Růst důchodového věku na 67 let v ohrožení. Opozice hodlá opatření současné vlády smést ze stolu
Snaha hnutí ANO, SPD a dalších opozičních uskupení naklonit si různými bonusy seniory je v kampani před říjnovými sněmovními volbami zřejmá. Strany ale na důchodová témata lákají také čtyřicátníky nebo padesátníky, kterým slibují návrat hranice penzijního věku na 65 let. Velmi mírné tempo postupného růstu tohoto limitu na 67 let je přitom vůbec nejdůležitější reformní změnou současné vlády. Jen těžko by se hledal ekonom nebo demograf, který by byl proti.
Ostatně i Ústavní soud tento týden konstatoval, že od letošního roku platné zvyšování důchodového věku není nijak extrémní. „Nárůst je pouze přidruženým projevem demografického vývoje a přiměřenou reakcí na něj,“ uvedl soudce zpravodaj Jiří Přibáň. V souladu s postoji kabinetu a řady analytiků dodal, že pokud by se věkový strop v příštích desetiletích nenavyšoval alespoň o jeden měsíc ročně, penzijní systém se kvůli nepříznivému demografickému vývoji začne propadat do stále hlubších schodků.
Překopání či konec reformy
Ve volebních průzkumech favorizované ANO se ale nijak netají tím, že po možném návratu k moci důchodovou reformu buď důkladně překope, nebo rovnou zruší. Už čtvrtý nález ústavních soudců, kterým odmítli argumenty hnutí, může odpor ke změnám prosazeným současnou vládou ještě zesílit.
„Naším cílem je návrat do původního stavu, případně zrušíme alespoň zvyšování věku odchodu do penze na 67 let,“ říká místopředsedkyně ANO Alena Schillerová.
Stejný názor má dlouhodobě také SPD, které nárůst penzijního věku podle svého experta na sociální oblast Radka Rozvorala „zásadně odmítá“. „Nesouhlasíme s vládními politiky, že stát na financování důchodů dle současných pravidel nemá a v budoucnu nebude mít dostatek financí,“ uvádí poslanec. „Klíčové je reformovat celé ekonomické prostředí, udržet míru inflace dlouhodobě na co nejnižších hodnotách a současně maximalizovat příjmy důchodového účtu bez zvyšování sazeb sociálního pojištění,“ dodává.
Důchodové kalkulačky na e15
Spočítejte si pomocí našich kalkulaček výši starobního důchodu, osobní vyměřovací základ a důchodový věk:
Podobně jako uskupení Andreje Babiše by SPD zlepšilo příjmy státního rozpočtu, a tedy i penzijního systému hlavně bojem proti únikům daní a pojistných odvodů a zároveň by motivovalo předčasné i řádné penzisty, aby dobrovolně setrvávali v zaměstnání.
Důraz na spoření s úlevami
Do příští vlády by se ráda dostala i strana Motoristé sobě, byť jí průzkumy nedávají moc šanci na pětiprocentní zisk hlasů nutný pro vstup do sněmovny. S ANO by se formace Petra Macinky shodla na návratu pětašedesátileté věkové hranice a také na větší podpoře spoření na důchod. Nadále by ale nebylo povinné, jak v minulosti navrhovali někteří experti na penzijní problematiku.
„Dokud se zásadně nezlepší zdravotní stav obyvatel vstupujících do seniorního věku, vrátíme věk odchodu do důchodu na 65 let. Chceme, aby důstojné stáří nebylo jen právem, ale přirozenou součástí života,“ zdůrazňuje jeden z lídrů motoristů Boris Šťastný.
Klíčovým krokem nové důchodové reformy musí být podle něj zavedení dobrovolného spořícího pilíře s využitím dlouhodobých investičních produktů, který by motivoval jednotlivce ukládat si peníze a zároveň investovat do oblastí, které přinášejí společenský přínos – zejména do zdravotnictví, sociální péče a infrastruktury.
„Tento nový pilíř by byl motivován nejen daňovými úlevami, ale také důvěryhodnou správou. Cílem je, aby lidé měli možnost a důvod vytvářet si rezervy na penzi mimo státní systém, a tím snižovat tlak na první, tedy průběžně financovaný důchodový pilíř,“ upozorňuje Šťastný.
Jen mírné zvyšování věku
Co se týče penzijního věku, trend v Evropské unii je přesně opačný. Například Dánsko si minulý měsíc odsouhlasilo posunutí nástupu do důchodu dokonce až na 70 let. Jakkoliv je pravda, že Dánové se těší vyšší době dožití než Češi, bude u nich cesta k novému limitu kratší. Platit už má od roku 2040.
Oproti tomu v Česku by se podle přijaté reformy nastupovalo v 67 letech do penze mnohem později. „Této hodnoty dosáhneme až v roce 2056,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
První zvýšení důchodového věku o jeden měsíc nad 65 let se má dotknout ročníku narození 1966. Pro ročníky 1974 a později se strop bude počítat tak, že se k 65 letům a osmi měsícům přičte počet měsíců odpovídající rozdílu v počtu let mezi rokem narození a rokem 1973.
