budování a provozování velkých baterií, jež budou používány k udržení rovnováhy.

Jsou na to distributoři připraveni?

Instalace fotovoltaických elektráren na domy je určitě krok dobrým směrem. Ale povede ke zmíněnému přehodnocení cenové politiky distribučních tarifů. Protože distributor musí vyčlenit a udržovat kapacitu i pro tyto odběratele s vlastními zdroji, kteří budou po většinu roku odebírat ze sítě méně. Ale ta kapacita v síti pro ně se bude muset udržovat stále, aby si mohli odebrat energii ze sítě v době, kdy bude nedostatek slunečního svitu. Změna distribučních tarifů už byla před lety ve hře, ale z populistických důvodů neprošla.

A pokud jde o balancování sítě a skladování elektřiny?

Samozřejmě, musí se vyřešit akumulace. V České republice funguje například v rámci vodních nádrží a něco v rámci tepláren, kde lze část tepla umístit do zásobníků. Baterie se rozvíjejí, a moc jich zatím instalovaných není. Z mého pohledu bude zajímavé, až uvidíme dostatečně rozvinutou elektromobilitu a lidé budou moci energii skladovat v elektrobateriích.

Jak bude podle vás vypadat energetický mix z pohledu zdrojů za pět, deset, dvacet let?

Bude to mix stabilních bezemisních zdrojů, jako jsou jaderné elektrárny, ať již ve formě velkých elektráren, nebo malých modulárních reaktorů, dále obnovitelné zdroje a akumulace. Velký význam bude mít vodík, který bude sloužit pro akumulaci energie z obnovitelných zdrojů, mobilitu a výrobu tepla a elektřiny. Vodík v budoucnu plně nahradí ve výrobě elektřiny a tepla zemní plyn.

Co všechno současná situace znamená pro vás jako obchodníka?

Pro dodavatele energií je stav takto vysokých cen neuvěřitelně finančně náročný. Protože v době, kdy energie a plyn stojí pětkrát tolik, co dřív, máte na pořízení úplně jiné náklady. Vnímáme i riziko, zda naši odběratelé budou schopni za energie zaplatit.

Tedy platební neschopnosti?

Ano. Obáváme se, že kdyby tyto ceny přetrvaly dlouhodobě, počet nesplácených pohledávek stoupne. Určitě je proto i třeba, aby stát řešil situaci těch nejchudších. Nejsem pro plošnou podporu, ale pro cílenou ano.

 

Ladislav Sladký

Ladislav Sladký je členem představenstva EP ENERGY TRADING v pozici Business Development. V minulosti pracoval například v J&T Investment Advisors či Jihomoravské energetice. Vystudoval elektrotechnickou fakultu Vysokého učení technického v Brně.