Firemní udržitelnost ovlivňuje stále větší legislativa

Všeobecný přehled vždy mají z podstaty své práce poradenské společnosti. Například v KPMG vidí jako zásadní směrnici CS3D, kterou již schválil Evropský parlament a norma a čeká na začlenění do českého právního řádu. „Její náběh bude postupný podle velikosti společnosti. Týká se primárně dodavatelského řetězce, například stanovením transformačního plánu v souladu s Pařížskou dohodou napříč hodnotovým řetězcem. Požadavek bude nepřímo propadat i na dodavatele dodavatelů a případně dále. Svojí universálností napříč sektory a počtem dotčených firem tak může znamenat podobnou revoluci jako „reportovací“ směrnice CSRD,“ míní ESG expert KPMG Martin Křivánek. Důležité jsou podle něj ale i nové Pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) pro řízení ESG rizik v bankách. Norma, jejíž účinnost lze v ČR očekávat možná už od konce roku 2025, říká, že banky budou muset přísněji hlídat ESG rizika, a to například povinným skóringem ESG kritérií v oblasti úvěrového rizika, tržního rizika – třeba při nakupování cenných papírů – a operačního rizika, které je spojeno s vlastním provozem. „To může vyústit mimo jiné ve zdražení úvěrů společnostem s nezelenými aktivitami,“ říká Martin Křivánek.

Evropská unie letos završila také schvalování Směrnice o náležité péči podniků (CSDDD), která se zaměřuje na prevenci a zmírňování negativních dopadů na lidská práva a životní prostředí uvnitř dodavatelských řetězců firem. „Úprava zásadně rozšiřuje odpovědnost podniků za dopady nejen jejich přímé podnikatelské činnosti, ale především za dopady činností jejich dceřiných společností a obchodních partnerů,“ vysvětluje senior konzultantka ESG oddělení v poradenské firmě Forvis Mazars Tereza Sedlmajerová. Nová pravidla se podle ní dotknou společností působících na unijních trzích, přičemž účinnost regulace je rozlišena podle počtu zaměstnanců a obratu společnosti. Zatím se předpokládá, že obdobím, za které se první vlna firem bude muset novými požadavky řídit, je rok 2027. „Směrnice CSDDD představuje klíčový krok k posílení odpovědnosti firem za problematické aspekty svých dodavatelských řetězců, kterým v současnosti leckdy nevěnují tolik pozornosti,“ dodává Sedlmajerová.

Energetická náročnost budov je téma nejen pro developery

Velkým ekonomickým odvětvím s výrazným dopadem na životní prostředí je stavebnictví, a proto není divu, že zde v rámci udržitelné transformace není nouze o nová pravidla hry. Developeři shodně zmiňují důležitost evropské taxonomie, která představuje katalog udržitelných činností a stále více se promítá do rozhodování investorů i bank. „Vysloveně legislativní výzvou zejména v developmentu bude ovšem směrnice EPBD IV, která je v procesu integrace do národních legislativ,“ říká ESG manažer společnosti Crestyl Miroslav Kobera. Norma požaduje postupné snižování energetické náročnosti všech budov s tím, že například novostavby mají mít od roku 2030 nulové emise. Novým požadavkem je také povinné hodnocení životního cyklu budov od roku 2030. Nová úprava podle Kobery klade velké nároky na ministerstvo průmyslu a obchodu, jak pokud jde o její přenesení do českého práva, tak pokud jde o motivaci firem prostřednictvím kvalitního poradenství a programů podpory. 

Také firmy v průmyslovém developmentu považují za zásadní směrnici EPBD. Nevznikají ale jen normy kladoucí nové povinnosti, přicházejí i takové, které otevírají nové možnosti. „Ty nám přináší zákon o obnovitelných zdrojích energie Lex OZE III, který umožní sdílení energie z našich střech i v jiných lokalitách,“ říká Jan Pavlík, šéf energetiky ve skupině Accolade.

Nicméně směrnice o energetické náročnosti budov je velmi důležitá také pro maloobchod. „Při její implementaci je nutné zejména zohlednit technickou a ekonomickou proveditelnost. Za Lidl Česká republika bychom rádi vedli mezisektorovou diskusi především o infrastruktuře pro udržitelnou mobilitu, sluneční energii pro budovy, renovační povinnosti a energetické účinnosti nerezidenčních budov, technologii a automatizaci budov nebo o stávajícím plynovém vytápění,“ zdůrazňuje Eliška Froschová Stehlíková, která vede firemní komunikaci v Lidl Česká republika. Tento řetězec je podle ní ve snižování energetické náročnosti svých budov velmi aktivní, některé požadavky současného znění směrnice však mohou způsobit výrazné ekonomické dopady, které pocítí zejména občané. „Rádi bychom se stali aktivním partnerem při vyjednávání podoby, v jaké bude směrnice převáděna do české praxe, a to i s ohledem na naše dosavadní praktické zkušenosti s touto agendou,“ říká Froschová Stehlíková.

Obaly v centru pozornosti

Silně regulovaným odvětvím je už dnes pro svou citlivost potravinářství a udržitelnost přináší další legislativní mantinely. Například pro nadnárodní gigant Nestlé je velmi důležitá oblast obalů, a tedy i evropská direktiva PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation). „Obaly potravin mají nezastupitelnou roli při ochraně a také trvanlivosti potravin a přímo tak přispívají k jejich bezpečnosti a snižování potravinového odpadu. Nestlé investuje do výzkumu a inovací nových, lépe recyklovatelných obalů s využitím menšího množství primárních zdrojů a využití recyklovaného materiálu. Jsme také zapojeni do systémů EPR v různých zemích, kde působíme a podílíme se na financování a provozu systémů sběru a recyklace odpadů,“ říká manažerka udržitelnosti Nestlé pro Česko a Slovensko Martina Šilhánová. Jako další důležitou a komplexní legislativou vyzdvihuje také již zmíněnou CS3D týkající se hodnotového řetězce firem.

Přirozenou regulací číslo jedna je nařízení PPWR pro výrobce obalů, protože zásadně ovlivní budoucnost obalového průmyslu. „V DS Smith jsme na tuto změnu připraveni díky naší strategii Now and Next. Naše inovativní řešení již nyní pomáhají snižovat množství jednorázových plastů a podporují cirkulární ekonomiku. Důkazem je, že jsme překonali náš cíl nahradit miliardu plastových obalů udržitelnými alternativami o rok dříve, než jsme se zavázali,“ říká Martin Němec, generální ředitel DS Smith Packaging Czech Republic. Nová regulace podle něj přináší významné změny v designu obalů a klade důraz na jejich opětovnou použitelnost a recyklovatelnost. „Intenzivně proto pracujeme na vývoji produktů, které splňují nejpřísnější environmentální standardy a zároveň pomáhají našim zákazníkům být o krok napřed v době, kdy spotřebitelé stále více oceňují ekologická řešení,“ dodává Němec.

Obaly jsou v centru pozornosti také v tradičním tuzemském odvětví, jakým je pivovarnictví. Konkrétně v českém Heinekenu považují v udržitelnosti za klíčové zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky. „Tento systém přímo podporuje principy oběhového hospodářství, o které se v naší společnosti dlouhodobě snažíme. Jeho zavedení umožní efektivnější sběr a recyklaci obalů, v našem případě tedy zejména plechovek, s vysokým recyklačním potenciálem,“ říká Dominika Coufalová, engineering & environment specialist v Heinekenu. Právě u plechovek firma spatřuje v zálohování obrovský přínos, protože systém by maximalizoval sběr hliníkových plechovek a podpořil jejich recyklaci, která může dosahovat až 95 procent, čímž se šetří primární zdroje a snižuje uhlíková stopa. „Zálohování zároveň pomůže i v boji proti litteringu, jelikož motivuje spotřebitele k vrácení obalů a tím snižuje pravděpodobnost, že skončí pohozené v přírodě nebo veřejném prostranství,“ dodává Coufalová.

Tlak na přesedání do elektroaut a mantinely pro kybersvět

Velkou změnou má projít silniční doprava, kterou bude do budoucna podle záměrů EU pohánět hlavně elektřina. Jednou z pák přechodu na elektromobilitu by mělo být povinné vydávání ESG reportů, ve kterých budou firmy, v Česku stěžejní odběratelé nových vozů, odhalovat, jak si v udržitelnosti stojí. „V oblasti udržitelnosti je pro klienty automobilového sektoru klíčová směrnice CSRD. Zákazníci Kia mohou díky našemu širokému portfoliu elektromobilů, jako jsou EV3, Niro EV, EV6 a EV9, snadno přejít na ekologičtější alternativy ve svých flotilách, splnit regulační požadavky a snížit uhlíkovou stopu,“ říká Jakub Řehounek, manažer byznysu budoucnosti v Kia Czech.

Důležitou roli ale podle něj hraje také evropská taxonomie, které vyžaduje jasnou identifikaci a vykazování environmentálně šetrných aktivit, konkrétně plnění cíle prevence znečištění a kontroly emisí. Dobrou zprávou je pak pro výrobce elektromobilů zákon o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících. Státní správě a samosprávě totiž ukládá postupně přeměňovat svůj vozový park na bezemisní, což podporuje širší přechod k udržitelné mobilitě.

Pokud jde o nové regule, nenudí se ani poskytovatelé služeb, jako jsou telefonní operátoři. „Jako provozovatele kritické informační infrastruktury se nás dotýká celá řada regulatorních požadavků, například nová evropská směrnice o kybernetické bezpečnosti (NIS2), nařízení o digitální provozní odolnosti finančních služeb (DORA), nebo regulace umělé inteligence (AI Act),“ vypočítává Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti T-Mobile. Firma ale podle něj pracuje i na dalších ESG tématech, jako je sociální odpovědnost a digitální inkluze. „Zde usilujeme o to, aby měli všichni – bez ohledu na věk, vzdělání či zdravotní stav – možnost se aktivně zapojit do života digitalizující se společnosti, a nikdo nebyl opomenut či vyloučen. Hodně pozornosti a péče proto nyní věnujeme zlepšování přístupnosti našich produktů a služeb pro osoby se zdravotním omezením, což je téma, které ošetřuje evropská direktiva o přístupnosti EAA,“ zmiňuje Orgoník.

Regulace vycházející z přesvědčení

Jsou i podnikatelé, kteří nastavené regulativy sledují spíše jako inspiraci, protože při své práci musejí vycházet hlavně z vlastní vize a přesvědčení. Jedním z nich je Lukáš Janáč z architektonické společnosti YUAR architects, která se zaměřuje na kancelářské interiéry. Ty představují z pohledu udržitelnosti trochu opomíjené, ale důležité téma. „Osobně vnímám udržitelnost jako principiální záležitost. Úspornost je v případě kanceláří dána zejména efektivitou konkrétní dispozice a volbou trvanlivých řešení. Díky tomu může interiér vydržet i 20 let, místo obvyklých 10. Tím například uspoříme 50 procent uhlíku, aniž bychom to museli složitě počítat,“ říká Janáč. I v tomto oboru je podle něj několik norem a regulací, ale návrhy dispozice jako takové regulovat z principu nelze. „Naší prioritou je zaměřit se na definování principů, které vedou k reálné udržitelnosti z podstaty. Funkční dispozice, snadná orientace v prostoru, přívětivý interiér. V tomhle potvrzuje architektura svoji nezastupitelnou koncepční roli,“ shrnuje Janáč.