Fed investorům předvánoční party nezkazil a snížil úroky. Další výhled je ale víc nejistý než dřív
- Fed opět snižoval úroky a potěšil trhy.
- Investoři si oddechli, jelikož právě očekávání, že se americká centrální banka vydá s výpůjčními náklady dolů, hnalo v posledních týdnech akcie vzhůru.
- Zároveň se ale ukazuje narůstající nejednotnost centrálních bankéřů, která zhoršuje čitelnost měnové politiky do budoucna.
Fed snížil sazby o čtvrt procentního bodu do pásma 3,5 – 3,75 procenta. Úroky se tak nacházejí na nejnižší úrovni za poslední tři roky. Nicméně jejich další vývoj zůstává velmi nejistý. Roste totiž polarizace Výboru pro měnovou politiku (FOMC), který má nastavování úroků na starost. Tři členové hlasovali proti dnešnímu rozhodnutí. Austan Goolsbeez chicagského Fedu a Jeffrey Schmid z kansaského Fedu preferovali možnost ponechat sazby beze změny. Stephen Miran, spojenec prezidenta Trumpa, se naproti tomu přiklonil k variantě poslat sazby dolů o půl procentního bodu.
Tento rozkol vychází z toho, že dva cíle, které Fed sleduje – tedy plná zaměstnanost a cenová stabilita – jsou do určité míry konfliktní. Powell během tiskové konference zmínil, že od posledního, tedy říjnového zasedání banky vyšlo jen velmi málo dat o inflaci, což souvisí s uzavřením vládních institucí. I přes nedostatek informací je ale přesvědčen, že hrozba zrychlení inflace pod vlivem cel je pouze dočasná. Tempo růstu cen podle něj vyvrcholí v prvním kvartálu roku 2026 a poté opět zpomalí. Proto se FOMC soustředil primárně na trh práce, který podle bankéřů vykazuje zřetelné známky ochlazování.
Až ke třem procentům
Aktualizovaný dot plot, tedy oficiální projekce sazeb, kterou členové FOMC kvartálně zveřejňují, zachycuje jen jedno snížení v roce 2026 a druhé v roce 2027. Terminální sazba by tak měla poklesnout do pásma 3 – 3,25 procenta. Trh ale sází na to, že se dočkáme v příštím roce dvou „cutů“. První by mohl přijít v dubnu – investoři takovému kroku nyní přisuzují asi 80procentní šanci. Je taktéž pravděpodobné, že po skončení Powellova mandátu v květnu může jeho nástupce – nejspíše to bude Kevin Hassett, šéf Národní ekonomické rady – inklinovat k uvolněnější měnové politice. Pokud to inflace dovolí, může úroky snižovat výrazněji.
Na shromáždění padlo i další důležité rozhodnutí: obnovení nákupů krátkých vládních dluhopisů. Ty Fed začne do svého portfolia zařazovat a celkový objem dosáhne 40 miliard dolarů za měsíc. Cílem je nalít do finančního systému dodatečnou likviditu. Ta se totiž v posledních měsících začala zadrhávat, což bylo patrné na peněžním trhu. Fed již od roku 2022 zmenšuje svou bilanci. Její velikost se sice nachází na 6,5 bilionech dolarů a je tak citelně nad předcovidových hodnotách. Na druhou stranu se od té doby zvětšil i samotný finanční systém – a ten proto potřebuje více likvidity, aby pracoval hladce.
Kvantitativní uvolňování v přestrojení
Tyto nákupy mohou trvat několik měsíců. Přestože Powell zdůrazňoval, že prvořadým cílem těchto operací je zajistit správné fungování peněžního trhu, tak podobné kroky vždy vzbuzují určité rozpaky. Někteří více podezřívaví investoři je vnímají jako „kvantitativní uvolňování v přestrojení“. A v momentech, kdy inflace zůstává nad cílem, by bylo krajně nezodpovědné se znovu pouštět do kvantitativního uvolňování, které v minulosti sloužilo k boji proti deflaci – tedy opačnému problému.
Burzy v reakci na zasedání posílily. Hlavní americký index S&P 500 přidal 0,7 procenta a nyní se nachází jen nepatrně pod historickým maximem. Také technologický Nasdaq zhodnotil o 0,4 procenta. Mezi správci peněz totiž převážil názor, že celkové vyznění zasedání bylo holubičí. Bankéři inflační problém upozadili a soustředí se na stimulaci pracovního trhu a ekonomiky. A to akciím hraje do karet.
Dolů se vydaly i dluhopisové výnosy. V případě dvouleté splatnosti poklesl výnos o 0,08 procentního bodu na 3,5 procenta, v případě desetileté o 0,04 procentního bodu na 4,15 procenta. Kratší papíry jsou obecně více citlivé na měnověpolitická rozhodnutí. Menší pohyb na delších bondech ale souvisí i s tím, že alespoň část trhu přece jen nebere inflaci na lehkou váhu.
Ostatně to může být velkým tématem příštího roku. Pokud bude centrální banka pokračovat ve snižování sazeb, aniž by růst cen zpomaloval, mohou ji dluhopisoví investoři vytrestat. Výsledkem nižších úroků tak paradoxně mohou být vyšší výpůjční náklady americké vlády.














