Zatímco ostatní destiláty podléhají přísným pravidlům přípravy, u rumu tomu tak není. Jediný imperativ zní: základem musí být cukrová třtina. Tam, kde se pěstuje, se tedy dělá i rum.
Zastánci rumu o něm tvrdí, že žádný jiný nápoj nedokáže tak skvěle povzbudit náladu a nepřenese tolik ve skle uchovávaných slunečních paprsků do lidského nitra. Ostatně spisovatel Erich Maria Remarque napsal: „Rum byl silný a řízný. Chutnal po slunci. To bylo něco, čeho se človek mohl držet.“
Pekelný a hrozný likér
Cukrová třtina, z níž se rum vyrábí, má domov v jihovýchodní Asii a údajně už Marco Polo zaznamenal při své cestě do Asie, že se tu pije „velmi dobré víno z cukru“. Znalost přirozeného procesu kvašení cukrové třtiny se šířila spolu s touto rostlinou, takže je zcela logické, že se s nápojem, jejž můžeme pokládat za předchůdce dnešního rumu, setkáme velice brzo v Karibiku.
Není rum jako rumV posledních letech u nás obliba rumu stoupla. A nemáme tím na mysli klasiku, kterou máte doma kvůli pečení cukroví. Myslíme tím kvalitní alkohol, který se vychutnává. Pronikněte do tajů rumu a vyberte ten nejlahodnější pro vás. |
Nápoj byl vděčně přijat především námořníky. Ti měli odjakživa problém s pitnou vodou. Mohli si jí nabrat, kolik potřebovali, ovšem po pár týdnech byla zcela nechutná. Angličané pro ochucení vody sázeli na gin, ale ve chvíli, kdy objevili rum, bylo rozhodnuto. Stalo se to zřejmě v době, kdy obsadili místo Španělů ostrov Jamajka. Černí otroci si tu připravovali nápoj z fermentované melasy a dokumenty z roku 1651 o něm mluví jako o „horkém, pekelném a vůbec hrozném likéru“.
Námořníci, kteří se tu stavovali, ovšem nebyli choulostiví a pití, jemuž se také říkalo rumbullion (vrava), vozili dále do severoamerických kolonií, kde ho měnili za dřevo nebo solené maso. Popularita rumu tak rychle stoupala.
Třtinou to začíná
Využívá sudy ze dřeva amerického či slavonského dubu, kaštanu nebo třešně, nové vypálené (to dodává
rumu jemný kouřový nádech) či použité, v nichž se skladoval třeba koňak, calvados, whisky či bourbon.
Který vybrat?
Rumy dělíme podle barvy na bílé, s vůní květin, bergamotu i banánu, na zlaté s tóny medu, vanilky a exotického ovoce nebo tmavé, připomínající karamel, koření i melasu. Dělit je lze i podle oblasti původu. Karibské ostrovy s převahou španělštiny produkují bílé a světlé rumy; z ostrovu, kde se mluví anglicky, pocházejí tmavé rumy jamajského typu. Ať
už jsou takové, nebo jiné, obecně v současnosti opět rumy získávají na popularitě.
Článek vyšel v časopisu F.O.O.D.
