Platby přes telefon výrazně vzrostly, říká Marcel Gajdoš z Visa | E15.cz

Platby přes telefon výrazně vzrostly, říká Marcel Gajdoš z Visa

Marcel Gajdoš, generální ředitel Visa pro Česko, Maďarsko a Slovensko
Marcel Gajdoš, generální ředitel Visa pro Česko, Maďarsko a Slovensko
• 
ZDROJ: Visa

Roman Pospíšil

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

V platbách přes mobilní telefony patříme k evropským lídrům, říká Marcel Gajdoš, generální ředitel Visa pro Česko, Maďarsko a Slovensko. Sám prý funguje zcela bez hotovosti.

Máme za sebou rok, kdy lidé méně cestovali a více nakupovali přes e-shopy. Jak se to nejvíc projevilo v byznysu s platebními kartami?

V České republice se to projevilo ve čtyřech rozvojových trendech, kterým říkáme 4D. První D znamená domácí, což samozřejmě souvisí s uzavřením hranic. Nikoho asi nepřekvapí, že klesly útraty v zahraničí, a naopak stouply v domácích obchodech.

Zaregistrovali jsme také velký nárůst plateb v několika sektorech, kde před pandemií lidé kartami moc neplatili, například v hobbymarketech. Dokonce někteří lidé platí kartami poplatky za služby a energie, což se dřív nedělo.

Druhé D pak představují debetní karty. Ty z hlediska transakcí meziročně vzrostly, zatímco kreditní karty stagnovaly.

Mluvíte o objemech a počtech. Jak je to z hlediska zájmu o tyto typy?

Poměr vydaných debetních a kreditních karet je zhruba posledních pět let stabilní. Debetními ale za posledních 12 měsíců platili lidé v mnohem větší míře. Lidé během pandemie měli a mají obavy z nákupů na dluh, což nám potvrzují i banky.

Třetím rozvojovým trendem je digitalizace. Tedy počet i objem transakcí v e-shopech, které v Česku narostly téměř o 50 procent. Přitom například v Polsku toto zvýšení dosáhlo jen něco málo přes 20 procent.

Tento růst je vzhledem k vládním opatřením celkem logický.

Pandemie na tom samozřejmě má svůj podíl. Lidé častěji nakupují z domova na internetu. Nicméně jsme přesvědčeni, že tyto změny už tu s námi zůstanou. Z našeho průzkumu víme, že dvě třetiny zákazníků plánují nadále využívat digitální platby i po skončení pandemie a pouze 16 procent dotazovaných odhaduje, že po návratu do normálu bude opět platit pomocí původních metod.

Jaké další trendy v platbách jste zaznamenali?

Výrazně narostly platby přes telefon. Mobilní platby zabezpečujeme už ve 34 evropských zemích a Češi patří jednoznačně k lídrům. Podobně je to u plateb bezkontaktních.

Mimochodem, některé země u nich zvýšily limity. U nás k tomu však nedošlo z obavy před nárůstem podvodů. V zemích, které limity navýšily, jako jsou například zbývající státy Visegrádské čtyřky, se ale žádné takové obavy nepotvrdily. Dokonce víme, že tam, kde se bezkontaktně platí nejvíce, zůstává podíl podvodů při placení na historickém minimu.

Vraťme se k těm rozvojovým D. Které je to čtvrté?

Data. Dlouhodobě se zabýváme myšlenkou, jak je využít a už dnes pomáháme některým partnerům analyzovat chování spotřebitelů. Údaje jsou zcela anonymizované a my nevidíme, kdo je konkrétní klient. Dokážeme ale třeba zjistit, kolik zákazníků obchodních domů jede následně pro benzin na čerpací stanici a podobně. Kartami lidé také častěji platí za digitální obsah a přispívají na charitu.

Co pro vás ta zjištění znamenají?

Zjistili jsme, že kartou začali během pandemie platit i ti, co dříve využívali výhradně hotovost. Nyní chceme této skupině přiblížit mobilní a online platby a ukázat jim, jak jsou tyto metody jednoduché. Na tom už pracujeme nejen s vydavateli karet a bankami, ale i s obchodníky, abychom zákazníky společně motivovali platit kartou i na dalších místech než třeba jen v potravinách.

Ale to je spíš o bance, nebo ne?

Ano, ale my zpracováváme pro naše partnery podklady o tom, jak spotřebitelé platí. Zpravidla se nám potvrdilo, že ti, co začnou platit bez hotovosti, se k ní už moc nevrací. Proto je důležité stále rozšiřovat akceptační síť.

Lze proto ještě něco udělat?

Nedávno jsme obchodníkům umožnili akceptovat karty pomocí mobilních telefonů. V praxi to pro ně znamená, že jim k přijímání karet stačí jen mobil. Instalace softwaru je stejně jednoduchá jako stažení běžné aplikace.

Je to důležité, protože stále zaostáváme za západoevropským průměrem v počtu terminálů na tisíc obyvatel. I když oproti ostatním zemím Visegrádu jsme na tom nejlépe. Najdou se tady samozřejmě nepatrné rozdíly, například mezi různými sektory nebo regiony. Třeba Praha je výjimkou. 

Terminál v podobě mobilního zařízení je podle mě skvělý nástroj, protože obchodník nemusí platit za ten klasický. I když i ten mohou dnes dostat malé firmy na šest měsíců zdarma v rámci projektu Česko platí kartou, do kterého jsme se zapojili. Akceptace karet obecně zvyšuje tržby asi o 15 až 20 procent, a to se obchodníkům určitě vyplatí.

To je vyzkoušené?

To vychází z průzkumů. Já osobně, když vidím, že někde nepřijímají karty, tak tam nejdu. Stejně tak značná část spotřebitelů si vybírá obchody, podle toho, kde zaplatí kartou.

Mezi novinky patří i virtuální měny. Jak se k nim stavíte?

Rozdělil bych je na dvě skupiny. Ta první obsahuje kryptoměny, které nejsou ničím kryty. Vnímáme je spíš jako investiční aktivum než měnu, s níž by se dalo v brzké budoucnosti platit ve významnějším měřítku. Sem patří třeba bitcoin. Ve druhé jsou měny kryté nějakým aktivem. Takové propojujeme do našich systémů a testujeme, jak je v platbách co nejefektivněji využít. Konkrétně jde o USD Coin.

Abychom zařadili kryptoměny mezi těch 160, které používáme, musíme se přesvědčit, že jsou bezpečné. Musíme vědět, odkud ta měna pochází, kdo je její majitel a tak dále. Také se musíme dívat na energetickou náročnost zúčtování těchto měn.

Z důvodu udržitelnosti, nebo nákladů?

S udržitelností to souvisí, protože jedním z jejích hlavních pilířů je odpovědná spotřeba. Musíme se dívat třeba na spotřebu energie připadající na jedno zúčtování. Po světě je už 70 milionů obchodníků, kteří přijímají karty Visa. Z hlediska energetické náročnosti proto řešíme i samotné propojení těchto obchodníků a držitelů karet.

Kolik je vydaných vašich karet?

Po celém světě jich registrujeme tři a půl miliardy.

Člověk by řekl, že u vás bude udržitelnost spíš třeba o virtuálních kartách kvůli úspoře plastů.

Digitální platby přes mobil nebo virtuální karty pochopitelně nevyžadují žádný plast. Nicméně dopad fyzických karet na životní prostředí představuje jen část celkového dopadu z našeho oboru. Myslíme proto i na energetickou náročnost obrovských platebních systémů. Důležitá je pro nás analýza dat, která ukáže, kde ještě je k udržitelnosti prostor.

Je udržitelnost jen otázkou odpovědnosti, nebo se může ekonomicky vyplácet?

Je to kombinace. Digitální karty mají svůj ekonomický smysl. Ze získaných dat ale můžeme lidem také ukázat, jak velkou uhlíkovou stopu po sobě zanechávají u konkrétního způsobu placení. Tím můžeme pomoci zvyšovat jejich ekologické povědomí.

Mluvil jste o čtyřech miliardách držitelů karet a 70 milionech akceptačních míst. To je přece obrovský trh. Jak to, že se na něm drží všeho všudy jen pět společností, z toho dvě dominantní? O čem je konkurenční boj v tomto byznysu?

Strašně důležitý je brand. Ten sám o sobě představuje hodně silný argument, proč by měl někdo spolupracovat právě s námi. Taky se ukazuje, že když má někdo na dveřích samolepku, že přijímá Visa karty, zvýší mu to tržby. Možná to platí i u konkurence, ale u nás určitě.

Po více než patnácti letech u Visa také mohu říct, že byznys je o lidech. Zní to jako klišé, ale je to tak. Jak jednáme s partnery, jak rychle reagujeme na problémy, jak se chováme mezi sebou. Jestli se mi tady něco podařilo, tak díky týmu lidí, který mám k dispozici. Můžete mít technologie, novinky a inovace, ale to mají i ostatní. Pokud se s vámi banka necítí komfortně, nevybere si vás.

Je něco, co vás může brzy překvapit? Třeba nové platební metody, které vám už teď vytvářejí konkurenci?

Instantní platby spíš vidíme jako platformu k další spolupráci. Potenciálním partnerům můžeme nabídnout naše mnohaleté zkušenosti z celého světa. Dovedu si představit, že běžný klient ve výsledku nebude řešit, jakým způsobem se transakce provádí.

Používáte hotovost?

Ne.

Vůbec?

Vůbec.

Jde to?

Jde. V peněžence mám jen karty.

 

Marcel Gajdoš

Marcel Gajdoš je generální ředitelem Visa pro Česko, Maďarsko a Slovensko. Ve společnosti pracuje již od roku 2006. Předtím působil v UniBance Slovakia a Wells Fargo. Vystudoval Vysokou školu manažmentu v Trenčíně, na její bratislavské pobočce získal později i titul MBA.

Autor: Roman Pospíšil

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah