Firmy čelí nejhorší situaci za 40 let, říká šéf zajišťovny | E15.cz

Firmy čelí nejhorší situaci za 40 let, říká šéf úvěrové pojišťovny Credendo

Christoph Witte, generální ředitel úvěrové pojišťovny Credendo – Short-Term EU Risks
Christoph Witte, generální ředitel úvěrové pojišťovny Credendo – Short-Term EU Risks
• 
ZDROJ: Credendo – Short-Term EU Risks

František Novák

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Firmy se potýkají s nebývalým množstvím tržních rizik najednou. Kromě vysokých cen energií nelze předjímat ani míru inflace. Navíc stále není jasné, jak bude vypadat vládní podpora pro byznys. Firmy by měly zůstat opatrné a snažit se minimalizovat rizika i zajištěním úvěrů a pohledávek, říká v rozhovoru generální ředitel úvěrové pojišťovny Credendo – Short-Term EU Risks Christoph Witte.

Jak současná ekonomická situace ovlivňuje firmy a jednotlivé sektory?

Je potřeba se na celou problematiku podívat globálně. Zvykli jsme si na to, že se ekonomická situace vyvíjela v posledních desetiletích velmi dobře. Dalo by se říci, že světová ekonomika zažívala třicet let silného ekonomického růstu, samozřejmě s krátkodobými krizemi, jako byla ta finanční v roce 2008.

Zvýšila se životní úroveň téměř ve všech světových regionech a podařilo se snížit extrémní chudobu v mnoha rozvíjejících se ekonomikách. Tento růst byl také způsoben neuvěřitelným ekonomickým rozvojem Číny, výrazně k tomu přispěla globalizace ekonomiky a samozřejmě i politické změny ve střední Evropě po roce 1989. Myslím si, že je důležité si to připomínat.

V poslední dekádě byl ekonomický růst silně podporován monetární politikou centrálních bank, zejména americkým Fedem a Evropskou centrální bankou. Tato politika výrazně přispívala nejen k ekonomickému růstu vyspělých ekonomik, ale i k financování dalších projektů na rozvíjejících se trzích. V současné době se situace mění velmi rychle a v některých ohledech čelíme nejhorší situaci ve světové ekonomice od 80. let minulého století.

V čem vidíte největší rizika?

Zažíváme období, kdy dochází k vyšší míře inflace a zároveň pomalejšímu ekonomickému růstu. Centrální banky – zejména Fed a ECB – musejí aktivně jednat, aby mohly bojovat s vysokou inflací a samozřejmě i s inflačním očekáváním. To pochopitelně znamená, že se zvyšují úrokové sazby.

Pozorujeme stahování kapitálu z některých trhů rozvíjejících se ekonomik, ceny energií a potravin se zvyšují nejen v Evropě.

Vypadá to, že období vyšších úrokových sazeb bude trvat delší dobu, dokud se nepodaří míru inflace snížit. Tyto kroky samozřejmě vedou ke zvýšení finančních nákladů na splácení úvěrů jak pro firmy, tak pro domácnosti. Politika vyšších úrokových sazeb ECB ovšem neovlivňuje pouze ekonomiky členských zemí eurozóny, ale i ekonomiky dalších evropských států a rozvojové země.

Pozorujeme stahování kapitálu z některých trhů rozvíjejících se ekonomik, ceny energií a potravin se zvyšují nejen v Evropě. Evropa začala nakupovat zkapalněný plyn LNG a tím se zvýší cena LNG i jinde ve světě. Ceny potravin v evropských supermarketech rostou, ale zvyšující se ceny mají mnohem dramatičtější dopad na ty lidi v rozvojových zemích, jejichž příjem je třeba jen dva dolary na den. V mnoha rozvojových zemích je extrémní chudoba opět na vzestupu a míra chudoby se zvyšuje také v Evropě.

Síkela: Ruský plyn k nám už neteče, přesto ho máme dost

Video se připravuje ...

Jak to dopadá na firmy?

Je potřeba také počítat s tím, že ekonomika zpomaluje ve třech regionech, které jsou hlavním motorem globální ekonomiky – ve Spojených státech (vyšší úrokové sazby), v Číně (covidová omezení) a v EU (vysoké ceny energií).

V případě podnikového sektoru, a to zejména v Evropě, čelí firmy vysokým cenám vstupů. Dramaticky rostou zejména ceny energií. A samozřejmě i ceny úvěrů a financování firem obecně. V případě zákazníků inflace snižuje kupní sílu, což samozřejmě ovlivňuje spotřebitelskou poptávku a má dopady i na průmyslový sektor, který byl během pandemie covidu ovlivněn mnohem méně.

V rámci poklesu spotřebitelské poptávky pak bude ohroženo stavebnictví, automotive sektor a také strojírenství.

Jaké sektory jsou negativním vývojem nejvíce ohroženy?

Ohrožena je řada sektorů napříč celou ekonomikou. Nejedná se jen o ceny energií, ale také o rostoucí náklady na financování. Samozřejmě jako první jsou negativně ovlivněny společnosti, jež spotřebovávají velké množství energie.

V rámci evropského trhu máme obavy o vývoj v sektoru zpracování kovů, producentů hnojiv a výrobců stavebních materiálů. Také zemědělský a potravinářský sektor je ohrožen, stejně tak firmy v energetickém sektoru, chemický průmysl, papírenský průmysl a textilní průmysl.

V rámci poklesu spotřebitelské poptávky pak bude ohroženo stavebnictví, automotive sektor a také strojírenství. Bohužel ten výčet zranitelných sektorů je velmi dlouhý a negativně se dotýká především středoevropských a západoevropských ekonomik, jako je ta česká nebo německá.

Souhlasíte s názory některých německých ekonomů, že největší ekonomice v EU, respektive celé Evropě hrozí takzvaná deindustrializace, protože bude muset vyhlásit insolvenci řada průmyslových podniků?

Taková rizika tu jsou, zejména pokud vlády nepodniknou potřebné kroky, aby tomu zabránily. Na druhou stranu je potřeba říci, že ne všechny firmy jsou zasaženy neschopností splácet své finanční závazky. Samozřejmě v případě naplnění těchto negativních scénářů velmi záleží také na tom, jak se budou vyvíjet ceny energií. Většina evropských vlád ukázala, že je připravena v případě vysokých cen energií intervenovat.

Technicky je však zásah do stanovování cen velmi komplikovaným a komplexním řešením, které může negativně ovlivnit ochotu soukromých subjektů investovat na energetickém trhu. Řešení by mělo být koordinováno v rámci EU, ale nakonec rozhodnou jednotlivé vlády členských zemí. 

Nesmíme zapomínat, že průmysl je ve střední Evropě i v Německu páteří ekonomiky.

Jak vypadá současná situace ve firemním sektoru v porovnání s obdobím pandemie covidu?

Srovnáváme-li současnou situaci se začátkem pandemie covidu-19, je zajímavé, že na začátku pandemie klesla podnikatelská důvěra mnohem výrazněji než spotřebitelská důvěra, zatímco teď se děje pravý opak. Během covidu domácnosti pokles platů nezaznamenaly, nyní naopak vidí, jak jejich kupní sílu snižuje inflace.

Další znatelný rozdíl je v tom, že covid ovlivnil především sektor služeb, ale průmyslové obory byly zasaženy méně. Nyní v době energetické krize to je naopak. Nesmíme zapomínat, že průmysl je ve střední Evropě i v Německu páteří ekonomiky.

Jak se mohou firmy chránit před vysokými cenami energií?

Obecně lze říci, že některé firmy a průmyslové obory, které nebyly konkurenceschopné ani při nižších cenách energií, nyní trpí mnohem více. I proto by vlády měly být opatrné při poskytování pomoci a ta by neměla být plošná. V době covidu dostávaly podporu i firmy, které by v běžném tržním prostředí zanikly. Hovoří se o takzvaných zombie společnostech a jejich počet se zvýšil jen proto, že se dostaly k „levným penězům“. Takové firmy budou muset trh časem opustit.

Současná situace vede rovněž k tomu, že na trhu panuje vysoká míra nejistoty. Důležité je, že dodavatelé nevědí, jak dalece jsou jejich klienti ovlivněni vysokými cenami energií a do jaké míry mohou přenést zvýšení cen na koncové zákazníky. Předvídat míru rizika je tak mnohem těžší, a proto je stále důležitější mít zajištěné pohledávky.

Hrozí, že se konkurenceschopnost evropských firem zásadně sníží oproti americkým nebo asijským výrobcům?

Evropské firmy jsou obecně zvyklé na to, že platí za energie více než konkurence ve Spojených státech. Ale situace se extrémně změnila. Spotové ceny zemního plynu se oproti USA zvýšily až osmkrát, protože Evropa nahrazuje levný ruský plyn dražším LNG plynem. Ve srovnání s asijskými ekonomikami jsou spotové ceny v Evropě až čtyřikrát vyšší. To je samozřejmě velké téma pro všechny evropské výrobce. Záleží na každé konkrétní firmě, jak dlouho dokáže při tak vysokých cenách energií fungovat a zda si firmy vytvořily finanční polštář. Některým firmám se během covidu dařilo mnohem lépe, než si původně myslely, a mají finanční rezervu.

Myslíte si, že evropští výrobci budou přesouvat výrobu do jiných zemí?

Vysoké ceny energií mohou být příčinou toho, že některé firmy přesunou výrobu do zemí, kde je energie levnější. Ale myslím si, že to je varianta jen pro několik nadnárodních firem, například pro velké výrobce oceli, a je to velmi komplikovaný proces. Firmy si zároveň díky zkušenostem z období pandemie covidu uvědomují, že je zásadní, aby jejich subdodavatelé pocházeli z daného regionu, pokud je to možné.

Dokud se nepodaří zkrotit inflaci, budeme muset žít s vyššími úrokovými sazbami.

Jak vnímáte rizika spojená s vysokou inflací v EU a s tím související politiku ECB navyšování úrokových sazeb? Mohou mít firmy problémy se splácením nových úvěrů?

Inflaci je obtížné zvládnout zejména kvůli nejistotě, jak bude vysoká, kvůli její volatilitě. Pokud hovoříme o České republice, nevíme, zda bude míra inflace za dva měsíce 17 procent, 14 procent, nebo 20 procent. Míra nejistoty se zvýšila, pro firmy je mnohem obtížnější plánovat dopředu a dělat ekonomické předpovědi pro další podnikání.

Zvyšování úrokových sazeb je samozřejmě důležité téma a v tomto ohledu jsem pro následující roky pesimista. Dokud se nepodaří zkrotit inflaci, budeme muset žít s vyššími úrokovými sazbami. To samozřejmě ovlivňuje schopnost firem zajistit si další financování, ale i splácení úvěrů.

Začátkem roku získaly společnosti Credendo – Short-Term EU Risks a Credendo – Short-Term Non-EU Risks rating „A“ se stabilním výhledem od ratingové agentury S&P. Co to pro vás a pro vaše klienty znamená?

Řada našich klientů využívá úvěrové pojištění k získání lepších podmínek pro financování nebo k tomu, aby jim banka poskytla úvěr za výhodnějších podmínek. Úvěrové pojišťovny a banky velmi úzce spolupracují. Rating „A“ znamená, že banky snadněji posoudí důvěryhodnost společnosti Credendo. Rating celý proces urychlí a vytvoří nové možnosti pro podnikání.

Zajišťují si firmy po zkušenostech s covidem a ve světle současné situace s vysokými cenami energií častěji než dříve úvěrová rizika?

Pojištění pohledávek je u velkých společností obvykle součástí jejich credit managementu. Některé menší společnosti naopak předpokládají, že když se jim nic nestalo během covidu, nestane se jim nic ani nyní, a nejsou dostatečně obezřetné. Proto jim doporučujeme, aby úvěrová rizika braly vážně, protože pravděpodobnost jejich výskytu výrazně stoupá. Stále není jasné, jak budou evropské vlády tato rizika minimalizovat, a proto by firmy měly být velmi opatrné a připravené na složité období.

Jak se díváte na vývoj české ekonomiky v následujících měsících a v příštím roce?

Předpovědi ČNB, MMF nebo dalších ekonomů nejsou příliš pozitivní. Všechny naznačují stejný ekonomický obrázek. Směřujeme k období, kdy bude panovat vysoká míra inflace a ekonomika bude růst jen nepatrně, nebo dokonce dojde k recesi.

V souvislosti se sankcemi uvalenými na Rusko a na druhé straně pozastavením dodávek zemního plynu z Ruska se hovoří o tom, že v případě zvýšení dovozu LNG do Evropy vzroste závislost na dodávkách ze Spojených států. Souhlasíte?

Určitě. Spojené státy se brzy stanou největším vývozcem zkapalněného plynu LNG do EU. Nahradili jsme tak import plynu plynovody z Ruska za dodávky ze Spojených států a dalších zemí, jako je Alžírsko nebo země Perského zálivu. Pro evropské firmy to znamená, že za plyn budou platit více, než tomu bylo v předchozích letech.

Christoph Witte

Od října 2019 je generálním ředitelem úvěrové pojišťovny Credendo – Short-Term EU Risks. Je držitelem magisterského titulu v oborech ekonomie a finančního risk managementu. Svou kariéru začal jako finanční analytik v bance KBC a do skupiny Credendo nastoupil v roce 2004.

Autor: František Novák

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery