Počet exekucí a insolvencí v důsledku pandemie ještě nemusí odrážet skutečný rozsah problémů s dluhy. I proto, že například exekutorské úřady byly covidem dost paralyzovány. Lidé včetně podnikatelů také často neznají možnosti, jak problém řešit. V debatě v rámci projektu Neduhy dluhů se experti shodli na tom, že k účinné prevenci podnikatelům chybí osvěta.
Počet exekučních řízení loni meziročně vzrostl o osm procent. „Ze zkušeností víme, že negativní jevy, jako je koronavirová pandemie, se do exekucí promítají se zpožděním až pěti let“ uvedl v prvním bloku debaty Neduhy dluhů prezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík.
Konkrétně loni bylo zahájeno 455 tisíc nových exekučních řízení. V dalších letech však Mlynarčík očekává návrat k půlmilionové hranici, běžnou pro léta 2015 až 2019. „Je to špatně, lidé řeknou, že je to hodně, ale my vidíme, že ten počet se dlouhodobě nemění,“ řekl.
Předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl očekává i vlnu nových insolvencí. Dlouhodobý průměr zahájených insolvenčních řízení se pohybuje kolem 20 tisíc ročně. Dörfl předpokládá, že kromě covidu do statistik v letošním roce promluví i vysoké ceny energií či konflikt na Ukrajině, které mohou vést ke krachu větších podniků. „To by poté mělo i další dopad v podobě úpadku fyzických osob, zaměstnanců a podobně,“ řekl.
Stát sice rozšířil paletu nástrojů k řešení úpadku či oddlužení i na individuální úrovni. Jenže lidí, kteří tyto instituty chtějí a umí využít, není tolik, kolik by mohlo být.
Sběratelé exekucí
Zatímco počet exekucí stagnuje, osob s nimi ubývá. „Osob, které mají alespoň jednu exekuci, pomalu ubývá. Letos bychom se mohli dostat pod 700 tisíc,“ uvedl Mlynarčík. Menší počet lidí tudíž sbírá další a další případy.
V souvislosti s takzvaným milostivým létem, které umožňuje dlužníkům sprovodit závazek jen splacením jistiny a poplatku, poukázal na fakt, že exekuční soudy mají s každým případem náklady. Tudíž mají nárok na odměnu alespoň podle tarifu. „Pokud stát rozhodne, že svému dlužníku promine část dluhu, ať tak učiní, ale ne na úkor soudního exekutora, který měl očekávání, že tu pohledávku vymůže. Takže pokud to nemá platit povinný, nechť to zaplatí stát,“ hájil pozici exekutorů.
"Pokud bude další kolo milostivého léta, byli bychom rádi, kdyby technická stránka realizace této věci byla naplánována s ohledem na posílení soudního aparátu a mohlo se vše dělat s menším stresem a průtahy," dodal soudce Dörfl.
Zkušenosti s tzv. milostivým létem v debatě Neduhy dluhů popsala také Stanislava Hejnová, ombudsmanka Moneta Money Bank a předsedkyně správní rady nadace Moneta Clementina. „Moneta se k akci připojila jako první banka v Česku. Měli jsme asi tisíc klientů v exekuci, milostivého léta jich využilo třicet. To mi nepřijde jako účinné,“ řekla.
Zároveň však dodala, že svou roli hrál i nezájem dlužníků. Institut by podle ní lépe splnit svůj účel, kdyby jej stát více komunikoval se všemi zainteresovanými subjekty. Nadace Moneta Clementia, která pomáhá klientům banky v problémech, funguje necelý rok a v průběhu loňska řešila 123 případů. „Jsme schopni nabídnout odklad splátek, splátkovou dohodu třeba na sedm let, pokud klient má zájem, můžeme nabídnout cosi jako milostivé léto,“ popsala Hejnová nástroje, jež lze využít.
Podnikatelé neznají možnosti řešení
Insolvence se týkají i malých a středních firem, mezi nimž ovšem podle účastníků debaty chybí osvěta. Podnikatelé a živnostníci prý často netuší, jaké mají možnosti řešení svých finančních obtíží. „Prevence v zásadě za jakoukoli cenu je levnější než následek,“ řekl advokát Jiří Matzner z Matzner Legal „Pojmy jako reorganizace a restrukturalizace znějí nabubřele a opojně a malí podnikatelé si často myslí, že to je proces určený pro Vítkovice, Poldi nebo ČSA. Ale opak je pravdou. Přitom sami podnikatelé tomu nemusí rozumět, musí se jen obrátit na někoho, kdo tomu rozumí,“ dodal.
Lepší informovanost podnikatelů by uvítal i insolvenční správce Marcel Petrásek. „Firmy by měly řešit problémy co nejrychleji. Jakmile nastoupí insolvenční správce, je to signál, že už je situace vážná,“ řekl.
Podnikatelé v problémech by měli nejprve zpracovat výhled, zda jsou schopni dostát svým závazkům v příštích 60 až 90 dnech. Následuje rozhodnutí, zda chtějí svůj podnik opravdu zachránit. „S tím je spojeno i to, zda jsem ochoten něco obětovat, možná část podniku, část zaměstnanců, část trhu,“ vysvětlil Matzner.
Limity spočívají v některých kritériích. „Zákon předpokládá, že reorganizace je vhodná pro podnik, který má více než 50 zaměstnanců nebo padesátimilionový obrat. Mohou ji využít i menší podniky, ale klade to na ně vyšší nároky ve vztahu k věřitelům. Tady by se dalo uvažovat o snížení té hranice,“ řekl další advokát z Matzner Legal Ondřej Durďák.
Obrovským rizikem pro fungování drobných podnikatelů je pak platební morálka velkých korporací vůči jejich odběratelům. „Viděl jsem i splatnost faktur 180 dní nastavenou jako normální, což je pro malé podnikatele fatální,“ upozornil Matzner.
Obrovská nedůvěra na trhu
Přestože pandemie zasáhla skoro každého, vlna insolvencí mezi většími a velkými podniky zatím nepřichází. „Obávali jsme se jí už před rokem i před dvěma, ale zatím nepřišla," řekl Richard Nejezchleb, jenž má na starosti špatné pohledávky v UniCredit Bank. Český průmysl je podle něj silný a řada firem, které jsou „na hraně“, jedná s investory o převzetí. „Pokud by ale došlo k masivnějším výpadkům ekonomických vztahů v Evropě, bylo by zle,“ dodal.
V takovém případě by podle zakladatele investiční skupiny Natland Tomáše Rašky měli věřitelé o to větší snahu pomoct, ale následovalo by dělení zrna od plev mezi dlužníky. To znamená, že připravený a motivovaný podnik by měl mnohem větší šanci přežít. „Když ustoupí moře, ukáže se, kdo plaval bez plavek,“ popsal advokát a insolvenční správce Michal Žižlavský.
V současnosti věřitele, a hlavně poskytovatele úvěrů limituje obrovská nedůvěra na trhu. Podle advokáta Martina Dančišina z Glatzova & Co tato nejistota může ještě zvýraznit stávající neduhy, jako je pomalá činnost soudů, včetně insolvenčních. Spolu s Raškou upozornil, že správným postupem v případě potíží je upozornit obchodní partnery i banky předem na problémy, aby pro ně vyhlášení insolvence nebylo překvapením.
Projekt Neduhy dluhů přináší odborné debaty na téma oddlužení, firemních insolvencí a restrukturalizací, pomoci s dluhovou spirálou i prevenci předluženosti. Záznam debat je možné sledovat na webu neduhydluhu.cz
