Startup z Brna umí číst „otisk prstu“ drogy a spojovat kauzy. Američtí šerifové chtějí technologii na boj s fetanylem
Převratná technologie, kterou by brzy mohly využívat policejní sbory po celé Americe, vznikla docela náhodou v jedné brněnské laboratoři. Startup Lightly umí stopovat původ drogy až k jejímu zdroji, nepotřebuje na to laboratoř, jen přístroj v kufříku.
Kdo v poslední době navštívil některé z velkých amerických měst, jistě to potvrdí. Drogová vichřice, která se prohnala Spojenými státy, je v historii nevídaná. Ulice měst jako Seattle, San Francisco nebo Los Angeles obývají lidé závislí na tvrdých narkotikách včetně fentanylu a podobných smrtelně nebezpečných látek. Boj proti nim je do velké míry stále bezzubý. Je tu ale parta Čechů, jež umí číst „otisk prstu“ drog a stopovat jejich původ až ke zdroji.
K využití technologie pro boj s drogami přitom vedla série náhod. Původně šlo vědci Lukáši Nejdlovi o zkoumání kapalin, zaměřoval se především na víno a vodu. Snažil se je prosvítit UV zářením a poznat tak i těžko zjistitelné rozdíly. Nejdl se ale dal dohromady s dalším vědcem Martinem Ferusem a navíc narazil i na policistu Vladimíra Táborského. Ten se Nejdla zeptal: „Šlo by to použít i na drogy?“ Do té doby nebylo takové využití v bezpečnostních složkách vůbec ve hře.
Xko umí najít fetanyl od stejného výrobce
A ukázalo se, že i pevné látky lze tímto způsobem prozkoumat. Metoda založená na spektrometrii umí z chemické stopy látky identifikovat takzvaný chemický otisk – specifické složení, které umožní identifikovat a propojit například vzorky fentanylu ze stejného zdroje.
V tu chvíli – zhruba přede dvěma lety – se další náhodou dostala na scénu Monika Štěpánová, mladá markeťačka, která se stále více nořila do tajů technologií, především biotechnologií. Měla už za sebou zkušenost s řízením brněnského biotechnologického start-upu Nanteo. Její cesta ke špičkové vědě ovšem rozhodně nebyla přímočará.
Původně chtěla pokračovat v plavecké kariéře, ale zranění jí změnilo plány. Přes marketing a bakalářskou práci v podniku, který vyrábí elektronové mikroskopy, se postupně dostala ke start-upům a aktuálním technologiím. Až na začátku roku 2023 společně s Lukášem Nejdlem a dalšími parťáky založila Lightly, start-up, který nemá menší ambici než zkrotit současnou fentanylovou horečku.
„Na začátku jsme měli na účtu třicet tisíc korun. Všichni si klepali na čelo, když jsme říkali, že chceme postavit hardwarový produkt s globálním dopadem. Ale pomohli nám kamarádi, firmy půjčily vybavení, někdo stříhal zadarmo video. První prototyp testovacího zařízení jsme postavili prakticky z ničeho,“ vzpomíná dnes Monika. Právě se vrátila z další cesty po Spojených státech. Tentokrát z Tech Weeku v New Yorku a z testování brněnské technologie v praxi ve městě Huntsville v Alabamě.
Místní šerifové chtěli na vlastní oči vidět, jak funguje testovací zařízení pracovně označované jako „Xko“, jež při velikosti krabice od bot a ceně vyšších stovek tisíc korun dokáže v krátkém čase prakticky totéž co velké policejní laboratoře za několik měsíců až let. Xko kombinuje spektrometr a fotoreaktor. Pomocí UV světla rozkládá vzorky látek a měří jejich chemické složení. Podobné přístroje už existují, Lightly však přidává nadstavbu, která umožňuje vytvářet takzvaný chemický fingerprint, otisk, podle něhož lze zjistit, zda dvě dávky drogy pocházejí ze stejného zdroje. Policie tak může propojit případy nebo trasovat původ fentanylu.
„Zatímco běžné přístroje řeknou, že vzorek obsahuje fentanyl, my umíme říct, jestli je to tentýž fentanyl jako z jiného případu. To zatím nikdo neumí. Právě ono propojení je to, co americké šerify úplně nadchlo,“ vysvětluje Štěpánová. Start-up, který má zatím jen malý tým a vyvíjí vlastní hardwarové řešení, se dostal k testování svého zařízení v terénu – a to přímo s místní policií v Alabamě.
„Původně jsme tam jeli kvůli sběru vzorků, které potřebujeme pro naši databázi. Nakonec z toho byla celodenní akce, kdy jsme zařízení testovali na policejní stanici a pak jsme večer jeli s místními strážníky na hlídku. Do dvou do rána jsme byli v policejním autě. Najednou jsme si uvědomili, že jsme skutečně na místě, kde naše technologie může zachraňovat životy,“ popisuje Štěpánová.
„Vypadalo to vtipně – testovali jsme zařízení na policejní stanici, kolega seděl na židli, přístroj zapojený do jediné dostupné zásuvky. Ale fungovalo to. A to je hlavní,“ říká. Obrovskou výhodou je i to, že Lightly nejen analyzuje, ale dokáže vzorky také propojovat, tedy vytvářet databázi, která umožňuje ukázat souvislost trestních případů napříč státy.
Ve výhledu je spolupráce s Interpolem
Lightly už je v kontaktu také s Interpolem a DEA, známým americkým Úřadem pro potírání drog. Start-upu se podařilo na vývoj technologie získat více než 230 tisíc eur, tedy několik milionů korun, z různých grantových programů – mimo jiné z Jihomoravského inovačního centra (JIC) i z evropských zdrojů. Vedle toho Lightly aktuálně testuje i další využití technologie. Připravuje spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) na analýze slin astronautů v rámci studie jejich regenerace. „Zjišťujeme, jak rychle se tělo vrací do původního stavu po zátěži. Pro ESA je to důležité třeba pro plánování tréninků,“ říká Štěpánová.
Co vlastně „Catcher“ umí?
Zařízení váží pár kilogramů, vejde se do batohu a je postaveno z přenosného spektrometru a fotoreaktoru. Uživatel vloží vzorek do jednorázové cartridge a během deseti minut získá výsledek. Okamžitě připojí software, což umožní porovnání se světovou databází. Vedle rychlosti a snadnosti vyniká technologie výjimečnou schopností vytvořit chemický fingerprint, který odhalí, zda dvě látky mají stejný původ. Policie díky tomu může lépe mapovat distribuční sítě a výskyt drogy, například fentanylu.
Lightly přitom stále nemá investora. Vše zatím zvládá z grantů a vlastních prostředků. „Rozhodli jsme se, že budeme hledat investici až v momentě, kdy to opravdu dává smysl. Teď ten moment přišel. Potřebujeme lidi na full time, potřebujeme vlastní kanceláře, potřebujeme zrychlit,“ vysvětluje. Zatímco čeští investoři jsou podle ní vůči deep-tech start-upům opatrní, v USA je situace jiná. „Tam když řeknete, že hledáte milion eur, tak vás berou. V Americe ale musíte být fyzicky. Nedává smysl brát amerického investora a zůstat v Česku,“ dodává. Start-up si nyní přeje co nejdříve dostat zařízení na trh.
Brněnský tým mezitím vylepšuje design i softwarovou stránku. „Ještě to není úplně zautomatizované, ale pracujeme na tom. Cílem je, aby to zvládl ovládat každý. Nejen vědec v laboratoři,“ říká. Výzkum z brněnské akademie už získal mezinárodní ocenění, technologie transformovala životaschopný prototyp v policejně‑terénní zařízení a nyní klepe na dveře globálních trhů i investorů. Jak říká Monika Štěpánová, „právě teď je ten správný čas zrychlit“.
