Kdyby mi před třiceti lety někdo řekl, kolik prodám relé, smál bych se mu, říká Jiří Konečný

Proč jste začal podnikat zrovna v tomto oboru?

Jsem vystudovaný elektronik, po vojně jsem pracoval ve firmě, která po revoluci vyráběla elektrické vytápění a podobně. Tam jsem viděl, jaká zařízení se pro ovládání, spínání a regulaci používají. Tehdy jsem si udělal první řídící jednotku pro spínání elektrického topení, které bylo tenkrát populární, protože do té doby se využívalo jen uhlí. A už jsem u toho zůstal. Zpočátku jsem vyráběl relé při práci, pak s rodinou, z garáže… Od začátku to bylo mým koníčkem, kterým je doposud. Momentálně už je ale moje práce mnohem víc o ekonomice, řízení firmy, rozvoji prodeje a podobně. Všechno jsem se ovšem tenkrát musel naučit za provozu.

Jakou jste měli v té době konkurenci?

Od začátku jsme cílili na časová relé, ve kterých jsme, dá se říct, jednička ve světě, protože to děláme pro všechny. I pro největší firmy světa pod jejich značkami, jako je ABB, Siemens, Eaton, Schneider Electric, TE. Ale samozřejmě propagujeme i naši značku, takže v podstatě pro konkurenci sami vyrábíme a někde si i konkurujeme vzájemně. V době, kdy jsme začínali, tu ale působily jen postkomunistické firmy. Ty se daly předběhnout celkem jednoduše, protože jsme je nahradili modulovými relé. Nechci zabíhat do technických detailů, ale to, co bylo na Západě tenkrát běžné, jsme přenesli sem.

V jednom z vašich starších rozhovorů jste zmiňoval, že vás zpočátku ani nenapadlo, že byste mohl konkurovat firmám jako Siemens nebo Schneider. Jak k tomu postupně došlo?

Nepřemýšlel jsem o tom. První byznys plán jsem si za těch 31 let udělal možná před deseti lety, když se z firmy stala taková malá korporace. Ale přišlo to spontánně. Nenapadlo by mě ani, že relé budeme vyrábět tolik. To kdyby mě někdo řekl před třiceti lety, smál bych se mu. Dneska je to realitou. A proč za námi přišly velké firmy? Protože jsme dobrý kompromis mezi Východem a Západem. To znamená, že nejsme EMS, neboli výroba pro někoho na zakázku. Děláme pro ně i vývoj a zároveň produkty vyrábíme. Na druhou stranu neděláme jenom vývojové zakázky. Pro velké korporace jsme velmi flexibilní. Samozřejmě cenově přístupnější. Byť mnoho z nich má výrobny v Číně, Africe, či Mexiku. Ale pořád je sofistikovanější výrobek třeba vyvinout a zároveň vyrábět pod kontrolou v Evropě.

Jak si jako váš konkurent stojí Čína?

Pro Čínu je to teď dobré, pro nás špatné, protože neřešíme už jen výrobu v Číně. Výrobní cena v této zemi sice už není desetkrát levnější, než bývala před dvaceti lety. Bude to třeba už jenom o dvacet až třicet procent. Problémem jsou ale součástky, které se v Číně dají nakoupit za poloviční cenu. Takže stejný výrobek, telefon, relé poskládané ze stejných součástek, kvalitativně shodný produkt, dovedou evropské firmy v Číně vyrobit za poloviční cenu. Nemluvě o tom, když je to čínská firma, která dostane státní podporu na samotnou výrobu. To jde pak o ohrožení v celosvětovém měřítku, nejen pro náš byznys. Nedokážeme za cenu, za níž výrobek prodávají, nakoupit ani součástky.

Vy s nimi vůbec neobchodujete?

Některé komponenty z Číny kupujeme. Třeba cívky, svorky – jsou tam zavedené firmy, které se na ně zaměřují... Naštěstí pro nás ale v západní a střední Evropě máme stále určitou nevraživost k tomu, aby bylo v rozvaděči něco, co pochází z Asie. Věříme hotovým výrobkům z naší zóny. Směrem na východ Evropy už tyto tendence slábnou. Ať už jde o Bulharsko, Rumunsko, samozřejmě také Turecko.

S Tureckem jste ale navázali velkou spolupráci.

V Turecku byla firma Astrum se kterou jsme již spolupracovali. Je to druhý největší výrobce dotykových panelů na světě. De facto jsme byli jejich zákazníkem. Minulý rok ale za mnou přišel majitel, s tím, že je podnikání v Turecku neudržitelné z důvodu vysokých nákladů, 43 procentní inflace a 40 procentních úroků. Poslední kapkou pro něj bylo, když mu na celnici z nějakého vymyšleného důvodu zadrželi zboží, protože neměli návratku DPH. Z toho důvodu hledal zemi Evropské unie, kam by firmu přestěhoval. Nabídl jsem mu, ať ji přesune k nám a založili jsme společnost Inspinia Technology. Už rok vyrábíme v našem výrobním závodě, je to samostatná firma, ale v našem areálu, ELKO EP jim poskytlo zázemí do začátku i výrobní pracovníky. Dnes se už dá říct, že jsou samostatní a že výroba jede na plné obrátky.

Pořád se soustředí na dotykové panely?

Ano, náplň je dobrá, oni to umí a mají to vychytané. Taky jsme se o ně pokoušeli, ale neúspěšně. A v tomto oboru stále platí: „Dělej, co umíš, a nepouštěj se do toho, co neumíš“. Samozřejmě jsou panely už o něco dražší, když se vyrábí v Česku a ne v Turecku. Ale punc „Made in Czech Republic“ je důležitý. V některých státech třetího světa osvobozuje od placení cla díky certifikátu EUR1. Také má lepší zvuk, například u velkých firem v západní Evropě.

Někteří podnikatelé si stěžují, že je Evropská unie hodně regulovaná. Jak se vám podniká v rámci této lokality?

Zásadní regulace nepociťuji, ale samozřejmě, že byrokracie je obrovská. Tím si to komplikujeme. Třeba uhlíkové reporty – Číňan je asi dělat nemusí, proto to má jednodušší. Sice chápu, že máme bojovat za zelenou planetu, ale měli bychom to dělat všichni na světě, ne jen Evropská unie. Ta si tím sama sobě hází klacky pod nohy. Pokud jde třeba konkrétně o Inspinia Technology, za rok jsme našli spoustu rozdílů mezi tureckými a evropskými zákony, v legislativě i účetnictví. Ale zase je dobré, že tu tyto zákony máme, protože zabraňují vzniku nepořádku, který je v jiných zemích někdy přítomný.

Expandujete i za hranice. Kde všude v současnosti působíte?

Exportujeme do více než 70 zemí, včetně exotických, jako je Haiti, Zanzibar, Madagaskar. Svoje pobočky pak provozujeme v deseti zemích, v nichž si držíme holdingový podíl. V dalších sedmi zemích máme franšízy. Pobočky jsme rozjížděli okolo Česka, hlavně na Východě – Slovensku, Maďarsku, Ukrajině. Do války jsme provozovali pobočku i v Rusku, následovalo Německo, Španělsko. Později jsme se začali věnovat i Střednímu Východu. Jinak kromě franšíz máme i klasické exkluzivní partnery. Export tvoří asi 70 procent obratu.

Kdy jste začali poprvé obchodovat na Západ?

Bylo to v roce 1998. První zákazník byl na severu Itálie, šlo o firmu Lovato, která mě hodně naučila, jak se věci dělají a mají. Postupně se pak export rozrůstal do dalších států.

Postupem let jste získali i několik podnikatelských ocenění. Jsou pro vás důležitou zpětnou vazbu?

Byl jsem kdysi Podnikatelem roku, společnost zase Firmou roku. Dostali jsme Zlatý ampér za náš dotykový panel. Máme i několik dalších cen. Důležitou zpětnou vazbu nám ale dávají spíše zákazníci. Žádná cena, natož česká, vám nepomůže k tomu, aby od vás zahraniční zákazník nakupoval více.

ELKO EP se zaměřuje na chytrá řešení. Můžete mi jako laikovi vysvětlit, v čem jejich chytrost spočívá?

Namísto změti tlustých kabelů, kterými jsou propojená všechna svítidla, zásuvky a podobně, vznikl jeden komunikační kabel, kterým se vše přinášelo. Systém se dal libovolně rozšířit, ubrat, nastavit, jak to bylo potřeba. Pak přišel první iPhone a s ním i možnost ovládat zařízení přes telefon. Poté zase hlasové ovládání přes Google, umělá inteligence.

Po patnácti letech, kdy chytré technologie děláme, vnímám, že gró a kouzlo slova „smart“ spočívá v tom, aby technologie, které jsou v domě, a není to dnes jen elektroinstalace, kterou děláme my, ale jsou to chytrá okna, dveře, klimatizace, zabezpečení, rekuperace, vzduchotechnika, zavlažování, kamery, meteostanice, přístupové systémy a spotřebiče a další, byly integrované do jedné aplikace. V současnosti ke každému produktu dostanete ovladač nebo apku. Pak jich máte několik, včetně několika dalších aplikací a spíš vás to obtěžuje, než že by vám technologie pomáhaly. Dnes se proto hodně věnujeme integracím těchto technologií. V tom jsme „SMART“.

A tu lze nastavit pro komerční objekty, ale i domácnosti?

Ano, u komerčních objektů se systém domlouvá dopředu, příprava je preciznější. V případě domácností tlačíme i na projektanty, aby přemýšleli o tom, co v domě či bytě bude, bavili se se zákazníkem a dali jim vědět, že taková možnost existuje.

Aplikace na ovládání si vyvíjíte sami?  

Ano, to je nezbytná součást. Každý systém musí mít aplikaci. Pořád ale existují zákazníci, kteří jsou k tomu skeptičtí. Ale i v automobilech už máme několik počítačů a senzorů a vůbec o nich nepřemýšlíme. Prostě tam musí být a dělají spoustu věcí za nás. Dokonce to nařizuje i EU. S domem je to podobné.

Tam to ale, hádám, nikdo nenařizuje?

Například v Emirátech nařídila vláda, aby každá místnost větší než 20 metrů čtverečních měla kouřové čidlo. Aktuálně spolupracujeme s firmou, která tuto zakázku vyhrála. Jde o více než pět milionů čidel. U nás ale dnes motivace pořizovat si chytré spotřebiče pramení spíš ze snahy uspořit za energie.

Přístroje a spotřebiče, které jsou napojené přes internet, se mohou stát i terčem kyberútoků, může dojít ke zneužití dat. Jak je toto riziko ošetřené?

Systém funguje na různých vrstvách. Existuje LAN, bezdrátová nebo wi-fi síť. Úroveň zabezpečení pak závisí na tom, kdo vám poskytuje IT infrastrukturu. Co se týče našeho bezdrátového protokolu, používáme kryptovací klíče vysokého stupně zabezpečení. A zákazníkům vždy nabízíme, že nemusí dům ovládat vzdáleně, pokud nechtějí. Pokud chtějí, tak si mohou zvolit, zda přes cloud a nebo napřímo přes své vzdálené spojení.

Jaké další trendy s ve vašem oboru očekávají?

Je takový trend, kterému se říká Matter. Přišli s ním Američané a hlavními hybateli jsou Amazon, Apple, Samsung a Google. Ti vymysleli protokol, který má spojit všechna zařízení, nejen telefony, domácí spotřebiče, kamery, domácí vybavení , ale i naše zařízení elektro-instalace. Stejně tak i domácí spotřebiče, abyste nemusela přemýšlet, když si je koupíte, na jakém fungují protokolu, jakou aplikaci k nim budete potřebovat. Dnes jich máme celou řadu a Matter má ambici být sjednocující pro všechny. Před dvěma lety jsme se stali členy CSA. A jako první v Evropě a druzí na světě jsme certifikovali prvních pět výrobků Matter. Výhoda spočívá v tom, že když si koupíte třeba chytrou televizi Samsung nebo již máte doma HomePod či Google Nest, tato zařízení se vám propojí do hodinek, telefonu, hlasového ovládání, nemusíte stahovat aplikaci a řešit, jestli tam není nějaká protokolová bariéra. A je úplně jedno, jestli se jedná o Apple, Google, Samsung. Myslím, že to jde dobrou cestou. První rok jsem byl skeptický, ale už pozoruji, že zájem o tuto technologii je. Navíc se na ni zaměřuje i Čína.

Jiří Konečný

je generálním ředitelem společnosti ELKO EP, kterou založil v roce 1993. Vystudoval elektroniku a elektrotechniku na Českém vysokém učení technickém v Praze. Před tím, než začal konstruovat vlastní časové relé, pracoval krátce po vojně ve firmě na výrobu elektrického vytápění.