Nejluxusnější zážitek v Česku? Procházka po Pařížské
Luxus už dnes Češi nevnímají jen jako příležitost k extravaganci, okázalosti a shromažďování majetku, ale třeba jen jako finanční svobodu. „Luxusní život si představuju jako nemuset přemýšlet nad tím, zda na konci měsíce vyjdu, když si chci něco cenného koupit,“ popisuje trefně komentář ze sociálních sítí. Tradiční luxus nicméně stále vládne. Stačí vyrazit do pražské Pařížské ulice.
Pro jednoho představuje luxus oblečení světoznámých značek, drahý parfém nebo hodinky, pro jiného třeba luxusní dovolenou na konci světa. Pro Janu Adamovou z Prahy je to archivní víno. „Luxus přece nemusí znamenat jen blyštivé a superdrahé pozlátko. Pro mě je to něco, co mám ráda, co mě baví a můžu si to dopřát, aniž bych řešila, kolik mě to stojí. Třeba ročníkové Barolo nebo nová tenisová raketa,“ říká. Anebo třeba několik degustačních kurzů, aby věděla, co přesně si má do svého vinařského archivu pořídit.
Češi tak luxus nově vnímají i jako pocit finanční svobody, tedy možnosti utrácet bez tlaku měsíčního rozpočtu. Častěji si pořizují třeba drahou sportovní výbavu, ať už jde o špičkové kolo, či lyže, nebo si zajdou na večeři do luxusní restaurace. Kvalitní gastronomie se v rámci proměny celého oboru rozšířila po celé republice, a jak vyplývá z dat společnosti Dotykačka, lidé jsou ochotní si za kvalitu připlatit.
Přesto pokud se podíváme na statistiky, žádné zásadní změny se nedějí. V Česku je i nadále nejsilnějším tahounem luxusu móda a silné postavení si drží také segment hodinek a šperků i kosmetika a parfémy. Podle odhadů společnosti Statista trh s luxusním zbožím v Česku poslední roky kontinuálně roste a letos jeho tržní obrat dosáhne v přepočtu zhruba 602,4 milionu dolarů. Americká měna nám pomůže ve srovnání: Většina tržeb za luxusní zboží se uskutečňuje ve Spojených státech, kde v roce 2025 Statista předpokládá obrat 94 miliard dolarů. Nejsilnějším segmentem je luxusní móda, která má letos v tuzemsku vygenerovat 209 milionů dolarů. A podle stejného zdroje se očekává meziroční růst o 2,1 procenta po dobu příštích pěti let.
Srdcem prodejů v Česku sice zůstávají kamenné prodejny, protože poskytují lepší možnost pro přímý kontakt s konkrétní značkou, nicméně sílí i on-line prodeje v luxusním segmentu. Podle dat Statisty naroste do konce roku jejich podíl na celkových tržbách na třetinu. Česko přitom patří v on-line světě mezi evropské premianty. Podle dat společnosti Mastercard takto nakupuje devadesát procent Čechů, kteří jsou mnohem aktivnější než průměrný Evropan.
„Dnes už on-line můžeme koupit prakticky všechny nebo téměř všechny luxusní značky,“ konstatuje výkonný ředitel APEK, Asociace pro elektronickou komunikaci, Jan Vetyška. Upozorňuje ale, že je potřeba vybírat osvědčené on-line obchody, aby odpadlo riziko zakoupení napodobenin. Češi si podle Vetyšky na internetu nejraději pořizují luxusní dovolené nebo výjimečné zážitky.
Česko jako prémiová destinace
Česko podle partnera a vedoucího týmu pronájmu maloobchodních prostor pro střední a východní Evropu ve společnosti Cushman & Wakefield Jana Kotrbáčka kopíruje celosvětový trend. „Když se podíváme na vývoj obratů luxusních značek, už se dostávají na předcovidová čísla. Přibývá jak bohatších lidí, tak těch, kteří utrácejí více. A růst souvisí i s návratem bonitních turistů do Evropy, tedy i Česka,“ vysvětluje. Tržbám podle něj prospívá i fakt, že se Česká republika snaží profilovat jako prémiová destinace, aby přilákala movitější klientelu. „A ne jako země, kam se jezdí jen za levnou zábavou,“ dodává. Na bonitní návštěvníky cílí i agentura CzechTourism, jak potvrdil její ředitel František Reismüller.
Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu se jen za druhé čtvrtletí letošního roku v tuzemsku ubytovalo ve srovnání s loňskem o 5,6 procenta turistů více a o 20 až 30 procent posílily příjezdy z Irska, Argentiny a z Japonska. Podle Reismüllera je teď prioritou tento pozitivní trend nejen udržet a prodloužit délku pobytů, ale především zvýšit útraty turistů. Mezi nejbonitnější země aktuálně patří podle něj Německo, USA, Velká Británie a Itálie. Česko ale cílí i na klientelu ze vzdálenějších zemí, jako je třeba Čína, Kanada nebo arabské státy.
Pařížská se rozrůstá
Klíčovým centrem luxusního nákupu ve střední Evropě zůstává stejně jako v minulých letech pražská Pařížská ulice. „V žádné jiné zemi ani městě střední a východní Evropy nenajdete lepší skladbu luxusních značek s přímým zastoupením. Neplatí to ani pro Maďarsko či Polsko, kde je jejich počet nižší a ve většině případů působí prostřednictvím partnerů,“ popisuje Kotrbáček.
Praha dominuje i prodejní plochou. „Například Louis Vuitton tu disponuje prodejnou o zhruba 1000 m2, a pokud by to bylo možné, rád by se dále rozšířil. Podobně Dior by volil nárůst plochy o přibližně 30 až 40 procent. Důvod je prostý: Na pražském trhu se jim daří,“ říká Kotrbáček a dodává, že za zhruba dvacet pětadvacet let přítomnosti luxusních značek na českém trhu žádná z nich, až na naprosté výjimky, své prodejní plochy nemusela zmenšovat. Naopak, žádají každoročně více metrů. Také značek stále přibývá. Pařížská ulice má totiž ještě další specifikum: Je kompaktní a dokáže tak na jednom jediném místě koncentrovat to nejlepší z luxusu z celého světa. „To nemá žádné jiné město v rámci Evropy.“
Dalším nesporným plusem je architektura, i ta hraje v luxusním segmentu důležitou roli. Jak vyplývá z analýzy společnosti Cushman & Wakefield, značky se stále více chtějí prezentovat v zajímavých prostorech, které umocní jejich charakter. Poslední dobou navíc mnohé z nich zvažují i vlastní investice do nákupu lukrativních nemovitostí. Souvisí to s dalším trendem, a to že koupě drahé věci má být pro zákazníka především zážitek. Proto se v prodejnách zavádějí nové technologie, vytvářejí se exkluzivní a soukromé zážitkové prostory a v nich se pak třeba pořádají výstavy, jak přibližuje analýza. Společnosti vlastnící značky také expandují do dalších sektorů, jako je třeba pohostinství. Zejména do hotelů, restaurací a do kaváren.
Nákup se sklenkou šampaňského
Volného prostoru v klíčových luxusních ulicích v Evropě však ubývá, což dokládá i zmiňovaná studie společnosti Cushman & Wakefield. Z dvaceti ulic v jejím žebříčku Main Streets Across the World jich 16 disponuje méně než pěti procenty volné plochy a sedm z nich je zcela obsazených. Mezi ně obvykle patří i Pařížská, letos je ale situace jiná. Díky rekonstrukcím a dokončení pětihvězdičkového hotelu Fairmont Golden Prague tento rok přibyla spousta nových obchodů včetně nových značek. A také restaurace, bary, wellness nebo parkoviště dostupné nejen pro hotelové hosty. Celkově se tak nabídka v Pařížské ulici rozrůstá o přibližně 15 procent obchodní a volnočasové plochy.
V letošním třetím a čtvrtém čtvrtletí se ve zdejších lukrativních prostorech objeví nové značky jako Ermanno Scervino nebo Max Mara. A otevře také galerie současného výtvarného umění Kodl Contemporary. „Celkem šest retailových konceptů a stejný počet volnočasových,“ shrnuje novinky Jan Kotrbáček. „A za zásadní považuji i to, že Pařížská bude mít díky hotelu v dosahu špičkovou gastronomii; právě ta jí dosud chyběla. Dnes už to patří k celkovému zážitku: Jdete si koupit drahé zboží a nákup dovršíte kaviárem a sklenkou šampaňského.“
Rostoucí zájem o Pařížskou ulici ale také přinesl nárůst ceny za pronájem. V této chvíli je už dvacátou nejdražší na světě, jak vyplývá ze zmíněného žebříčku. Loni tu přišel metr čtvereční měsíčně na zhruba 225 eur, 2700 eur ročně, letos už bude podle Kotrbáčka přesahovat 230 eur.
Jen pro srovnání: Světově nejdražší se loni s ročním nájmem ve výši dvacet tisíc eur za metr čtvereční stala milánská Via Montenapoleone, a jako vůbec první evropská ulice v historii tak předstihla i Upper 5th Avenue v New Yorku. Tam se dá pořídit metr čtvereční ročně zhruba o pět set eur levněji; stojí v průměru 19 537 eur.
Luxus v podobě zážitků
Když necháme stranou drahé značkové oblečení, hodinky a šperky nebo extra drahou elektroniku, nejvíce nabírají na síle zážitky. Češi utrácejí především za cestování, a to i do vzdálených a neobvyklých destinací. Oblíbené je třeba Japonsko, Peru nebo Kostarika, upřesňuje místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež. Za takové zážitky jsou lidé ochotni vynaložit i stovky tisíc korun na osobu a podle řady komentářů na sítích to mnozí považují za vůbec nejlépe utracené peníze. A cestovatelé utrácejí podle Papeže i mnohem více přímo na místě. Třeba za exkluzivní jídlo v restauracích, které se pyšní michelinskou hvězdou.
Stále více lidí také považuje za luxusní investici tu, která směřuje do jejich vlastního zdraví. Jiní zase investují obrovské částky do svých domácích mazlíčků.
